Článek
S Diogenovým syndromem se člověk zpravidla nerodí, ale vzniká jako obranná reakce na nemožnost najít si své místo v „cizím a nepochopitelném“ světě. Člověk s touto úchylkou si začne z odpadu, který produkuje v životě úspěšnější část lidí, kolem sebe stavět svůj vlastní svět, jakousi hráz, za kterou se cítí v bezpečí. Tato úchylka byla poprvé uznána a nazvána jako Diogenův syndrom až v roce 1966.
Diogenův syndrom (úchylka)
Vědci jsou dnes přesvědčeni, že základem poruchy je úzkost nebo deprese, při níž každá běžná činnost je nad síly postiženého. Hlavním příznakem této poruchy je hromadění a následná neschopnost vyhodit cokoliv, co si jednou člověk přinese domů. Postižený zanáší své obydlí a pozemky nepotřebnými věcmi, kterých se odmítá zbavit, i když mu přerůstají přes hlavu, protože „by se něco z toho (spíš všechno) jednou mohlo hodit“. Nikdy se však o nahromaděné věci nestará, jen se jimi obklopuje. Problém nastává, když mu k úschově věcí nestačí prostory jeho domu a zahrady, a nepořádek se postupně rozlézá do veřejného prostoru.
Křovím zarostlá dvě horská kola se mohou ještě někdy hodit
Harampádí začíná mířit směrem k železniční trati
Jeden z mých sousedů tímto syndromem trpí a s ním i část občanů naší vesnice. V jeho sbírce předmětů se nalézá naprosto všechno, od horských kol, které prorostlo křoví a tráva až po plastovou kadibudku. Zda si ji přivezl i s obsahem, není známo. Raději obětoval manželství, než by se vzdal svého harampádí. Později vyšlo najevo, že manželka v domě neměla kvůli harampádí pomalu ani místo ke spaní. Tato nemoc je v podstatě neléčitelná, takže se obávám, že se jednou jeho harampádí dostane až k železničním kolejím, které spojují Brno a Olomouc, a tím se mu podaří přerušit provoz na této frekventované trati. Máte ve svém okolí podobného křečka?
Anketa
Zdroje:
