Článek
Bude to pomalu půlstoletí, kdy se v brněnských i celostátních tištěných novinách objevila krátká zpráva: „Dne 15.2.1976 došlo k prolomení vozovky a chodníku u zastávky tramvaje před Fakultní nemocnicí do prostoru vyplaveného vodou z porušeného potrubí vodovodu z let 1870 o světlosti 18“. Vyplavování bylo spojeno s odnášením zeminy do neznámých podzemních prostor starých sklepů a středověkých chodeb, historických kanál a pod. V okamžiku prolomení byla dutina vyplněna vodou, která si našla odtok neznámou cestou. Do dutiny se propadli dva lidé, muže se podařilo zachránit, ženu vtáhl vír do podzemí. Její pozůstatky dodnes nebyly nalezeny. Náklad na opravu přímých škod dosáhl 300 tis. Kčs."
Tragické úmrtí prodavačky květin u nemocnice sv. Anny, která se snažila zachránit muže, pod nímž se propadl chodník, a přitom byla sama stržena proudem vody a bahna do podzemí ulice Pekařské na nástupním ostrůvku tramvaje nedaleko domu číslo 62 (ve směru na Mendlovo náměstí), vzrušila a bolestně zasáhla téměř všechny obyvatele moravské metropole. Začali se ptát - jak se tohle mohlo vůbec stát, kdo tuto tragédii zavinil, a co bylo její příčinou? Ihned se vyrojilo mnoho spekulací; jednou z mnoha bylo, že brněnské vodárny dlouho dopředu věděly o velkém úbytku vody v podzemí, a že na tuto situaci nikdo nereagoval.
Faktem je, že pod povrchem ulice Pekařské se nalézá stoka z devatenáctého století, která odváděla vodu z celé Pekařské ulice. Navíc ve spodní části Pekařské (od nemocnice sv. Anny k ulici Úvoz) se nalézal Svratecký náhon, který byl zasypán při přestavbě Mendlova náměstí. Přidejme ještě, že Brno stojí na sprašových hlínách, které mají tendenci za období dešťů vytvářet různé podzemní dutiny (kaverny), a skutečnost, že toto nestabilní podloží svažité Pekařské ulice bylo a je stále zatěžováno tramvajovou dopravou.
Ostatky M. Bartošové se údajně nalezly téměř po dvaceti letech u kanalizační výpusti na ulici Kšírové, další část těla (kosterní pozůstatek lebky) o půl roku později v Brně-Černovicích na louce u řeky Svratky. Superprojekce nalezené lebky s fotografiemi oběti sice naznačila, že by mohlo jít skutečně o ostatky M. Bartošové, ale průkaznou pravdu mohl ukázat jen rozbor DNA, který nebyl nikdy proveden. Přesto byl případ uzavřen téměř na den přesně osmnáct let od tragické události.
Mají se lidé bát, že se podobné neštěstí v Brně někdy v budoucnu zopakuje? Do rekonstrukce inženýrských sítí se po roce 1990 - zvláště s přispěním EU - vynaložily obrovské finanční prostředky. Jenže ty nestačí. Brno má více než 900 km odpadních stok a jedna osmina z nich je v naprosto havarijním stavu. To je téměř 113 km. Opravy by stály několik miliard Kč ročně, z rozpočtu města ale dostávají Brněnské vodárny a kanalizace zlomek této částky. Pro představu - na obnovu pouhého metru větší stoky je zapotřebí více než 80 000 Kč; ročně tak může být opraveno pouze kolem 620 m stok, což představuje pouhou polovinu jednoho procenta.
První stoky pocházejí z roku 1882 a již tehdy dělníci šetřili cement, takže se postupně bortí a vlivem současného chemicky agresivního odpadu se jejich stěny rozpadají. Ještě horší situace mnohdy nastává u kanalizace ze 70. a 80.let.
Přestože největší znalec brněnského podzemí, pan Aleš Svoboda, tvrdí, že se podobné neštěstí v Brně nezopakuje, může být přání otcem myšlenky. Pokud se něco nezmění, brněnské podzemí je časovanou bombou. V roce 2008 se propadl chodník v centru Brna u zastávky MHD na ulici České. V roce 2021 totiž došlo k dalšímu propadu na ulici Kopečné, která je cca 400 m od místa tragédie na Pekařské, a v roce 2022 se propadla dokonce zadní část náklaďáku na ulici Poříčí.
pamětní deska na místě neštěstí
Tragická smrt 45leté M. Bartošové se stala výrazným impulzem pro zahájení systematického průzkumu brněnského podzemí.
Zdroje:
