Článek
Darcy Coates
Šepot v mlze
Černá zima 3
DOBROVSKÝ s.r.o., edice Fobos 2022
S autorkou Darcy Coates jsem se knižně zatím potkal přesně dvakrát, i když samozřejmě o jejích knihách dobře vím. Napoprvé to bylo u hororového titulu Dům tajemných stínů, na kterém bylo nejděsivější to, jak děsně byl napsaný a napodruhé u o poznání lepšího příběhu s názvem Kořist. Možná proto, že šlo spíš o thriller, byla tahle knížka daleko lepší. Ať tak či onak, vysloužila si Darcy Coates marketingovou značku „královna hororu“, kterou se pyšní i obálka třetího dílu série Černá zima. Případné čtenáře tak lze hned na úvod upozornit, že Šepot v mlze není horor ani náhodou.
Darcy Coates totiž napsala svoji variantu Živých mrtvých. Jen zombie nahradili Vyzáblí. A nutno přiznat, že původ Vyzáblých dává daleko větší smysl, než je tomu u klasických zombíků. Vyzáblí jsou totiž produktem vědeckého experimentu, který měl původně sloužit lidem ku prospěchu. Jejich krvelačnost a ztrátu lidství mají na svědomí totiž thanity, což jsou nanoboti, kteří měli udržovat lidi ve zdraví, léčit jejich nemoci a pomáhat napravovat zranění. Jenže díky šílenému vědci jich bylo vypuštěno takové množství, že v lidském těle namísto dobra páchají nevratné změny, způsobují mutace a nenasytnou žravost, kterou se pak už neliší od běžných zombie.
Úvod příběhu zastihne Clare a Dorrana, kteří uprchli z mrakodrapu šíleného vědátora na sedačkách autobusu/minibusu, který zběsilým způsobem řídí Cleařina sestra Beth. Na hodně dlouhou dobu se tak začne odehrávat v podstatě komorní road movie o třech hercích. Cílem jejich cesty by mělo být výzkumné centrum Evandal, protože Clare si z Helexis Tower odnesla USB, na kterém je kód thanitů, který by mohl posloužit k jejich zničení. I to má ale své úskalí, protože v malém množství jsou thanity přesně tím, čím mají být – pomocníky lidského těla a jeho zdraví.
Zápletku máme danou, cíl cesty také a teď již hrdinům příběhu nezbývá než překonat mnohá úskalí a nebezpečenství. A jedním z nich je i plíživá proměna jednoho z nich, protože byl vystaven větší než malé dávce thanitů, ale díky krevní skupině AB dokáže jeho organismus s nákazou alespoň chvíli bojovat. A tohle je druhá, i když po hříchu poslední, věc, která se autorce povedla. Tuhle postupnou změnu, se kterou se postižený snaží bojovat a po jejím vyzrazení snahu jeho společníků chovat se, pokud možno co nejvíce a co nejdéle lidsky, vystihla autorka velmi věrohodně. A tady veškerá pozitiva končí.
Šepot ve tmě
Samotný příběh je totiž sledem nevěrohodných scén, které si někdy protiřečí, jindy jsou pak jen snahou zaplácnout co největší počet stránek. Místy pak vyprávění působí, jako by autorka skutečně viděla nějakou tu sérii kráčející smrti a vytáhla si nějaké ty rekvizity. Několikrát se tak objeví snaha nenechat odhalenou žádnou kůži, včetně použití nepohodlné dřevěné masky nebo včelařské kukly, i když to nemá absolutně žádný smysl. Jindy přenocují hrdinové v domě, který už někdo „vyraboval“, ale všechny skříně jsou pečlivě zavřené. Pecka pak je, když se na tom samém místě pokouší rozdělat v krbu oheň z připravených polen pomocí papíru z natrhaných knih, protože nemají třísky. Jenže v autobusu mají nejen sekerku a sekeru ale dokonce i podpalovač. Stejně hloupé je pak i intermezzo v nákupním středisku, kde se chovají jako na nedělním výletě.
Na jednom místě jim světlice slouží k odlákání pozornosti Vyzáblých, kteří se kolem ní shromáždí jako děti kolem táboráku, ale o nějakou tu stránku dále jim světlice slouží k jejich odhánění. Na jedné straně hluk vyzáblé přitahuje, ale pak se rozutečou při výstřelu z pušky, jako by měli strach z poranění.
Autorka prostě potřebuje sled rádoby nebezpečných scén a je jedno, jak nevěrohodným způsobem se k nim dopracuje. Snad nejkřiklavější je pak přepadení podzemního vědeckého pracoviště, kam skutečně s USB diskem dorazí. Ostatně i samotné výzkumné centrum Evandal je sotva uvěřitelným slepencem odkoukaným z několika béčkových filmů. Vrcholem všeho je pak scéna, kdy v tomhle super moderním centru hlavní hrdinka umlátí chytrého Vyzáblého těžkým mosazným hrncem a u toho mu sedí na hrudníku. Ta představa je opravdu hrůzu nahánějící.
Takže závěrem: Šepot v mlze je těžkopádný slepenec již viděných nebo přečtených scén, ve kterém nefunguje takřka nic. Hlavní hrdinka se občas chová tak hloupě, že bych jí s chutí nějakému tomu Vyzáblému předestřel k večeři. Jediné, co mohu ocenit, je, že kniha stála díky akci Deset za pět set pouhých padesát kaček, takže srovnání cena/výkon je tak fifty fifty.
Hodnocení: 45%
Edit: Hodnocení na Databázi knih je 2.2.2026 krásných 86% a místní AI tvrdí, že „Třetí díl této post-apokalyptické série vzbudil u čtenářů nadšení.“ Závidím všem nenáročným čtenářům, kteří přijmou každé písmenko a nezarazí je ani ta největší ptákovina. Takový čtenářský život musí být krásný – a to z mé strany není žádná ironie.
Anotace:
Clare a Dorran navzdory všem předpokladům stále žijí, ale úleva, kterou získali záchranou z Helexis Tower, je pouze dočasná. Dorranovi je po Ezrově experimentální léčbě stále hůř a není jasné, jestli vůbec přežije. Clare tuší, že jeho jedinou šancí je experimentální ústav v Evandalu, v němž údajně přežívá skupina vědců, kteří by mohli přečíst Ezrův opravný kód na zničení thanitů.
Clare však především doufá, že se jí podaří zachránit umírajícího Dorrana. Do ústavu jsou to tři dny cesty, ale Clare si není jistá, je-li v jejich silách k němu vůbec dorazit.
Cesta je plná nástrah a nebezpečí, ale to největší na ně číhá přímo v jejich středu…
Děsivý nový svět poznamenal všechny kolem a Clare musí bojovat, aby ochránila své nejbližší. S hrůzou si ale uvědomuje, že některým již není pomoci.
Informace:
Vydáno: 2022, DOBROVSKÝ s.r.o., edice Fobos 2022
Originální název: Whispers in the Mist, 2020
Překlad: Petr Kovács
Počet stran: 408
Jazyk vydání: český
Autor obálky: Josef Čáslavka
Forma: klasická kniha
Vazba knihy: pevná / vázaná s přebalem
ISBN: 978-80-277-0427-9
Další recenze a ukázky z knih najdete na: Henryweb.cz
