Článek
Pokud máte pocit, že vaše pracovní doba připomíná nekonečný seriál, ve kterém se mění jen značky fixů u mazací tabule, nejste v tom sami. V mnoha českých kancelářích se totiž rozmohl nový lidový sport: poradismus v pokročilém stádiu.
Průměrný den firemního „poradisty“ má pevný řád:
9:00 – Ranní rozjezdová porada (téma: co budeme dneska dělat).
11:00 – Statusový meeting (téma: co jsme udělali od devíti do jedenácti, kdy jsme seděli na poradě).
13:00 – Strategické mikro-setkání (téma: proč nejsme efektivní).
15:00 – Porada k poradám (téma: jak optimalizovat čas strávený na poradách).
Z každé této seance samozřejmě vzniká zápis. Obsáhlý, strukturovaný dokument, jehož tvorba zabere hodinu a čtení dalších dvacet minut. Z každého zápisu navíc vytryskne záplava nových úkolů: „Petře, připrav tabulku k zítřejší ranní poradě,“ nebo „Jano, zjisti, proč se neplní úkoly z včerejšího odpoledního zápisu.“
A tak vzniká fascinující paradox moderního managementu. Zaměstnanec je tak vytížen vykazováním práce, plánováním práce a sepisováním zápisů o práci, že mu na samotnou práci nezbývá ani minuta. Pokud se náhodou pokusí něco skutečně vytvořit, hned ho někdo klepne po prstech: „Prosím tě, rychle toho nech, za pět minut začíná brainstorm!“
Management si spokojeně mne ruce - zasedačky jsou plné, tiskárny chrlí zápisy a úkoly se v systému množí jako králíci. Že výstupy firmy nula? Nevadí, na zítra v deset je k tomu svolaná krizová porada.
Kdyby se z porad a zápisů dal vyrábět elektrický proud, jsme soběstační. Než k tomu ale dojde, nezbývá než popřát všem „poradistům“ pevné nervy.
A pokud tento článek čtete v pracovní době, raději ho rychle zavřete. Určitě vám totiž za pár minut začíná další meeting!
