Článek
V polovině srpna roku 1869 se stalo Brno teprve třetím městem Rakousko-Uherska, které se mohlo pochlubit „veřejnou městskou dopravou“. Tu tvořily vozy tažené koňmi, které jezdívaly v úseku od centra města (Moravského náměstí) do Králova Pole, zhruba k dnešnímu Semilassu. Na koněspřežné pouliční dráze, první na území tzv. „zemí Koruny české“, zpočátku jezdilo v 15minutových intervalech jen šest vozů, ale už v r.1870 se po Brně prohánělo 57 vozů na 4 tratích.
koňka
koňka
Po pěti letech byl její provoz zastaven pro nezájem Brňanů o tento typ dopravy. Znovuoživit se ho podařilo až v roce 1884 zavedením parní lokomotivy na trase Pisárky - Královo pole. Tramvaje poháněné parou byly nahrazeny roku 1900 elektrickými (zhruba 4 roky po Praze), a začaly jezdit po nové trati z náměstí Svobody do Zábrdovic. Počet městských tratí nebyl nijak velký, a tak nebyly číslovány jako dnes, ale linky se od sebe odlišovaly barevným značením. Barevné značení vydrželo až do roku 1913, kdy barevné terče nahradily terče s čísly linek.
Karolínka
Karolínka
Po první světové válce byl stav městské dopravy žalostný - mnoho vozů bylo zničeno, tak jako elektrické pouliční vedení. Až v roce 1924 se podařilo zahájit dopravu do Maloměřic, brzy na to i do Řečkovic a Juliánova. Novinkou byla výstavba smyček na konečných, aby se zjednodušilo obracení souprav. Nároky na přepravu osob se postupně zvyšovaly, a tak se roku 1930 v ulicích Brna objevily první autobusy, které jezdily po sedmi linkách, značených písmeny.
Karolínka
P1070424
Druhá světová válka uštědřila MHD tak velké rány, že se její provoz v dubnu 1945 úplně zastavil. Podařilo se ho obnovit až koncem května, kdy na trať Pisárky - Václavská vyrazily opět vozy poháněné parou. Koncem roku byl provoz obnoven do předválečného stavu. V roce 1949 se do MHD začaly zařazovat první trolejbusy. Jezdily na lince od vlakového nádraží do Slatiny. V padesátých letech čekaly MHD převratné změny: začalo se používat dálkové ovládání dveří, a zavedl se regulovaný nástup a výstup cestujících. V té době neexistovaly jízdní pásma, a za stejnou cenu se dalo jet na druhý konec města. V šedesátých letech hrozil trolejbusům jejich zánik, čekalo se jen na to, až technicky zastarají. Naštěstí Brno rozhodlo - na rozdíl od jiných měst - o udržení tohoto dopravního prostředku, a tak jako v jediném městě tehdejšího Československa v něm tehdy bylo rozšiřováno elektrické trolejové vedení. Důvodem pro ponechání trolejbusů byl jejich levnější provoz oproti tramvajím. Přestože začátkem 70. let došlo ke stagnaci elektrických dopravních prostředků u nás i ve světě, Brno bylo opět výjimkou: například v roce 1971 je zahájena trolejbusová doprava do Žabovřesk.
šaliny (tramvaje)
Někdy v letech 1973 / 1974 došlo ke zrušení průvodčích ve vozech, kteří prodávali cestujícím jízdenky, a bylo zavedeno mechanické odbavování cestujících; ti si po nástupu do vozu označovali jízdenky zakoupené v předprodeji ve speciálních strojcích.
šalina
Brněnská MHD se dnes může pochlubit moderním vozovým parkem, který doplňují nízkopodlažní tramvaje, autobusy a trolejbusy. Dopravní prostředky jsou vybaveny světelnými panely s vyznačením zastávek, doplněné zvukovým záznamem o aktuální a příští zastávce, a plynulost dopravy je zajišťována využitím systému GPS.
moderní šaliny v Brně
Anketa
Zdroje:
