Článek
Jedno je jisté - že se proměnil k nepoznání. Zatímco v roce 1969 byl rozdělen „železnou oponou“ a poháněn analogovými technologiemi, v současnosti všichni žijeme v hyper propojené digitální éře.
Pokud se podíváme čistě na technologický skok mezi lety 1969 a 2026, mluvíme o přechodu od mechanické a analogové éry k éře digitální a algoritmické. Rozdíl je tak propastný, že průměrný smartphone v kapse dnešního člověka má zhruba milionkrát větší operační paměť a miliardkrát větší výpočetní výkon než počítač AGC (Apollo Guidance Computer), který dovedl lidi na Měsíc.
Pro lepší představu: v roce 1969 byl procesor ještě v plenkách. (Firma Intel představila první komerční mikroprocesor až v roce 1971). Ve stejném roce byl spuštěn ARPANET, předchůdce internetu, který propojil pouhé čtyři uzly (univerzity v USA). V roce 2019 už byla online více než polovina lidstva. Informace přestaly být vzácné; vzácnou se stala schopnost v nich filtrovat pravdu. Technologie se přestěhovala z počítačů do předmětů denní potřeby – od žárovek po automobily.
V roce 1969 byla struktura DNA známa jen krátce a její čtení bylo sci-fi. V roce 2019 jsme již schopni sekvenovat lidský genom za pár hodin a několik stovek dolarů. Diagnostika se posunula od jednoduchého rentgenu k magnetické rezonanci (MRI) a PET skenům, které vidí tělo v reálném čase a ve 3D.
Obrovský skok se udál na poli umělé inteligence: zatímco v roce 1969 byla AI tématem pro spisovatele jako Arthur C. Clarke (počítač HAL 9000), v současnosti již AI rozpoznává obličeje na letištích, nebo řídí logistiku globálních firem a začíná asistovat při řízení aut.
Svět se změnil k nepoznání i z hlediska geopolitiky a ekonomiky. Zatímco v roce 1969 určovala pravidla hry studená válka mezi USA a SSSR (a vesmírný závod byl v podstatě politickým bojem o technologickou nadvládu), rozpad Sovětského svazu (1991) ukončil éru dvou supervelmocí. Svět se stal multipolárním s ekonomickým vzestupem Číny a EU. Ekonomika roku 1969 byla postavena na těžkém průmyslu a ropě. Dnes vládne software a data. Kapitál se dnes pohybuje rychlostí světla. Výroba se přesunula tam, kde je nejefektivnější, což propojilo kontinenty, ale zároveň zvýšilo závislost států na sobě navzájem. Nejhodnotnějšími firmami už nejsou těžaři ropy (ExxonMobil), ale technologičtí giganti (Apple, Google, Amazon). Data se stala „novou ropou“.
Neméně zajímavá je i proměna kultury: zatímco v roce 1969 byla masová a centralizovaná (všichni se dívali na stejné tři televizní kanály), o padesát let později je kultura fragmentovaná a individuální. Internet změnil způsob, jakým konzumujeme hudbu, filmy i zprávy. Zanikly videopůjčovny i papírové noviny v podobě, jak jsme je znali. Sociální sítě změnily definici soukromí a slávy. Zatímco v roce 1969 byli hrdiny astronauti, dnes jsou kulturními hybateli influenceři a algoritmy, které nám servírují obsah na míru. V rámci liberalizace hodnot došlo k uznání menšin, což v roce 1969 bylo teprve v zárodku (hnutí hippies).
Téměř šest dekád lidstvo v rámci kosmických programů nevstoupilo na Měsíc, ale o to více jsme „expandovali“ do virtuálního prostoru, který dnes definuje téměř každý aspekt našeho bytí.
Zbývá si jen položit otázku, zda je to dobře, a jestli svět v podobě před téměř šedesáti lety - nebyl lepší? Přinejmenším reálnější?
Anketa
A co myslíte vy, který objev nebo událost byly pro vás těmi největšími? Zkuste napsat do komentářů.
