Recenze: František Kotleta, Kristýna Sněgoňová - Atomové šelmy: Základna

František Kotleta, Kristýna Sněgoňová
Základna
Atomové šelmy 1 
DOBROVSKÝ s.r.o., 2025, edice Fobos

Když před fanouškem fantastiky zmíníte termín postapo, s největší pravděpodobností bude jeho reakce Kotleta. Shodou okolností je Spad snad to jediné, co mě z Kotletova portfolia minulo. Ale vzhledem k tomu, že se jako Opad dostal až za naše severní hranice, nebude to nejspíš až tak zlé. V každém případě tu máme novou, šestidílnou postapokalyptickou sérii, v níž budou na čtenáře cenit zuby atomové šelmy.

Civilizace šla k čertu a atomová záře tentokrát neošlehla jen šikmooké tváře, ale vzala to tak nějak globálně. Jenže lidé jsou tak trochu jako ti šváby, vždycky z těch děr a krytů nějací nakonec vylezou. A díky tomu je tu i stará vojenská Základna, která poskytla úkryt a posléze životní prostor pár tisícovkám těch šťastnějších. I když…

Civilizace sice šla k čertu a život je stejně drsný jako ve středověku, příroda si vzala zpět, co mohla a za hradbami pobíhají zmutované bestie, ale když je vám sedmnáct let, hormony prostě pracují za vás, a tak Leon přezdívaný Keksík kromě každodenních starostí jako zástupce Šerifa, musí řešit i obtíže citového charakteru. Pomalu totiž zjistil, že děvče, se kterým trávil čas od útlého dětství, už není jen kamarádka, protože obliny jejího těla mu najednou způsobují obtíže poměrně jasného charakteru.

A tak zhruba prvních padesát stran jede vyprávění v pohodovém módu, kdy autor(ka)* představuje život na Základně, její přísná pravidla, důležité členy komunity i sedm pravd Církve Jaderné bohyně. Jenže krátce poté, co Leon uloví svého prvního šestnácteráka jde pohoda k čertu stejně jako předchozí civilizace. Predátory totiž nejsou jen zmutované bestie a svět za hranicemi Základny se připomene s brutální silou.

Upřímně, postapo je už látka tak přežvýkaná, že jen těžko můžete očekávat něco opravdu originálního. Sám Kotleta do toho ostatně spad už před léty. Šílený Max stvořil písečný subžánr a plíživě kráčející mrtví ukázali, jak drsná může být cesta k přežití. Takže pokud máte nakoukáno a načteno, asi máloco vás může překvapit. Otázkou tak zůstává, jaký příběh dokáže autor v daných kulisách odehrát. A celkem nepřekvapivě je tahle atomová hra vynikající.

Ve chvíli, kdy vypukne akce, rozjede se a takřka nezastaví. Aktéři dostanou jen malé chvilky oddechu, aby vzápětí čelili dalším překážkám. Autor(ka)* prostě vtáhne do děje čtenáře už jen tím, že neservíruje neporazitelného hrdinu, ale dává prostor klukovi, který má sice skvělou mušku a nikdy nemine, ale zároveň není díky svému mládí a chybějícím zkušenostem úplně připraven na roli, kterou musí plnit. I proto k sobě dostane parťáka, jehož znalosti okolního světa jsou zcela odlišné a díky svému postavení dokáže občas jazýček na vahách vychýlit tím správným směrem. Jenže i v tomhle světě jsou vychcánkové, jimž není žádná podpásovka cizí.

Stejně jako v případě nedávno zakončené série Legie, nabízí i Atomové šelmy osvědčený koncept, kdy (SPOILER) ti hlavní zlouni uniknou a v samotném závěru přijde odhalení, které příběh znamenitě zamotá. Takže s posledním řádkem nastane lehká frustrace, protože čtenář chce IHNED pokračování. Nezbývá tak možná, stejně jako to dělá Leon, pronést krátkou modlitbu: „Jaderná bohyně, ochraňuj mě, ať radiační situace zůstává stabilní.“, aby ty tři proklamované měsíce mezi jednotlivými díly autorské duo dodrželo, protože další, co knihu zdobí je její čtivost. Nemuset ráno vstávat do práce, zastavil bych se po přečtení první stránky až na té poslední.

Poznámka č. 1: Ohledně zpochybňované originality jsem se lehce mýlil, protože samotné atomové šelmy a najmě jejich životní cyklus je originální až dost. Stejně jako Církev Jaderné bohyně.

Poznámka č. 2 *: Pokud jste si všimli v předchozím textu hvězdičky u slova „autor(ka)“, je důvodem tato poznámka. Ani pod pohrůžkou nevybíravého násilí jsem totiž z pana Kotlety nedostal, kdo za kterým dílem autorsky stojí, protože dle jeho vyjádření: „Píšeme to jako vždycky – každý zvlášť. Jen nechceme říkat, kdo napsal, který díl“.

Po světě běhají atomové šelmy – zmutovaní lidé, pozůstatky poslední války –, a ti, kdo atomové šílenství přežili bez mutací, se před nimi skrývají v krytech a opevněných městech. Základna je jedním z nejbezpečnějších lidských obydlí. Kdesi uprostřed Česka, pod ochranou hromady betonu a zátarasů, se dá žít natolik šťastně, nakolik to podmínky postapokalyptického světa dovolí. V den, kdy na Základnu přijíždí sestry Církve Jaderné bohyně, se ale všechno změní.

Ať radiační situace zůstává stabilní!

Základna je první kniha z nové série Kristýny Sněgoňové a Františka Kotlety. Vítejte ve zběsilém postapo světě nejlepších autorů české fantastiky.

Česká spisovatelka akční fantastiky vydala svůj první román Krev pro Rusalku, v roce 2018. Na knižním trhu se etablovala nevídaně rychle, prakticky okamžitě. Po Krvi pro Rusalku následovaly další romány Zřídla a dystopické sci-fi o osudu lidstva Město v oblacích.

Velkou část života trávím ztracená ve vlastní hlavě, prožívající věci, které se mimo ni nestaly, a mluvící s lidmi, kteří nejsou skuteční. Ráda příběhy tvořím i poslouchám. Jsou pro mě nesmírně důležité.

Kromě toho takřka souběžně neustále píše povídky, které publikuje v časopise Pevnost a různých sbornících a antologiích – Žoldnéři fantazie, Ve stínu Říše, Ve stínu apokalypsy a v dalších. Jedna z jejích povídek je součástí prestižního souboru povídek významných českých autorů sci-fi a fantasy žánru Lockdown.

Za jménem František Kotleta stojí novinář a člen Českého klubu skeptiků Sisyfos Leoš Kyša. Ten pod svým jménem nejprve publikoval několik velmi úspěšných povídek a dokonce i dvě sci-fi knihy.

Fiktivní image Kotlety, kterou si vymyslel sám Kyša, byla opravdu šokující. Prezentoval se jako trestanec, podnikatel, opuštěný sirotek a řezník v jednom. Jeho matkou měla být záhadně zmizelá tanečnice a špionka CIA, otcem snad Michail Gorbačov, kterého měla jeho matka svést během tajné návštěvy Bruntálu. A nebo někdo ze zákazníků nevěstince, který Kotletova fiktivní matka měla vést pro zakrytí své pravé identity. K literatuře měl František Kotleta přičichnout až ve vězení, kam se měl dostat po sekáčkovém souboji s policisty během oslavy svých narozenin. To vše je však smyšlené. Jméno František Kotleta se prosadilo v českých literárních vodách především dílem Hustej nářez v roce 2010. Jde o první díl série Bratrstvo krve, jež pokračovala knihami Fakt hustej nářez a Mega hustej nářez. Prequel s názevm Vlci k nim byl napsán v roce 2015.

Bratrstvo krve však není jediná série,díky níž získal Kotleta takovou přízeň čtenářů. Dvoudílný román Perunova krev také nezůstala bez povšimnutí.

Další sérií, kterou čtenáři buď milují, nebo nesnáší, je Spad.

Ostatně tak je to i s celkovým dílem Františka Kotlety. Buď vás jeho osobitý styl naprosto dostane a vy budete hltat jednu knihu za druhou, nebo se nad jeho knihami pousmějete, ušklíbnete a stanou se uzavřenou kapitolou, do které už se nikdy nepustíte. Jedno však Kotletovi nemůžeme upřít – stále nás nepřestává šokovat a ohromovat.

Vydavatel: 2025, DOBROVSKÝ s.r.o., edice Fobos
1. vydání originálu: 2025 
 Počet stran: 304 
 Jazyk vydání: český
Forma: klasická kniha
Vazba knihy: měkká / brožovaná
ISBN: 978-80-277-6211-8

Další recenze a ukázky z knih najdete na: Henryweb.cz

Zdroj "O autorech": https://www.knihydobrovsky.cz/autori/kotleta-frantisek-150686

https://www.knihydobrovsky.cz/autori/snegonova-kristyna-241865