Článek
Po nedávných lijácích, které trvaly čtyři dny a noci, při kterých na mnoha místech naší země napadlo více než 250 litrů na jeden metr čtvereční, a přinesly katastrofální povodně, se spousta lidí vydala o víkendu do lesa na houby. Proč ne, daly se předpokládat plné košíky – v lese je pořád vlhko a na září poměrně teplo.
Momentálně v lese nejvíce rostou Pýchavky obecné
Vyrazil jsem rovněž, přes varování lesníků v televizi, že lesy jsou stále podmáčené a hrozí v nich nebezpečí pádů stromů. Jenže vidina smaženice k večeři byla silnější, než riziko případného úrazu. Vím, moc zodpovědné to není. Jenže když jde o dobré jídlo, neznám bratra. Navíc jsem chtěl pro mé dva pejsky udělat dobrý skutek, ať se prolítají po dlouhé době tam, kde to ještě neznají.
Po hodině jízdy k nejbližšímu lesu jsem asi 15 minut hledal místo k zaparkování. Okraj lesa totiž připomínal parkoviště před velkým obchodním centrem. Nakonec jsem měl štěstí, jedno vozidlo odjíždělo, a tak jsem rychle zajel na jeho místo.
Se psíky jsem po opuštění auta vyvinul maximální rychlost, kterou jen může vydat důchodce trpící astmatem, abych byl co nejrychleji na mém oblíbeném fleku, na kterém vždy rostou.
Už při vstupu do lesa jsem narazil na první problém. Přes lesní cesty byly popadány vzrostlé stromy, že nebylo možné je podlézt ani přeskočit. Leckde tak, jako kdyby s nimi vítr hrál někdejší hru mikádo. Kdybych tušil, o jak fyzicky namáhavou cestu půjde, od začátku roku bych chodil do nějaké posilovny anebo přestal pít každou druhou plechovku Starobrna.
V lesích v okolí Brna je po silných deštích mnoho popadaných stromů
Procházka lesem, respektive sběr hub, pak byl pro mne křížovou cestou. Mí pejsci se nemohli nabažit jim zcela nových pachů, a tak se občas rozhodli jít každý opačným směrem. Houbaři tak mohli spatřit postavu s roztaženými pažemi a s vodítky nataženými k prasknutí, připomínající tak trochu Ježíše Krista.
Větrem vyvrácené podmáčené stromy
Při jedné takové zastávce, kdy obě mé ruce zase ukazovaly jinam, jsem si všiml stromu vyrvaného z kořenů, jak je těsně nalepen k jinému stromu. Samozřejmě, že takový strom může při jakémkoliv poryvu větru kdykoliv spadnout. Od toho okamžiku jsem už nesbíral houby, ale kontroloval stromy. Zjitřená mysl způsobila, že těch nalomených byla náhle v lese většina. Samozřejmě, že takhle se houby nedají hledat, a tomu odpovídal i výsledek: v košíku se nakonec krčilo pár pýchavek, lišek a bedel. Ale na smaženici to bylo, takže jdu krájet.
Na mnoha místech vznikly v lese polomy
Vědět, co mne dnes v lese čeká, tak si sběr hub raději odpustím a otevřu si jednu plechovku piva u televize.
Anketa
Zdroj:
