Článek
Záminkou pro protižidovský pogrom byl atentát na sekretáře německého velvyslanectví v Paříži, Ernsta vom Ratha, který spáchal o dva dny dříve 17letý židovský atentátník Herschel Grynszpan. Atentát byl nerozvážnou mladickou reakcí na bezpráví páchaném na německém židovském obyvatelstvu.
Pogromu se účastnili hlavně jednotky SA a protižidovsky naladění Němci, za nečinného přihlížení německých úřadů. Během této tragické události byly zapalovány synagogy, domy patřící Židům, a rozbíjeny skleněné výlohy židovských ochodů. Od obrovského množství střepů, které se leskly v ulicích jako křišťály, dostal pogrom později svůj název.
Odhaduje se, že během Křišťálové noci (někdy také “Noci rozbitých výloh”) bylo zničeno nebo poškozeno přibližně 7 500 až 8 000 židovských obchodů a výloh. Současně bylo zničeno nebo vážně poškozeno přibližně 1 400 synagog a modliteben. Běžně docházelo k masivnímu rabování zdevastovaných objektů.
Anketa
Zdaleka však nešlo jen o materiální škody. Židé byli biti v ulicích, zatýkáni, mnoho jich bylo při akci zabito, další byli odvlečeni do koncentračních táborů. Odhaduje se, že nejméně 90 až 100 Židů, bylo zabito přímo během pogromu. Další zemřeli na následky zranění v následujících dnech, nebo spáchali sebevraždu. Do koncentračních táborů bylo deportováno asi 30 000 židovských mužů.
Konkrétně v severočeském Žatci, které leželo na území Sudet, zemřelo přes 100 Židů, a desítky jich skončily v koncentračních táborech.
Reakce Evropy na Křišťálovou noc byly smíšené. Šokovaná Evropa sice Křišťálovou noc odsoudila, ale celkově se dá říci, že „díky“ politice appeasementu, kterou uplatňovala Anglie a Francie vůči Hitlerovi, a také kvůli obavám z rozpoutání další světové války, to byla reakce slabá a nevýrazná. Svoji významnou roli sehrála i skutečnost, že v mnoha státech tehdy bujel skrytý, ale i otevřený antisemitismus.
Naplno se tak – jako mnohokrát v dějinách Evropy - projevila tragická neschopnost mezinárodního společenství domluvit se na společném postupu proti nebezpečí německého nacionalismu a narůstající genocidě Židů. To pak bylo příčinou toho, že lidstvo později potkaly děsivé události související s židovským holocaustem.
Holocaust (též "šoa") byla systematická genocida, při které nacistické Německo a jeho kolaboranti zavraždili v letech 1933 až 1945 přibližně šest milionů Židů.
Zdroje:
