Článek
František Kotleta, Kristýna Sněgoňová
Hřbitov
Atomové šelmy 3
DOBROVSKÝ s.r.o. 2026, edice Fobos
Na konci druhého dílu se mladý Leon, přezdívaný Keksík, ocitl tváří tvář svému ztracenému příteli Kovákovy. Jenže setkání to nebylo vůbec příjemné. Namířená zbraň, tvář zrůzněná nenávistí a symbol Bílého boha na oblečení, zkrátka poturčenec horší Turka. Leon zvolil jedinou možnou cestu a útěk skrze zavřené okno. S cenným artefaktem v ruce a v záplavě střepů, za ním jeho bývalý přítel poslal dvě stříbřité včelky. A ani jedna neminula.
A Hřbitov začíná jen o pár chvil déle a několik výškových metrů níže, kde se Leon váli na hromadě suti, těžší o dvě olověná závažíčka. A lehčí o nějakou tu unikající životodárnou tekutinu. Ovšem to nejcennější stále svírá v ruce. Plechovka skrývající možná tajemství k vyřešení otázky atomových šelem je tak stále v jeho držení. Jenže života mu už mnoho nezbývá, a tak se jako jediná pomoc jeví návštěva chrámu Jaderné bohyně. I přesto, co tam kromě pomoci může hlavně Kris očekávat. Oba tak čeká cesta na místo zvané Hřbitov a před církevní soud, který má poměrně omezený repertoár rozsudků - zazdít, podřezat, zazdít, podřezat, jenom ty dva vzadu zazdít společně. Ale pokud máte u soudkyň trochu toho štěstíčka, čeká vás mírný odklad v podobě labyrintu smrti.
Předchozí kniha mě zaskočila světem, kde z původní civilizace zůstalo přece jen víc, než tomu nasvědčovalo po úvodním dílu Základna. Jenže se ukázalo, že to má svoji logiku a aktuální kniha nabízí postapokalyptické sídlo, které je ještě o nějaký ten level výš. Navíc se v jeho podzemí nachází již zmíněný smrtící labyrint, jehož obyvatelé tvoří směsku bizardních bytostí, které hluboko pod povrchem vytvořily vlastní ekosystém přežívající od samotného pádu civilizace. Tady se František Kotleta doslova utrhl ze řetězu a pálí do čtenářů jeden skvělý nápad za druhým.
A proč nepíšu, že se autoři utrhli ze řetězu? Protože tohle je jasný Kotleta a jeho fanoušci si prostě budou lebedit. Tam, kde je to potřeba, sype jednu popkulturní hlášku za druhou, ale nijak na úkor samotného děje, který je prostě brakově akční, místy černohumorný tak, že by se i lak na rakve styděl za svoji světlou barvu. Navíc si skvěle pohrává s jazykem (tím českým) a některé jeho příměry mají až básnickou kvalitu: „Týlem mu vyletěl mozek, kosti a sny“ Krása prostě střídá nádheru a nuda se zbaběle krčí někde ve vzdáleném koutku a nemá odvahu vystrčit nos, byť na chvilku pouhou.
Za zmínku stojí i progres hlavního hrdiny. Z Keksíka je prostě po čase Leon. A z kluka, co dokázal zastřelit maximálně jelena, se stává nemilosrdným zabijákem, protože přežití v tomhle světě si musí nejenom zasloužit ale hlavně vybojovat. A tak nepřekvapí jeho chladnokrevnost, s jakou dokáže odmáznout jakéhokoli protivníka, pokud k tomu dostane šanci. Ale ani s ním se autor nemazlí. A navíc Leon poznává, že v tomhle světě nemůže věřit takřka nikomu. Čímž se dostávám i k tomu, že i přes některé šílenosti je tohle postapo vystavěné věrohodně a zcela podřízené lidské přirozenosti, kde silnější pes… ale modří už vědí a já to víc popsat nemůžu, protože by to u redaktorů platformy Medium neprošlo.
Ať tak či onak, Hřbitov se prostě rozjel a já doufám, že ve stejném tempu se série udrží až do samotného konce. A pokud se vám zdá, že jdu autorovi příliš na ruku, tak máte možná pravdu. Ale tyhle Atomové šelmy mě prostě bavily zdaleka nejvíc.
