Článek
Odborníci jsou zajedno v tom, že výchovný výprask a další fyzické tresty nemají ve výchově dětí žádný přínos a naopak s sebou přináší mnohá rizika. Veřejnost s tím často nesouhlasí, protože má dojem, že bez „jedné výchovné“ nelze mladého člověka kvalitně připravit na život.
Přestože to odpůrcům fyzického trestání dětí připadá šílené, je třeba si uvědomit, že zastánci výprasku nemusí být nutně zlí lidé. Jen mají oprávněné obavy o budocnost svých dětí a jednoduše nemají dostatek relevantních informací, které by jim poskytly vhodnou alternativu. Můžeme tak říci, že ve většině případů se za tímto postojem skrývá neznalost a obavy z neznámého.
Do Česka přišli, aby mohli bít děti
V případě sekty Dvanáct kmenů je to ale ještě docela jinak. Toto náboženské uskupení je známé především kvůli svým radikálním výchovným metodám, které zahrnují právě fyzické tresty. Ty jsou v řadě evropských států již nějakou dobu nelegální, což se týká například sousedního Německa. Právě skutečnost, že v Česku tomu tak dosud není (ačkoliv možná v brzké době dojde ke změně), sem stoupence této filozofie láká.
Tento náboženský spolek naplňuje charakteristiky sekty. Jeho historii bychom mohli vystopovat do 70. let minulého století, kdy vznikl v USA. Jeho členové se řídí striktně podle biblických pravidel, která si ovšem interpretují dost svérázným způsobem.
Jejich společenství funguje komunitně a panuje v něm přísná hierarchie. V 90. letech se členové této sekty usídlili v Německu, kde by jich v současnosti mělo žít kolem stovky. Stále více z nich ale hledá útočiště v Česku, a to především kvůli jejich názoru na výchovu dětí.
Školu kategoricky odmítají
Prvním problémem, se kterým se Dvanáct kmenů potýká, je školní docházka. Tu totiž jejich členové striktně odmítají, přinejmenším její státní formu. Ve veřejných školách se vyučuje například evoluční teorie nebo sexuální výchova, což je v rozporu s vírou tohoto uskupení. Proto preferují domácí vzdělávání, které se v jejich pojetí řídí přísnými náboženskými pravidly.
Německá legislativa ale domácí vzdělávání na rozdíl od té české neumožňuje, což některé členy motivovalo k tomu, aby se přestěhovali právě do Česka. Kromě toho u našich německých sousedů podle zákona není možné děti fyzicky trestat, což v případě Dvanácti kmenů vedlo k řadě případů, kdy jim byli potomci soudně odebráni.
Protože u nás je zatím možné beztrestně dát potomkovi výprask, je naše země pro členy zmíněného kultu malým rájem na zemi. Je ovšem nutné poznamenat, že i zde se již dostali do hledáčku policie, protože jejich metody jsou i na Čechy, kteří jsou jinak k fyzickému trestání dětí poměrně benevolentní, zkrátka příliš.
Proutkem bijí i půlroční děti
V čem konkrétně tedy výchova dětí v pojetí Dvanácti kmenů spočívá? Vše se řídí pomocí speciálního vzdělávacího manuálu, který vše do detailů vysvětluje. Tak předně, děti nesmějí mít hračky a prakticky žádný volný čas. Jejich život se řídí přísným harmonogramem, který zahrnuje například domácí výuku, náboženské úkony a práci v zemědělství. Členové se totiž živí z naprosté většiny pouze tím, co sami vypěstují.
Rodiče své potomky striktně chrání před všemi vlivy moderní společnosti, které považují za škodlivé. Děti tak nemohou například číst běžné knihy, sledovat filmy nebo poslouchat rádio. Kromě toho se od nich vyžaduje naprostá a slepá poslušnost.
Za tímto účelem je také rodičům doporučováno své potomky pravidelně bít vrbovým proutkem, a to již od půl roku věku. Bití se provádí mnohokrát za den a děti musí tomu, kdo jim ho uštědří, ještě poděkovat. Není výjimkou, že jsou některé děti bity třeba třicetkrát denně. S tím se pokračuje až do puberty, dokud nedojde k naprostému zlomení svobodné vůle.
Osazenstvo farmy Uchované semínko na první pohled působí mírumilovně.
Na první pohled působí neškodně
Výprask nejmladším členům komunity neudělují jen vlastní rodiče, ale také další osoby, které v sektě žijí. Podle některých zdrojů je jim dokonce povoleno založit vlastní rodinu teprve ve chvíli, kdy představení uznají, že dovedou náležitě vést děti k disciplíně. Teprve poté jim je přidělen vhodný partner.
V Česku má sekta Dvanáct kmenů dvě sídla, a to v obci Skalná na Chebsku a dále v Mšeckých Žehrovicích, kde komunita provozuje farmu Uchované semínko. Ta se navenek prezentuje jako mírumilovná skupina lidí, kteří chtějí žít v souladu s přírodou, vedou ve vsi vlastní krámek s domácími potravinami a také je prodávají na farmářských trzích. Na první pohled by tak nikoho nejspíš nenapadlo, že nejde o neškodnou partu hipíků, ale nebezpečné osoby, které se vyžívají v týrání vlastních potomků.
Zdroje:
