Článek
Transsexualita není téma, které by se objevilo teprve v poslední době. Již v dávné historii najdeme případy osob, které se rozhodly přijmout sociální roli jiného pohlaví, než toho, se kterým se narodili. Operativní změna pohlaví je ale poměrně náročný zákrok, a tak by se nabízelo předpokládat, že se provádí teprve ve 21. století. Ve skutečnosti to ale není pravda.
První trans žena, která operaci úspěšně prodělala, se totiž narodila již v roce 1891, a to v oblasti Ryžovna na Karlovarsku. Tato část Česka byla v tu dobu součástí Rakouska-Uherska.
Dora Richterová podstoupila změnu pohlaví v době, kdy byla plastická chirurgie ještě v plenkách.
Rodiče jí dovolili žít jako dívka
S pocity nesouladu se svým biologickým pohlavím se Dora Richterová potýkala již od dětství a údajně se již jako šestiletá pokoušela odstranit si mužské pohlavní orgány nožem. O tom, že je ve skutečnosti dívka, byla ale tak přesvědčená, že jí její dobové poměry velmi liberální rodiče dovolili, aby žila jako dívka.
Později se přestěhovala do Berlína, kde jako muž pracovala jako číšník v luxusním hotelu. Ve volném čase se ale prezentovala jako žena a několikrát byla dokonce zatčena, protože jako muž v dámských šatech budila veřejné pohoršení.
Opravdové chirurgické změny pohlaví si počkala až do roku 1922, kdy si v Berlíně od zkušeného týmu lékařů nechala odstranit varlata. V roce 1931 pak podstoupila druhý zákrok, který její proměnu završil a během kterého jí byly vytvořeny ženské pohlavní orgány.
Prezident Masaryk jí tranzici schválil
Tehdy také začala používat jméno Dora Richterová a odstěhovala se jako kompletní žena do Karlových Varů. Tam si otevřela restauraci a pracovala jako kuchařka. V roce 1934 přišel moment, který byl pro ni životně důležitý. Změnu jména i pohlaví jí totiž oficiálně schválil prezident Masaryk.
Po tomto klíčovém okamžiku se ale její stopa na dlouhé roky ztratila a donedávna se historikové domnívali, že se Dora Richterová stala obětí vražedného běsnění nacistů za Druhé světové války. Homosexuálové a transsexuálové totiž patřili mezi skupiny osob, kterých se Adolf Hitler plánoval zbavit.
Výzkum vědkyně Clary Hartmann ale nakonec prokázal, že Dora Richterová ve skutečnosti válku přežila. V archivech se jí totiž podařilo najít záznam z katolické farnosti v obci Ryžovna, kdy v roce 1946 došlo ke změně v Dořině křestním listu, který byl vystaven na její původní mužské jméno.
Jako spokojená seniorka dožila v Německu
Dále se zjistilo, že po válce se Dora Richterová přestěhovala do německého města Allersberg, kde v poklidu žila až do roku 1966, kdy 26. dubna ve věku čtyřiasedmdesáti let zemřela. Claře Hartmann se dokonce ve zmíněné obci podařilo najít pamětníky, kteří si Doru vybavovali.
Popisovali ji jako veselou starší dámu, která s sebou v kabelce neustále nosila holuba. Žila ve společné domácnosti s mužem, o kterém říkala, že jde o jejího bratra.
Sousedé se ale domnívali, že onen pán byl ve skutečnosti její druh. Tenkrát ale stále ještě nebylo společensky přijatelné, aby spolu žil nesezdaný pár, a tak se pravděpodobně uchýlili k této drobné lži.
Zdroje:
