Článek
Představit si veškeré další možnosti jejího uplatnění vyžaduje obrovskou dávku fantazie. Ale pokusme se o to, byť vize to mohou být i docela děsivé.
Tak předně: většina vědců a futurologů se shoduje, že tempo změn se bude dál zrychlovat. Největší změna, která lidstvo může čekat, spočívá v přepsání toho, co člověka dělá člověkem. Jakkoliv to zní děsivě, je vysoce pravděpodobné, že už během 21. století přestaneme technologie nosit v kapse a na ruce (chytré mobily, hodinky a prsteny) a začneme si je integrovat do těla, stejně jako se dávají psům pod kůži identifikační čipy. Technologie „splynutí člověka a techniky“, která brzy totálně změní stávající svět, se v odborných kruzích nazývá „transhumanismem“.
Jak se toho dosáhne? Pomocí tzv. „mozkového rozhraní“. Čipy v mozku nám jednou umožní ovládat počítače myšlenkou. A nejen to: mohli bychom si různé znalosti, například znalost cizích jazyků, „nahrát“ přímo do naší paměti. Všichni bychom byli – po implementování znalostního čipu do mozku – chodícími encyklopediemi. Každý z nás by byl jedinečným prvkem jakési obrovské neuronové celoplanetární sítě, a místo „obyčejného telefonování“ by se mohl s kýmkoliv spojit jen odesláním myšlenek. Že to zní nepravděpodobně? Proč?
Zatímco dnešní AI umí jen jednu věc (psát text, kreslit), v blízké budoucnosti bude schopna se naučit jakýkoliv intelektuální úkol stejně jako člověk, ale miliónkrát rychleji. Sama se přiblíží k bodu, kdy se začne vylepšovat bez pomoci lidí. Konečně, někteří známí vědci, kteří sami stáli u zrodu AI, před tím varují. Obávají se, že AI je schopna ve velmi krátkém čase lidstvo zničit, protože je to pouze člověk, který může AI ohrozit.
Od té chvíle (vzniku vyššího druhu AI – tzv. “AGI”) bude technologický pokrok tak rychlý, že si ho dnes nedokážeme ani představit. Předpokládá se, že k tomu může dojít už kolem roku 2045–2050. A že se to stane, je téměř jisté. Pro představu. Člověk je starý cca 2,8 milionu let. Technický rozvoj naše civilizace trvá pouhých 200 let. Pokud bychom řekli, že 2,8 milionu let představuje 24 hodin, pak 200 let na těchto hodinách jsou TŘI VTEŘINY. Znalosti lidstva se v čase exponenciálně zvyšují. V dalších padesáti letech získáme takové znalosti, ke kterým bychom dnes dospěli až za 20 000 let. Například ovládneme jadernou fúzi a získáme tím nekonečný zdroj energie. Na druhou stranu nám s rozvojem AI technologií hrozí možná ztráta svobody. To nejcennější co máme, je totiž možnost vlastního rozhodování. Pokud bude moci být naše mysl ovládaná zvenčí (a není to vůbec vyloučeno), staneme se poslušnými stroji.
Společně jsme krátce nahlédli do možné budoucnosti. Někdo se na ni těší, jiný z ní má strach. Jedno je ale jisté: umělá inteligence nás leckde nahradí, a v něčem člověka násobně předčí. Její rozvoj bude mít také filosofické dopady: možná se budeme ještě více ptát po smyslu lidské existence.
Anketa
Zdroje:
