Článek
Možná, že jste si dosud z pátku třináctého pouze dělali legraci, případně jste ho použili jako výmluvu, proč jste dorazili do práce pozdě. I když na věci mezi nebem a zemí nevěříte, možná, že byste si s nimi přesto neměli zahrávat - znáte to, čistě pro jistotu.
Následující hororové události spojuje právě pátek třináctého. Můžete sice namítnout, že je to pouze shoda nešťastných náhod. Nejspíš se vám ale při bližším seznámení s nimi stejně úplně klidně spát nebude…
Přežili pád letadla. Potom museli začít jíst mrtvé
Pátek 13. října 1972, Andy
Let do Chile měl dopravit ragbisty uruguayského klubu Old Christians, jejich příbuzné a přátele na sportovní utkání. Na palubě letounu se tenkrát nacházelo 45 osob. Kvůli chybě při určení polohy ale bohužel letadlo začalo klesat ještě nad Andami, což vedlo k tomu, že se nakonec zřítilo do hor. Pro ty, kteří náraz přežili, se rozbitý trup letounu stal jediným útočištěm v mrazu a sněhu.
Přeživší si rychle začali stavět provizorní přístřešek pomocí všeho, co měli na palubě s sebou. Například potahy sedadel použili jako improvizované přikrývky. Zásoby jídla se ale rychle tenčily. Nakonec tak nevyhnutelně přišlo rozhodnutí, kvůli kterému se příběh nechvalně zapsal do historie. Ti, kdo byli ještě naživu, začali jíst těla zemřelých spolucestujících. Byli mezi nimi lidé, které znali, přátelé a spoluhráči.
Ani tím však jejich utrpení zdaleka neskončilo. Dne 29. října zasáhla vrak letadla lavina a zabila dalších osm lidí. Ti, kteří unikli smrti při havárii a dosud odolávali hladu, se náhle ocitli pohřbení ve svém vlastním úkrytu. Z původních 45 pasažérů se zachránilo pouhých 16; poslední přeživší opustili hory po dlouhých 72 dnech.
Přeživší strávili v mrazivých horách dlouhé týdny.
Pád letadla nepřežil nikdo
Pátek 13. října 1972, poblíž Moskvy
Ve stejný kalendářní den, kdy došlo k pádu letadla v Andách, se odehrála další letecká katastrofa, která si vyžádala podstatně více obětí. Přesto není zdaleka tak známá.
Iljušin Il-62 na letu Aeroflotu 217 mířil z Paříže přes Leningrad do Moskvy. Při přiblížení k letišti Šeremetěvo ale přešel do nekontrolovaného klesání, zasáhl stromy a zřítil se do zalesněné oblasti. Na palubě bylo 164 cestujících a deset členů posádky. Všech 174 lidí při nehodě zahynulo a archiv leteckých nehod BAAA ji dokonce označuje za nejtragičtější havárii letadla v historii. Přesnou příčinu události se navíc nikdy nepodařilo s jistotou určit.
Hořící kůra létala kilometry daleko a zapalovala další místa
Pátek 13. ledna 1939, Austrálie
V australské Victorii získal výraz „černý pátek“ význam, který nemá nic společného s nakupováním a obrovskými slevami. Dne 13. ledna 1939 zde totiž vyvrcholily požáry způsobené dlouhým obdobím sucha. Část ohňů hořela už před tímto datem, vysoké teploty a prudký vítr je ale pomohly proměnit v naprostou katastrofu.
Vítr tehdy unášel velké kusy hořící kůry stromů na vzdálenost mnoha kilometrů a zakládal další ohniska tam, kam hlavní požár ještě nedorazil. Pokud si tak někdo myslel, že je v bezpečí, protože oheň je daleko, mohl se velmi rychle přesvědčit o opaku.
Bilance následků požárů dosáhla 71 mrtvých a téměř dvou milionů hektarů spálené půdy. Podle přehledu viktoriánské lesní a požární správy existovala hlášení o spadu popela dokonce až na Novém Zélandu.
Britský král viděl bomby padat přímo u paláce
Pátek 13. září 1940, Londýn
Dne 13. září 1940 byli král Jiří VI. a jeho manželka Alžběta, pozdější královna matka, právě v paláci, když se ozvalo německé letadlo. Král ve svém deníku zaznamenal, že viděl dvě bomby padat podél protější části budovy. Následovaly výbuchy na nádvoří, podle jeho odhadu přibližně třicet yardů, tedy jen necelých třicet metrů, od nich. Celá situace se odehrála během několika vteřin.
Alžběta v dopisu královně Marii popsala sloup kouře a zeminy i jejich rychlý ústup do chodby. Instinktivně se totiž snažili dostat dál od oken a létajícího skla, poté odešli do krytu. Zasažena byla také palácová kaple.
Z výletní lodi se stala past na dohled od břehu
Pátek 13. ledna 2012, ostrov Giglio
Na palubě lodi Costa Concordia bylo přes čtyři tisíce cestujících a členů posádky. Večer 13. ledna výletní loď narazila do skal u italského ostrova Giglio, začala rychle nabírat vodu a naklánět se. Katastrofa si vyžádala 32 lidských životů.
Neštěstí mělo konkrétní lidské a soudní pokračování. Kapitán Francesco Schettino byl odsouzen k šestnácti letům vězení a v květnu 2017 mu trest pravomocně potvrdil italský kasační soud. Podle agentury ANSA následně nastoupil do věznice Rebibbia.
Samotný vrak zůstal dlouhodobým problémem. Jeho poloha a stabilita totiž komplikovaly pátrání, hrozil také únik paliva a jeho odstranění tak vyžadovalo mimořádně náročnou operaci. Do Janova k následné likvidaci doputoval až v červenci 2014.
Zlikvidovat vrak bylo velice složité.
Ranní zatýkání otevřelo cestu k mučení templářů
Pátek 13. října 1307, Francie
Tento příběh je považován za událost, která způsobila, jak to s pátkem třináctého vůbec začalo.
V časných hodinách 13. října 1307 začali královští úředníci po Francii provádět koordinované zásahy proti templářům. Vstupovali do řádových objektů, zatýkali jejich obyvatele a zabavovali majetek i písemnosti. Akci nařídil Filip IV. a její přípravy probíhaly tajně, aby řád zastihla nepřipravený.
Následovala obvinění z kacířství, uctívání ďábla a znesvěcování kříže. Zadržení čelili izolaci, nedostatku jídla a brutálnímu mučení. K používaným metodám patřilo zavěšování za ruce svázané za zády, které mohlo vykloubit ramena. Přiznání získaná za takových podmínek se pak stala zbraní proti samotnému řádu.
Cesta za kulturou se stala poslední cestou v životě
Pátek 13. listopadu 2015, Paříž a Saint-Denis
Večer 13. listopadu 2015 zaútočily tři skupiny teroristů na několika místech Paříže a sousedního Saint-Denis. Použily střelné zbraně a výbušniny, cílem byli civilisté u stadionu Stade de France, v restauracích a barech i v koncertním sále Bataclan. Europol ve své výroční zprávě zaznamenal 130 zabitých a stovky zraněných.
Na Stade de France se právě hrál přátelský zápas Francie s Německem. V Bataclanu bylo na koncertě přibližně patnáct set lidí.
Při zkoumání některých zdrojů lze narazit také na počet 132 obětí. Rozšířená bilance totiž zahrnuje dva přeživší, kteří následně zemřeli sebevraždou.
Zdroje:
