Článek
Jenže jsme se přepočítali. Rodiče, kteří žili velmi skromně a pohodlně by vystačili jen s jedním důchodem, nezanechali v sekretáři ani korunu. Bylo to k neuvěření: dělili jsme se o náklady na energie ve společném dvougeneračním domě, a na jejich účtu přesto zela nula.
V té chvíli se do našeho smutku přimíchal zmatek - a přiznám se, že i tichá výčitka spojená s jedinou otázkou: Jak se to mohlo stát? Až s odstupem jsme si vzpomněli na maminčinu častou poznámku: „Když dostanete barák, tak mi snad ten pohřeb zaplatíte.“ Zní to sice logicky, ale člověka to stejně zasáhne.
A to je ta kardinální otázka: má si každý z nás během života šetřit na vlastní pohřeb, nebo měla pravdu maminka? Není vystrojení rozloučení nepsaným dluhem dětí - posledním projevem vděku a úcty za všechnu tu péči i lásku, kterou jim rodiče po celý život věnovali?
Pro mnohé lidi je představa, že by jejich odchod finančně zatížil pozůstalé, prostě nesnesitelná. Chce-li člověk odejít s vědomím, že po sobě nezanechal jediný nezaplacený účet, je odložení peněz na vlastní pohřeb tím posledním krokem zralého a nezávislého člověka - pomyslnou tečkou za celým životem.
Na druhé straně ale stojí mezigenerační solidarita. Rodiče nás vychovali, živili nás a formovali z nás lidi, kterými jsme dnes. Je pak vůbec namístě - pohledem lidského vděku - přepočítávat peníze za rakev, květiny, smuteční obřad či hrobové místo? Neměly by být náklady na jejich poslední cestu tím nejzákladnějším gestem, které dlužíme svým předkům bez ohledu na to, zda po sobě zanechali nějaké úspory?
Často si totiž neuvědomujeme, jaké výdaje ti nejstarší vlastně mají. Nejde jen o neviditelné částky za léky či zdravotní pomůcky. S přibývajícími roky roste i počet těch, které chtějí potěšit k narozeninám, svátkům či pod stromečkem. Důchod je přitom stále jen jeden, zatímco rodina se s každou generací rozrůstá. Člověk by musel být milionář, aby obdaroval všechny dospělé děti i vnoučata…
Chybějící úspory tak nemusí být projevem neodpovědnosti, ale jednoduše důsledkem faktu, že život málokdy vychází podle předem připravených kalkulací. A konečné rozloučení by nikdy nemělo být účetní položkou, ale aktem úcty.
Anketa: Kdo by měl podle vás financovat pohřeb rodičů?
Anketa
Tematicky příbuzné - přečtěte si:
