Článek
Tři roky od uvedení televizní komedie Bohouš (1968), ve které se objevili Jiří Sovák a Vladimír Menšík, se herci Jiřímu Sovákovi obrátil život doslova naruby. Bylo to kvůli jím zaviněné autonehodě, při které přišel jeden člověk o život.
V té době nesmírně populární herec se 4. ledna 1971 setkal v Mníšku pod Brdy se svými přáteli v hospodě, kterou opouštěl v poněkud podroušeném stavu. Přesto usedl za volant svého automobilu a za špatné viditelnosti srazil v půl osmé večer poblíž restaurace Na kapli chodce, který na následky zranění po pár dnech zemřel v nemocnici.
Sovák starší si byl vědom toho, že k tragické nehodě došlo pod vlivem alkoholu a tak z místa ujel, aniž by zraněné osobě poskytl první pomoc. Později bylo zjištěno, že měl v krvi zhruba 0,86 až 1,78 promile alkoholu.
Jiří Sovák na snímku úplně vpravo (asi rok 1961)
Herec následně čelil obviněním z ublížení na zdraví z nedbalosti, neposkytnutí pomoci a řízení pod vlivem alkoholu. Případ se nikdy řádně nevyšetřil, a dokonce se později objevily spekulace, že některé informace byly záměrně zamlčovány a překrucovány STB a nejvyššími členy KSČ. Tehdy nebylo žádoucí, aby se veřejnost dozvěděla pravdu: že miláček národa, Jiří Sovák, zasloužilý člen KSČ od roku 1948 (v KSČ byl až do sametové revoluce), který se angažoval v nespočtu děl, která měla za cíl propagovat socialistické ideály, dokázal zranit pod vlivem alkoholu osobu a ještě z místa nehody ujet.
Nehoda měla vliv nejen na jeho hereckou kariéru, ale měla negativní dopad i na rodinné vztahy. Obzvlášť na vztah se 22letým synem Jiřím, který se s tátovým prohřeškem jen těžce vyrovnával.
Přestože mu po této osobní tragédii nebylo veřejné mínění příliš nakloněno, podařilo se mu navázat na svou předešlou hereckou kariéru učinkováním v seriálu Byli jednou dva písaři (1972), kde si zahrál s hereckým kolegou M. Horníčkem. Natáčel rovněž seriál Byl jednou jeden dům (1974) nebo Chalupáře, ve kterých si zahrál postavu nerudného důchodce Evžena Humla (1975). A po pěti letech dokonce exceloval v hlavní roli veleúspěšné komedie Marečku, podejte mi pero (1976), ve které hrál i jeho syn Jiří.
Z jeho tehdejší pracovní vytíženosti je zřejmé, že si žádný trest tříletého odnětí svobody, jak uvádí některé zdroje, nikdy neodpykával. Pokud by ano, musel by hrát ve výše uvedených seriálech jeho dokonalý dvojník.
Je stěží uvěřitelné, že syn Jiřího Sováka, Jiří Schmitzer, si o pět let později prošel stejným martýriem jako jeho otec. Koncem června 1976 - též ve stavu silné podnapilosti - způsobil smrtelnou autonehodu, při které rovněž zemřel chodec. Stalo se to při jeho odjezdu z divadelního klubu v Ústí nad Labem, kde mu na špatně osvětlené silnici vběhl nečekaně do cesty chodec, který zemřel pár hodin po nehodě. Jiřímu poté naměřili v krvi 2,06 až 2,21 promile alkoholu.
V tom roce Jiří Sovák přestal naprosto se svým synem komunikovat, zřekl se ho, a vydědil. Ještě předtím mu řekl „Že jsi porazil člověka… ale že jsi byl ožralej jak dobytek, to se nepromíjí“ Schmitzer byl odsouzen na 3 roky vězení za usmrcení z nedbalosti, které si odseděl, na rozdíl od svého otce.
Oba Jiří se od rozkolu v roce 1976 už nikdy nesmířili, i když si ještě společně zahráli ve filmu Marečku podejte mi pero v rolích otce a syna. Jiří Schmitzer v několika rozhovorech prozradil, že jeho otec byl velmi náročný a kritický, což špatně snášel.
Vztahy mezi nimi byly tak narušené, že když Jiří Sovák zemřel 6. září 2000 (bylo to právě v těchto dnech před 25ti lety) tak mu syn ani nepřišel na pohřeb…
A poučení z tohoto smutného příběhu? Nesuďme a nezavrhujme druhé, pokud máme sami máslo na hlavě.
Anketa
Zdroje:
