Článek
Vladislavský sál, srdce Starého královského paláce na Pražském hradě, patří k nejvýznamnějším pozdně gotickým stavbám ve střední Evropě. Sál nechal v letech 1490 až 1502 vybudovat český král Vladislav Jagellonský na místě starších palácových prostor z doby Karla IV. a Václava IV.
Ve své době šlo o největší zaklenutý světský (necírkevní) prostor v Evropě. Zatímco jeho klenba je špičkovou ukázkou pozdní gotiky, okna již nesou čistě renesanční tvary; jde tak o vůbec první renesanční prvky na našem území.
Od svého dokončení sloužil sál k rozmanitým účelům. Zasedal zde zemský sněm, volili se zde čeští králové a po korunovaci v katedrále sv. Víta se tu pořádaly velkolepé hostiny.
Díky obřím rozměrům se zde dokonce konaly halové rytířské turnaje na koních i šermířské souboje - právě proto je sem vedoucí Jezdecké schodiště tak široké a pozvolné.
Zajímavou perličkou je, že v určitých obdobích (například za vlády Rudolfa II.) sál sloužil i jako luxusní tržiště s uměním, knihami a drahými látkami.
V novodobé historii zde byl v roce 1934 poprvé zvolen československý prezident (Tomáš Garrigue Masaryk). Vladislavský sál se pak stal tradičním místem pro nepřímé prezidentské volby i slavnostní akty.
Dnes je Vladislavský sál běžně přístupný veřejnosti v rámci prohlídkového okruhu Starého královského paláce. Pro státní účely se využívá výhradně při nejvýznamnějších národních událostech – například právě dnes večer při oslavách dne vzniku samostatného československého státu.
Anketa
Přečtěte si:
Zdroje:
viz odkazy v textu
