Když smích maskuje bolest: 12 českých komiků, kteří v soukromí sváděli boj s temnotou

Téma „smutného klauna“ provází svět komedie od nepaměti. Lidé, kteří na jevišti a před kamerou dokáží rozesmát miliony diváků, často v soukromí svádí těžký a vysilující boj s vlastní myslí. Zde je přehled dvanácti významných českých herců a komiků, kteří otevřeně či skrytě čelili (anebo stále ještě čelí) úzkostným stavům, těžkým depresím nebo dalším psychickým poruchám. Do některých byste to určitě neřekli…

Jeden z nejslavnějších případů v české historii. Kopecký, Mistr ironie, nadhledu a brilantního humoru trpěl těžkou bipolární afektivní poruchou (dříve známou jako maniodepresivní psychóza).

V fázích mánie byl nezastavitelný, plný energie a humoru. Naopak ve fázích deprese nedokázal často ani vstát z postele, rušil představení a léčbu podstupoval i na psychiatrii v Bohnicích.

Nemoc pramenila i ze strašlivého traumatu z mládí, kdy jeho matka kvůli židovskému původu zahynula v koncentračním táboře.

Druhý ze zmíněné komické dvojice s Karlem Černochem byl neuvěřitelně všestranně talentovaný umělec – kreslíř, básník, hudebník a komik. Jiří Wimmer celý život trpěl hlubokými endogenními depresemi, které řešil alkoholem.

Třikrát se neúspěšně pokusil o sebevraždu a opakovaně se léčil v protialkoholní léčebně. Jeho život skončil tragicky pod koly autobusu v roce 2001.

Obrovský komediální i dramatický talent s typickým suchým, laskavým a sebeparodujícím humorem. Brodský byl známý tím, že o smrti a depresích dokázal vtipkovat s až mrazivou elegancí.

Těžké depresivní stavy a obavy ze stáří a nemoci jej však nakonec v roce 2002 dovedly k tomu, že svůj život sám ukončil na své chalupě ve Slunečné.

Oblíbený rabiátský komik, známý z komedií jako Limonádový Joe nebo Jáchyme, hoď ho do stroje!, byl ve skutečnosti velmi citlivým a uzavřeným člověkem. Hlinomaz trpěl vážnými depresivními stavy, které ventiloval malováním naivních obrazů a psaním.

Jeden z největších žijících českých komiků dlouhodobě bojuje s výkyvy nálad, psychickými propady a závislostí na alkoholu, která z nich často pramenila. Kaiser sám přiznal, že pod maskou baviče se často skrývá lidská izolace a úzkost.

Ačkoliv Jiřího Krampola veřejnost znala jako nezdolného optimistu a baviče, po smrti své manželky a ve vyšším věku přiznal v několika rozhovorech epizody těžkých úzkostí a depresí, které vyžadovaly odbornou péči.

Sám sebe často s nadsázkou označoval za hypochondra a velmi dbal o své zdraví (dokonce se přestěhoval do lázeňských Luhačovic). Jak ale později vzpomínali jeho blízcí, nešlo jen o pózu - potýkal se s reálnými chronickými zdravotními potížemi a lékaře navštěvoval poměrně často.

Ačkoliv v soukromí i při práci často Náhlovský čelil obavám o své zdraví a v některých situacích u něj docházelo k panickým reakcím a úzkostem (např. obavy ze zranění či náročného terénu při natáčení), na rozdíl od kolegů jako Miloš Kopecký nebo Jiří Wimmer klinickými depresemi netrpěl

Luděk Sobota se s psychickými problémy, úzkostmi a depresivními stavy potýká po velkou část svého života.Sobota se v rozhovorech otevřeně svěřil, že od mládí trpěl obrovskou trémou a strachem z publika. V době největší slávy, kdy odehrál i 30 představení měsíčně a do toho natáčel, byl vystaven extrémnímu psychickému tlaku.

Stres a úzkost ho dovedly k opakovaným fyzickým kolapsům, kvůli kterým skončil i na koronární jednotce. Po těchto zážitcích se u něj rozvinula hypochondrie a strach z dalších záchvatů. Těžké úzkostné stavy a deprese řešil v minulosti i s pomocí psychiatrů.

S přibývajícím věkem se Sobota stáhl z veřejného života a v rozhovorech neskrývá chmurnější pohled na stáří: Často se vyjadřuje v tom smyslu, že ho stáří nebaví, přichází s ním ztráta energie a ztrácí chuť do společenského dění.

Stejně jako u mužských kolegů, i mezi významnými českými komičkami a herci s výrazným komediálním talentem najdeme řadu žen, které pod povrchem bavícího projevu čelily úzkostem, klinickým depresím či velkým osobním tragédiím:

Jedna z nejznámějších českých stand-up komiček (známá jako „Blbá blondýna“) otevřeně a dlouhodobě mluví o svém boji s klinickou depresí a panickou poruchou.

Veřejně šíří osvětu o duševním zdraví a snaží se odbourávat tabu týkající se užívání antidepresiv. Přiznala, že bez odborné pomoci a medikace by tyto stav vyžadující obrovské úsilí zvládala jen stěží.

Oblíbená obdivovaná tvořitelka nezapomenutelných komediálních rolí (např. Jak vytrhnout velrybě stoličku, Jak dostat tatínka do polepšovny). V soukromí dlouhá léta bojovala Jana Preissová s hlubokými depresivními stavy a sociální fobií. Neléčené a těžké psychické úzkosti byly jedním z hlavních důvodů, proč se na dlouhou dobu stáhl zcela z veřejného života a divadla.

Nezapomenutelná komička, která po boku Jiřího Lábuse bavila národ v pořadu Možná přijde i kouzelník. V soukromém životě čelila nesmírně těžkému osudu, osobním zradám, samotě a těžkým depresím, které se snažila potlačovat alkoholem. V závěru života navíc přišla o obě nohy v důsledku těžké cukrovky.

První dáma české filmové komedie (Pelíšky, Což takhle dát si špenát), která na plátně i jevišti vyzařovala obrovskou životní energii a nezdolný optimismus.

V soukromí si nesla obrovské trauma v podoby sebevraždy své jediné patnáctileté dcery Jany. Přestože na veřejnosti působila vyrovnaně, dlouhé roky bojovala v samotě s hlubokým zármutkem a depresivními fázemi, které kompenzovala neustálým pracovním nasazením.

Proč je deprese u komiků tak častá? Humor je pro řadu extrémně citlivých lidí obranným mechanismem (tzv. maskovaná deprese). Lidé postiženi touto poruchou používají smích jako štít před okolním světem i před vlastními vnitřními démony.

Zdroje:

viz odkazy v textu

Využití dotazování AI Gemini