Hodnocení: 90%
Anotace:
Po světě běhají atomové šelmy – zmutovaní lidé, pozůstatky poslední války – a ti, kdo atomové šílenství přežili bez mutací, se před nimi skrývají v krytech a opevněných městech.
Nejpodivnějším z nich je Hřbitov, sídlo velekněžek Církve Jaderné bohyně. Pod základy Hřbitova jsou pohřbeny sochy starých bohů a také možná ještě mnoho dalších tajemství světa před a také toho, kterým se teď snaží probít Šerif a Novicka v cestě za záchrannou světa. Jenže tenhle svět možná ani zachránit nechce.
Ať radiační situace zůstává stabilní!
Atomové šelmy jsou série Kristýny Sněgoňové a Františka Kotlety. Vítejte ve zběsilém postapo světě nejlepších autorů české fantastiky.
O autorech:
Kristýna Sněgoňová
Česká spisovatelka akční fantastiky vydala svůj první román Krev pro Rusalku, v roce 2018. Na knižním trhu se etablovala nevídaně rychle, prakticky okamžitě. Po Krvi pro Rusalku následovaly další romány Zřídla a dystopické sci-fi o osudu lidstva Město v oblacích.
Velkou část života trávím ztracená ve vlastní hlavě, prožívající věci, které se mimo ni nestaly, a mluvící s lidmi, kteří nejsou skuteční. Ráda příběhy tvořím i poslouchám. Jsou pro mě nesmírně důležité.
Kromě toho takřka souběžně neustále píše povídky, které publikuje v časopise Pevnost a různých sbornících a antologiích – Žoldnéři fantazie, Ve stínu Říše, Ve stínu apokalypsy a v dalších. Jedna z jejích povídek je součástí prestižního souboru povídek významných českých autorů sci-fi a fantasy žánru Lockdown.
František Kotleta
Za jménem František Kotleta stojí novinář a člen Českého klubu skeptiků Sisyfos Leoš Kyša. Ten pod svým jménem nejprve publikoval několik velmi úspěšných povídek a dokonce i dvě sci-fi knihy.
Fiktivní image Kotlety, kterou si vymyslel sám Kyša, byla opravdu šokující. Prezentoval se jako trestanec, podnikatel, opuštěný sirotek a řezník v jednom. Jeho matkou měla být záhadně zmizelá tanečnice a špionka CIA, otcem snad Michail Gorbačov, kterého měla jeho matka svést během tajné návštěvy Bruntálu. A nebo někdo ze zákazníků nevěstince, který Kotletova fiktivní matka měla vést pro zakrytí své pravé identity.
K literatuře měl František Kotleta přičichnout až ve vězení, kam se měl dostat po sekáčkovém souboji s policisty během oslavy svých narozenin. To vše je však smyšlené.Jméno František Kotleta se prosadilo v českých literárních vodách především dílem Hustej nářez v roce 2010. Jde o první díl série Bratrstvo krve, jež pokračovala knihami Fakt hustej nářez a Mega hustej nářez. Prequel s názevm Vlci k nim byl napsán v roce 2015.
Bratrstvo krve však není jediná série,díky níž získal Kotleta takovou přízeň čtenářů. Dvoudílný román Perunova krev také nezůstala bez povšimnutí.
Další sérií, kterou čtenáři buď milují, nebo nesnáší, je Spad.
Ostatně tak je to i s celkovým dílem Františka Kotlety. Buď vás jeho osobitý styl naprosto dostane a vy budete hltat jednu knihu za druhou, nebo se nad jeho knihami pousmějete, ušklíbnete a stanou se uzavřenou kapitolou, do které už se nikdy nepustíte. Jedno však Kotletovi nemůžeme upřít – stále nás nepřestává šokovat a ohromovat.
Informace:
Vydavatel: Fobos
Rok 1. vydání: 2026
Jazyk vydání. český
Forma: klasická kniha
Vazba knihy: měkká / brožovaná
ISBN: 978-80-277-6213-2
Další recenze a ukázky z knih najdete na: Henryweb.cz
Zdroj (O autorech):
