Recenze: Zuzana Strachotová – Devět dní (s jejím nepřítelem)

Zuzana Strachotová
Devět dní
Epocha 2025, edice Jiné světy

K drtivé většině knih přistupuji bez nějakého většího očekávání. Člověk pak není vlastí vinou zklamán, i když musím přiznat, že se mi to už velmi dlouhou dobu nestalo. Pokud ale nakladatelství Epocha uvede další knihu ve své edici Jiné světy, setkává se každý takový titul v mém případě s očekáváním poměrně vysokým, protože všechny knihy z této edice byly prostě skvělé. Strážci osudu, Přístav u řeky Styx nebo Vypůjčený čas právě Zuzany Strachotové. A vzhledem k tomu, že Devět dní jsem přečetl přesně za dny dva, je jasné, že ani v jejich případě Epocha nešlápla vedle.

Sera Trantorová zběsilé prchá a jejímu běhu o život se do cesty staví protoles dystopického světa, který zažil svoji apokalypsu, i prudký letní liják. Navíc je jejím pronásledovatel elitní agent Citadelské jednotky Jestřábů, který má jediný úkol. Zajmout ji živou. Přesto se zdá, že má Sera šanci uniknout, když podmáčený svah povolí a ona i její pronásledovatel se zřítí dolů, aby skončili v bezvědomí, ze kterého se dívka probere o něco dřív a má tak šanci své pronásledování ukončit. Jenže něco jiného je zabití v boji a něco jiného chladnokrevná vražda. I když tuší, že své volby bude litovat, odtáhne čepel nože od agentova krku a prchá dál.

A Seřino tušení se naplní měrou vrchovatou. Netrvá dlouho a ocitá se zraněná v zajetí agenta Parkera. Vzhledem k tomu, že se díky jejímu útěku ocitli daleko za Hranicí civilizace a na obzoru se schyluje ke smrtící Růžové bouři, nezbývá jim než se ukrýt v jedné z jeskyní skalního masivu. Čeká je tak dlouhých devět dní strávených ve společnosti, o které ani jeden z nich nestojí. Dlouhých devět dní, které oba změní, protože pokud nebudou spolupracovat, nepřežijí.

První část knihy je dějství o dvou hercích a tohle komorní drama zvládla Zuzana Strachotová na jedničku. Na mysl mi několikrát přišlo osmdesátkové scífko Můj nepřítel, kde se rozehrává podobná zápletka, i když je jasné, že Lee Parker bude asi přitažlivější než Drak Jeriba ‚Jerry‘ Shigan. Kurzívou psané úvody kapitol pak dávají nahlédnout mimo aktuální mikrosvět obou hlavních představitelů a zobrazují ten velký svět jako místo ovládané náboženskými dogmaty a fanatismem, kde má lidský život cenu jen pokud slouží vůli Církve a plánům jejích představitelů.

To, že se devět dní společně strávených na nehostinném místě, za bouře, která je zkázou pro vše živé, podepíše na smýšlení obou hrdinů o nich samotných, je víc než pochopitelné. Ovšem ve chvíli, kdy bouře skončí a každý z nich se vydá svojí cestou, nastartuje se mnohem epičtější příběh. Autorka tak dává nahlédnout mezi nejvyšší představitele povstalců, ale hlavně přivádí do centra dění otce Felebia, aktuálně nejmocnějšího muže Citadely. A nahlížet na svět jeho očima je opravdu síla. V jeho osobě představuje Zuzana Strachotová zosobnění všech despotů a diktátorů, kteří kdy žili na tomto světě. Doslova jediným rozkazem může na smrt poslat stovky lidí a o osudech dalších tisíců rozhodovat.

S přibývajícími lokacemi a postavami se stává děj knihy provázanější, akčnější a mnohem drsnější. Na obzoru je totiž střet, který by mohl povstalce zcela rozdrtit. A cesta k němu je lemována desítkami mrtvých. Místy je tak čas i pro brutální a chladnokrevnou řezničinu, až má čtenář pocit, že se ořízka knihy musí zbarvit do ruda. Ale žádná z těchto scén se nekoná prvoplánově a jen pro efekt. Vše prostě vychází z povahy místa a světa, kde se příběh odehrává. Místy je Devět dní taková jízda, že jsem si ani nestihl psát poznámky a tuhle recenzi jsem páchal delší dobu, než jaká mi stačila k přečtení knihy.

Devět dní je přesně ten typ knihy, kdy se nad ztenčujícími se stránkami, které ještě zbývají k přečtení, dostaví pocit, že nechcete, aby byl konec. Kniha má totiž místy až neskutečný spád, správnou dávku akce a skvělou gradaci k jejímu finále. Při čtení jsem v každém okamžiku měl pocit, že je vše věrohodné a postavy jednají v intencích svých možností. I když musím upřímně přiznat, že zpětně by se našlo pár (takže dvě) scén, které by si asi zasloužily možná trochu poladit. Ale jak už jsem napsal výše, při samotném čtení mě dravost příběhu naprosto vtáhla přímo do děje a užil si jsem si to naplno. Pomohlo i to, jak autorka několikrát nahlíží na stejnou scénu z pohledu obou svých hrdinů. Tohle je opravdu hodně atraktivní postup.

Řekl bych, aniž bych četl původní verzi, že tato kniha je dalším dobrým příkladem toho, kdy se autor vrátí ke své starší verzi a díky letům nabitým zkušenostem, jí lehce vybrousí do ještě lepší formy. Takže se nezbývá než těšit, jakým způsobem Zuzana Strachotová vycizeluje i následujících Devět nocí.

Apokalypsa, která zničila starý svět, je už tak vzdálená, že nikdo přesně neví, co se stalo. Civilizaci nyní ovládají kněží, kteří k vymáhání poslušnosti využívají náboženský fanatismus a elitní vojenskou skupinu známou jako Jestřábové. Posledním místem, kde ještě stále žije láska a svoboda, jsou nevelká města povstalců ukrytá v bezpečí divočiny. Když agent Lee Parker dostane rozkaz chytit a přivést povstalkyni Seru, musí ho splnit za každou cenu. Pronásledování je oba zavede až do nezmapované divočiny, kde zuří Bouře, z níž se dosud nikdo živý nedostal. Pokud chtějí přežít, musejí spolupracovat. Má to ale vůbec smysl, když Seru stejně čeká smrt z rukou nemilosrdných kněží? Jenže Sera život miluje, a tak se ho bude držet až do konce. I kdyby to mělo být jen na devět dní…

Dystopický román Devět dní z roku 2017 zaujal akcí, bojovými scénami, vojenskou strategií i psychologií postav. Nyní vychází v novém, přepracovaném vydání.

Vydáno: 2025, Epocha
1. vydání originálu: 2017 
 Počet stran: 440
 Jazyk vydání: český
Ilustrace/foto: Josef Surý
Autor obálky: Lukáš Tuma
Forma: klasická kniha
Vazba knihy: pevná / vázaná s přebalem
ISBN: 978-80-278-0233-3

Další knižní recenze a ukázky: Henryweb.cz (Henry's SF&F web)