Hlavní obsah
Lidé a společnost

Tajemný únik na konec světa: Když sochy moai posvětily osudovou lásku Václava Havla

Foto: Horacio Fernandez / Wikimedia / Public domain

Byl konec září 1996. Po náročné pracovní cestě Jižní Amerikou zamířil Václav Havel na jedno z nejizolovanějších míst světa – Velikonoční ostrov uprostřed Pacifiku, vzdálený čtyři tisíce kilometrů od chilského pobřeží.

Článek

Cesta na Rapa Nui (označení ostrova v domorodém jazyce) nebyla výjimečná jen svou odlehlostí. Prezidenta na ní doprovázela žena, o jejímž vztahu k hlavě státu tehdy česká veřejnost i média teprve začínala spekulovat - herečka Dagmar Veškrnová. První dáma Olga Havlová zemřela na začátku téhož roku a pro Havla šlo o první velkou zahraniční cestu, na které po jeho boku stanula nová životní partnerka.

Na odlehlém polynéském ostrově zažila dvojice vzácné chvíle klidu daleko od zvědavých pohledů. Během necelých dvou dnů tu prezident absolvoval program, který by nadchl každého cestovatele. Nevynechal klíčová archeologická naleziště včetně slavného kráteru Rano Raraku. Právě v tomto sopečném lomu dávní obyvatelé vytesali stovky obřích soch moai a desítky z nich tam zůstaly ležet nedokončené.

Foto: Jindřich Bíža - foto na podstavci sochy krále Jiřího v Kunštátu

Václav Havel na Velikonočním ostrově v roce 1996 (fotografie u sochy krále Jiříka I. v Kunštátu, listopad 2026)

Havla fascinoval především příběh ekologického a společenského kolapsu, kterým si ostrovní civilizace prošla. Místní obyvatelé v touze po stavbě stále větších monumentů vykáceli původní palmové lesy, což vedlo k vyčerpání půdy, hladomoru a vnitřním válkám. Pro státníka, jenž ve svých projevech opakovaně varoval před slepou vírou v pokrok a neúctou moderní civilizace k přírodě, představoval Velikonoční ostrov dokonalou metaforu celého lidstva. Vždyť Země je ve vesmíru jen o něco větším ostrovem, ze kterého také není kam utéct.

Havel tu navíc kráčel ve stopách jiné významné české osobnosti. O sedm let dříve, v roce 1989, se na Velikonočním ostrově proslavil inženýr a experimentální archeolog Pavel Pavel. Společně s Thorem Heyerdahlem tehdy prakticky dokázal, jak mohli domorodci mnohatunové sochy „rozejít“ po ostrově pouze pomocí lan a malé skupiny lidí.

Pobyt v Pacifiku sice trval jen několik desítek hodin, přesto zanechal v účastnících výpravy hluboký dojem. Pro Václava Havla zůstala tato cesta na konec světa jedním z nejsilnějších zážitků jeho prezidentské éry. Pro muže, který často přemítal o smyslu lidské existence, představoval tento sopečný kus země v Tichém oceánu naprosto magnetický cíl.

Během samotné cesty v září 1996 český tisk o přítomnosti Dagmar Veškrnové nepsal a její účast v delegaci zůstala před veřejností utajená. Svatba Václava Havla a Dagmar Veškrnové proběhla o necelé čtyři měsíce později, v lednu 1997.

Anketa

Souhlasíte s Havlovou myšlenkou, že je dnešní lidstvo v podobné situaci jako tehdejší obyvatelé ostrova?
Ano, ničíme si vlastní planetu a nemáme kam jinam utéct
100 %
Částečně, ale moderní technologie nám na rozdíl od nich pomohou
0 %
Ne, jde o přehnaný pesimismus
0 %
Celkem hlasoval 1 čtenář.

Zdroje:

kniha rozhovorů Prosím stručně (Václav Havel, Karel Hvížďala)

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz