Článek
Zhruba v půl čtvrté odpoledne si dva lesní dělníci všimli drobného pramínku vody o průměru sotva dva centimetry, který vytékal z tělesa hráze. Okamžitě uvědomili hrázného.
Hrázný vyběhl k šoupátkové věži a pokusil se naplno otevřít výpustní ventily, aby zmírnil tlak vody. Bylo však pozdě. O půl páté odpoledne se konstrukce zbortila a do údolí se dravou rychlostí vyvalilo přes čtvrt milionu krychlových metrů nahromaděné vody. Pro lepší představu: množství vody odpovídalo asi jedné pětině objemu rybníku Vajgar v Jindřichově Hradci; štěstím v neštěstí bylo, že 10 měsíců stará přehrada nebyla zcela zaplněna.
Nicméně každou vteřinu proudilo do úzkého údolí nepředstavitelných 150 m³ vody. Opět pro vykreslení - to bylo mnohem více, než je třeba současný průtok Labe v Děčíně (80 m krychlových k 17.9.2026).
Během pouhé půlhodiny se celá nádrž zcela vyprázdnila. (Vizualizace protržení přehrady na Youtube.com)
Přílivová vlna dosahovala bezprostředně pod hrází výšky až 18 metrů. V horní části Desné dosahovala výšky přibližně 3 až 4 metry a šířky kolem 60 metrů. O něco níže v obci měla výšku okolo 2 metrů, ale nesla s sebou obrovské množství kamení, bahna, vyvrácených stromů a trosek zničených domů, což způsobilo většinu škod.
Tragédie si vyžádala 62 (některé zdroje uvádí 65) obětí na lidských životech. Dalších 370 obyvatel přišlo v okamžiku o veškerý majetek, 95 rodin zůstalo bez přístřeší a více než tisícovka lidí ztratila práci, protože voda nemilosrdně zničila 29 obytných domů, 11 brusíren skla a dalších 69 staveb těžce poškodila.
Desítky let se jako hlavní viník uváděl nevhodně zvolený materiál a jeho špatné hutnění při stavbě. Moderní geotechnické výzkumy (např. rozsáhlá studie z roku 1996) však tuto teorii vyvrátily. Stavitelé materiál zhutnili velmi dobře.
Osudovou chybou byl nedostatečný geologický průzkum podloží. Hráz totiž stála na stlačitelných štěrkopískových náplavech s hlubokým tektonickým zlomem, jimiž se pod tlakem vody začala šířit tzv. vnitřní eroze. Voda si pod hrází vymlela podzemní kanály a konstrukce se zkrátka zřítila sama do sebe.
Protržení přehrady na Bílé Desné se stalo celosvětovým mementem. Na celá desetiletí výrazně utlumilo a proměnilo projektování sypaných zemních hrází po celém světě. Stavitelé si uvědomili, že klíčové není jen těleso hráze, ale i detailní znalost horninového podloží pod ním.
Pomník obětem
Dne 10. října 1937 byl v Desné odhalen pomník obětem katastrofy. Má podobu pamětní desky vsazené do obřího balvanu, který sem v den tragédie doplavila sama dravá voda. Na desce stojí mrazivý nápis:
„Poutníče - postůj! Dne 18. září 1916 protrhla se hráz údolní přehrady. Rozpoutané živly proměnily naše chudé, ale krásné údolí v sutiny. 62 obětí na životech, 33 zničených a 69 poškozených domů, 307 osob bez přístřeší. Tento balvan, vlnami připlavený, jest svědkem onoho soudného dne.“
Přehrada nebyla už nikdy obnovena. Dnes je zbytek hráze spolu se šoupátkovou věží a podzemní štolou vyhledávanou kulturní památkou a cílem turistické naučné stezky v Jizerských horách. Foto na mapy.com
Technicko - naučná stezka
Zdroje:
vzpomínky pamětnice (video) https://www.youtube.com/watch?v=gUaoDRkpt18
video ČT: Toulavá kamera https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/216562221500027/cast/481764/
