Článek
Je to už půl roku, co jsem tu psal článek o riziku vzniku termického šoku, který může nastat u psa v zimě po příchodu z mrazivého počasí venku do silně vyhřáté místnosti. Stejně nebezpečné jsou však pro psy i vysoké letní teploty.
Psi totiž nemají termoregulaci jako lidé: nepotí se po celém těle, teplo odvádějí pouze zrychleným dýcháním, silně vyplazeným jazykem, a přes polštářky na tlapkách. Jenže takový systém chlazení v horku zdaleka nestačí. Proto by pes neměl pobývat při teplotách kolem 30 až 35 °C na přímém slunci vůbec. K fatálnímu přehřátí psa může dojít velmi rychle, už během 15 až 20 minut.
Rychlost, s jakou u psa nastane kolaps, ovlivňuje tvar čumáku, barva srsti, a věk, respektive kondice, v jaké se nachází. Například mopsi, francouzští buldočci nebo boxeři, kteří mají zkrácené dýchací cesty, se ochlazují mnohem hůř. Na přímém slunci těmto plemenům hrozí kolaps už po pár minutách i při mírnějším pohybu.
zrychlený dech, velmi vyplazený jazyk a časté polehávání je silnou známkou přehřívání psa. Stejně jako člověku mu hrozí úpal nebo úžeh
Stejně tak psi s černou srstí jsou na tom výrazně hůře než ti se světlou srstí. Nebezpečí hrozí i naháčům, kteří se mohou na slunci spálit stejně jako člověk. A nakonec štěňata, staří psi, obézní jedinci anebo psi se srdečními vadami mají rovněž termoregulaci výrazně oslabenou.
A jak poznáme, že je našemu miláčku zle? Kromě toho, že častěji polehává a vyhledává místo ve stínu, je to především extrémně rychlé a hlasité dýchání, dokořán otevřená tlama a jazyk vyplazený co nejvíc ven. Dalšími průvodními jevy jsou jasně červené nebo naopak bledé a suché dásně, či husté a pěnivé sliny. Pokud je už pes dezorientovaný, má skleněný pohled a vrávoravou chůzi, musíte ihned jednat: dát psa do stínu a zchladit mu tlapky. V žádném případě nepokračujte v chůzi na slunci. Jde o životu nebezpečný stav!
Nikdy ale ke zchlazení psa nepoužívejte ledovou vodu nebo led. Způsobilo by to zúžení cév, teplo by zůstalo „uzamčené“ uvnitř těla a došlo by k nezvratnému poškození zdravotního stavu psa. V tom lepším případě by dostal šok.
K ochlazení je potřeba vlažná a nebo mírně chladná voda, kterou namočíme ručník nebo utěrku, a následně je přikládáme na třísla, bříško, tlapky a podpaží. Současně můžeme chladit proudem vlažné vody tlapky a břicho. Dobré je také pustit na psa proud vzduchu z ventilátoru. A ještě jedna důležitá věc: pokud je pes v bezvědomí, nebo silně apatický, nikdy mu nelijte vodu do tlamy, hrozí riziko vdechnutí vody do plic a udušení. Vezměte psa, a co nejrychleji ho dopravte do veterinární ordinace. Vlastně to udělejte, i když se bude zdát, že se pes po první pomoci vzpamatoval a vypadá v pořádku. Následkem přehřátí totiž může u psa dojít k otoku mozku nebo selhání ledvin.
Když jsou rozpálené chodníky, je lepší vzít psa do náruče (tedy pokud to jde)
Když se udělá venku takové horko, že na silnicích roztéká asfalt, měli bychom mít stále na zřeteli, že náš pejsek nechodí – na rozdíl od nás – v botách, a že při teplotách 35°C se asfalt a beton běžně rozpálí na více než 50°C. To už je teplota, kdy si pes může ošklivě popálit polštářky. Existuje jedno dobré a jednoduché pravidlo: pokud na chodníku neudržíte hřbet své ruky po dobu 5 sekund, je povrch příliš horký i pro psa.
Nastávající horké dny nebudou pro naše pejsky lehké, a určitě bude lepší ponechat delší venčení na ráno a večer, a pokud možno se vyhnout polednímu slunci. A když budeme muset, tak alespoň zkrátit pobyt na slunci na minimum. Naši pesani nám za to poděkují.
Anketa
Zdroje:
