Recenze hard SF knihy: Ve stínu Jupitera

L. B. Arling
Ve stínu Jupitera
Epocha 2026

Pamatujete na sudičky? A teď pro ty dříve narozené nemám na mysli trio Šlapalína, Mžouralína a Žvandolína. A ani o dost mladší protagonistky, jejichž jména zněla podobně, ale byly o dost mladší a scény s nimi trošku víc lechtivější. Jasně, že jde o postavy ze skvělé knihy L. B. Arlinga Strážci osudu. Aktuální kniha Ve stínu Jupitera sice není přímým pokračováním, ale jistá souvislost tu je. Hlavní hrdinka, astrofyzička Elizabeth Vega, je totiž dcerou dvou strážců a to, spolu s dávnou genetickou úpravou, jí dalo do vínku nebývalé schopnosti. Vlastně není ani tak člověkem v pravém slova smyslu ale spíše principem. A jako taková/takový může mít zásadní vliv na budoucí osud lidské civilizace.

Vesmírem se řítila podivná energetická vlna, které padlo za oběť vše, co lidé tak pracně vybudovali. Marsovské habitaty i s jejich osádkou, těžební stroje v pásu asteroidů i samotná Země. Byla to jen znepokojivá vize, nebo skutečná budoucnost? Strážci osudu nehodlají nic ponechat náhodě, protože trojrozměrný model osudu nabízí hodně černý scénář. A proto přichází na scénu vesmírná výprava první soběstačnou meziplanetární lodí jménem Michiel, její kapitán Apolo Magellan jako nejzkušenější lidský astronaut a jako jeden z členů jíž zmíněná Elizabeth Vega. Původní cíl je jen zástěrka, protože poblíž Jupitera se objevuje podivná anomálie, která může díky silným pulzům zcela sterilizovat planetu Zemi.

Takto vypadá základní premisa příběhu, který nabízí nefalšovanou hard sc-fi. Kniha Ve stínu Jupitera je plná vědeckých termínů a autor je dovedně míchá se svojí fikcí, takže běžný čtenář, jako třeba já, dost často zírá a jen těžko hledá hranici možného a nemožného. Jenže ono to vlastně nevadí. Důležité je, že příběh i díky tomu funguje. Třeba popis principu motoru lidské vesmírné lodi, což je vlastně anihilační komora, je prostě radost číst.

Hmota je jen vlastnost hmoty. Je to míra interakce mezi atomární hmotou a Higginsovým polem, které vlastnost hmotnosti částicím propůjčuje.

Tahounem je na straně lidí celkem pochopitelně princip obývající aktuálně tělo Elizabeth Vegy, protože její schopnosti dané původem a dávnou genetickou manipulací jsou prostě klíčové - návrat do bodu před učiněním špatného rozhodnutí hodně připomíná základní úremisu filmu Na hraně zítřka. A stejně pochopitelně hraje důležitou úlohu i kapitán celé mise, který prostě ví víc než ostatní. Zbytek posádky hraje trochu druhé housle. Až na Lauriel. Tahle pilotka totiž není žádná upjatá vojanda. Pro ostřejší slovo rozhodně nejde daleko a její vztah k alkoholu je více než kladný. Stejně kladně pak působí pragmatičnost jejího uvažování a často hledá hodně přímočará řešení. Nevím, zda to tak autor zamýšlel, ale pro mě byla několikrát katalyzátorem celého příběhu.

Bylo to jako pokoušet se pilotovat cihlu s pomocí plachet z mravenčích spodků. Neměli zkrátka šanci přežít. Alespoň ne napoprvé.

Strážci osudu nabízí hutný text plný vědeckých termínů i lidských rozhodnutí. A i když střet s neznámou civilizací přinese nejednu nebezpečnou až smrtící situaci, není to zběsilá akční jízda plná bojových scén. Děj, ale kráčí kupředu jistými kroky promyšleného příběhu, který není vycpán žádnou odpočinkovou vatou. L. B. Arling prostě svým hrdinům dopřává jen pramálo času na oddych, což je zcela pochopitelné, protože záchrana lidské civilizace nesnese odkladu. Alespoň té knižní.
Tohle je prostě další příběh, který skvěle zapadá do edice Jiné světy. Takže pokud vás oslovily předchozí vydané knihy jako Azhareida: Bitva o Gelidor, Přístav u řeky Styx nebo Hlídka Awaoru, je pro vás Ve stínu Jupitera zcela jasnou volbou.

Šest set milionů kilometrů od Země, v naprosté samotě hlubokého vesmíru, posádka lodi Michiel De Ruyter zkoumá anomálii, snad mimozemský signál. Ten kromě jiného způsobil jejich ztrátu komunikace se Zemí. Cena za jeho rozluštění je však vysoká, hrozí víc než jen zánik lidstva. Elizabeth se ocitá v životní roli, když vyjde najevo, že její schopnosti jsou klíčem k pochopení signálu. Kolem anomálie se rozehrává boj o přežití a ukazuje se, že skutečnou hrozbou nemusí být cizí inteligence.

Jihomoravský rodák, pořadatel larpů a různých setkání fanoušků fantastiky. Vášnivý hráč her na hrdiny, občasný přednášející, rekreační návštěvník Masarykovy univerzity a příležitostný houbař. Jeho největší přirozeností je chalupaření v místech, kde lišky dávají dobrou noc. Na gymnáziu se rozhodl, že si pokazí život a zkusí v České republice podnikat. Od roku 2009 provozuje klub přátel fantastiky, her na hrdiny a černého humoru v podobě Čajovny Inaris v Brně. Psát začal již v dětských letech v panelovém domě uprostřed nehostinné pustiny zvané Břeclav, kde mu nezbylo nic jiného než fabrikovat si své vlastní fantastické světy, aby přežil. Naštěstí se dal do holportu s bandou podobně smýšlejících lidí, kteří jej uvedli do tajů české fantastiky a československého fandomu.

Vydavatel: Epocha
Autor obálky: Lukáš Tuma
Autor knihy: L. B. Arling
Číslo svazku v edici: 0009 
Vydání: První
Ilustrátor: Žaneta Kortusová
Technický popis: 125 × 190 mm, 512 stran
Vazba:brožovaná
ISBN: 978-80-278-0291-3 
Datum vydání: 18. 8. 2026 
Typ knihy: Tištěná kniha

Další recenze a ukázky z knih najdete na: Henryweb.cz

Zdroj (O autorovi): https://www.epocha.cz/autor-knihy/l-b-arling/