Článek
Jednalo se o vtip na téma „dočasnosti rozmístění okupačních jednotek, které k nám vtrhly v srpnu roku 1968“ a ta dočasnost nakonec trvala přesně 23 let. Během ní si okupant u nás vybudoval obří stát ve státě - k dispozici měl desítky vojenských prostorů, letiště, obsadil mnohé zámky, nemocnice, a měl i utajované podzemní sklady s jadernou municí.
Po sametové revoluci v roce 1980 bylo jasné, že bez odchodu sovětských vojáků nebude Československo nikdy skutečně svobodnou a suverénní zemí. Kdo ale zařídil, že poslední transport se sovětskými vojáky opustil naše území už v červnu 1991? Připomeňme si tehdejší dobu - některá důležitá jména a okolnosti.
Hned po svém zvolení prezidentem v prosinci 1989 se Václav Havel chopil iniciativy. Už na začátku roku 1990 odletěl do Moskvy za Michailem Gorbačovem s jasným požadavkem: sovětská vojska musí rychle odejít. Tím zahnal Sověty do defenzivy. Ti se snažili proces natahovat, argumentovali chybějícími byty pro důstojníky v SSSR a logistickou náročností. Dienstbierův vyjednávací tým ale neustoupil ani o krok. Výsledkem byla dohoda podepsaná již 26. února 1990 v Moskvě, která stanovila definitivní termín odsunu na 30. červen 1991.
Václav Havel
Pokud měla diplomacie tvář Havla a Dienstbiera (ministra zahraničních věcí), pak hnacím motorem na domácí půdě byl hudebník a tehdejší federální poslanec Michael Kocáb. Spolu s textařem Michalem Horáčkem založil iniciativu Most a po revoluci se stal předsedou parlamentní komise pro dohled na odsun sovětských vojsk.
Kocáb k úkolu přistoupil s neuvěřitelnou energií. Osobně objížděl sovětské posádky, kontroloval plnění harmonogramu a nenechal se zastrašit ani sovětskými generály, kteří na něj občas zkoušeli sovětskou nadřazenost. Kocáb si uvědomoval, že dokud je v zemi přes 73 tisíc po zuby ozbrojených cizích vojáků, že je čerstvá demokracie u nás v ohrožení.
Zatímco politici jednali, někdo musel obří logistickou operaci zorganizovat v praxi. Tím mužem byl generálmajor Rudolf Ducháček, náčelník československé správy pro zabezpečení odsunu. Stálo před ním nelehké zadání: zemi muselo opustit 73 500 vojáků, téměř 40 000 rodinných příslušníků, 1 220 tanků, 2 500 bojových vozidel a přes 100 letadel a vrtulníků. Vše se muselo naložit na tisíce vlakových souprav tak, aby nezkolabovala civilní železniční doprava. Ducháček dokázal se sovětským velením vyjednat přesný řád a zajistil, že odsun proběhl bez jediného ozbrojeného střetu či vážnějšího incidentu.
Definitivní tečku za okupací napsal 27. červen 1991. Tehdy z letiště v pražských Kbelích odletěl poslední sovětský voják – velitel Střední skupiny vojsk, generálplukovník Eduard Vorobjov.
Oslavy vyvrcholily o dva dny později, 29. června 1991, legendárním koncertem v pražské Sportovní hale. Michael Kocáb tam se svou kapelou Pražský výběr uspořádal velkolepý hudební pohřeb okupace nazvaný „Adieu CA“. Jako čestný host tehdy na kytaru zahrál i slavný Frank Zappa.
Obrovskou zásluhu na odchodu vojsk měl paradoxně i sám sovětský vůdce Michail Gorbačov. Tím, že odmítl Brežněvovu doktrínu (tedy právo SSSR vojensky zasáhnout v satelitních státech) a vsadil na politiku perestrojky, umožnil, aby jednání vůbec proběhla mírovou cestou. Jenže kdo ví, zda si „ztrátu Československa“ tehdy vlastně přál…
Epilog:
Václav Havel, první porevoluční prezident, zemřel 18. prosince 2011 ve věku 75 let
Jiří Dienstbier starší, první porevoluční ministr zahraničí a disident, zemřel 8. ledna 2011 ve věku 73 let.
Generálporučík Rudolf Ducháček, vládní zmocněnec pro odsun sovětských vojsk z Československa po listopadu 1989, zemřel 18. května 2018 ve věku 81 let.
Michail Gorbačov, první a zároveň poslední prezident Sovětského svazu, zemřel 30. srpna 2022 ve věku 91 let
Dvojice zakladatelů iniciativy „Most“:
Michael Kocáb ve zdraví oslaví své 72. narozeniny 28. července 2026
Michal Horáček v plné síle oslaví 23. července 2026 své 74. narozeniny
Anketa
Zdroje:
