Článek
Páter František žil a léčil od roku 1978 v západočeské Sušici - „Bráně Šumavy“, kam za ním jezdily tisíce lidí z celého Československa i ze zahraničí. Proslul svou mimořádnou mimosmyslovou diagnostikou - diagnózu určoval často jen na dálku, z fotografie, nebo pouhým pohledem či soustředěním.
Jako terapii doporučoval především přírodní bylinné čaje, obklady, úpravu stravy nebo koupele. Pro léčbu rakoviny dokonce vytvořil svou vlastní bezbílkovinnou dietu, kterou nazval „Totální protirakovinná kúra“.
Chodily k němu zástupy obyčejných lidí, ale i slavné osobnosti, např. Karel Gott nebo známý spisovatel Bohumil Hrabal, který faráře věrně vylíčil v knize „Život bez smokingu“. K jeho dveřím přicházeli s prosbou o pomoc i nejvyšší představitelé tehdejšího komunistického režimu, například předseda vlády ČSSR Lubomír Štrougal nebo prezident Ludvík Svoboda. Věnoval se všem, bez rozdílu.
A jak to vypadalo před jeho nenápadným domem v Sušici?
Den co den se před ním tvořila fronta, ve které stáli dělníci, učitelé i vystrašené matky s dětmi. Všichni čekali na totéž: na chvíli, kdy se otevřou dveře a objeví se drobný muž v duchovním oděvu s pronikavým, ale vlídným pohledem - páter Ferda.
Páter František Ferda
Když Františka Ferdu v 50. letech režim pro jeho víru uvěznil, strávil téměř desetiletí v těžkých žalářích v Mírově a Valdicích. Místo aby ho vězení zlomením duchovně zničilo, stalo se kolébkou jeho neuvěřitelného daru. V temnotě cely, bez lékařských přístrojů a knih, se v něm začala probouzet schopnost, pro kterou věda neměla pojmenování. Stačilo mu soustředit mysl a dokázal „vidět“ dál než ostatní. Když byl v roce 1960 propuštěn, jeho talent se už nedal skrýt.
Jednoho chladného podzimního rána roku 1981 vstoupila do jeho ordinace žena se slzami v očích. Její dcera ležela v nemocnici a lékaři si nevěděli rady. Žena neměla žádné lékařské zprávy, jen jedinou věc - drobnou černobílou fotografii své dcery. Páter Ferda vzal fotografii do ruky. Zavřel oči. Na několik vteřin se v místnosti rozhostilo hluboké ticho. Když oči znovu otevřel, podíval se na matku a klidným hlasem začal diktovat: „Má zánět v pravé ledvině, který se šíří k páteři. Žaludek je překyselený ze stresu a v krvi chybí železo. V nemocnici vám dávají léky, které tělo nepřijímá.“
Žena jen němě přikývla. Páter nepotřeboval stetoskop, rentgen ani odběry krve. Stačilo mu soustředění a fotka, přes kterou zřejmě nějakým nevysvětlitelným způsobem dokázal navázat kontakt s energií nemocného člověka.
Velice rád říkával: „Plísně jsou hrobaři života, a lidstvo neudolá rakovina, ale zdegeneruje na plísně.“ Neviděl rád, když lidé jedli příliš syrového ovoce, zvláště malé děti.
Lidé odcházeli z jeho domku nejen s jeho radami, ale především s nadějí. Páter Ferda si za svou pomoc nikdy nevzal ani korunu. Jeho filosofie byla jednoduchá: „Dar jsem dostal zdarma, zdarma ho musím předávat.“
Odborníci, kteří bedlivě sledovali Ferdovy léčitelské úspěchy, zaznamenali, že jasnovidnou diagnózu aplikoval asi ve sto tisících případech a nikdy se nezmýlil.
Komunistický režim nenechal tohoto výjimečného muže stále na pokoji. Státní bezpečnost na něj až do roku 1986 vedla spis s krycím jménem „Felčar“. Když páter František Ferda v roce 1991 zemřel, zanechal po sobě zástupy uzdravených i fascinující příběh, který oslovuje dodnes.
hrob Františka Ferdy v Sušici
V Sušici, kde působil, vzniklo na jeho počest pamětní místo a jeho hrob se stal vyhledávaným místem pro lidi hledající duchovní i tělesnou útěchu.
Anketa: Věříte, že se lze prostřednictvím fotografie „napojit“ na dálku s jiným člověkem?
Anketa
Zdroje:
