Článek
Zemský dům býval až do r. 1628 místem zasedání sněmů moravských stavů a jejich soudů. Roku 1636 je tu zřízen Královský úřad zemského hejtmanství (tzv. „Tribunál“), do jehož čela je ustanovován zemský hejtman, který je úředníkem českého panovníka. Tím končí vliv stavovské (rozuměj „šlechtické“) vlády na Moravě. Brno se zřízením Tribunálu fakticky stává od r. 1636 hlavním městem Moravy, ovšem za cenu ztráty vnitřní nezávislosti Moravy; okleštění samostatnosti zemských úřadů a ztráty politických a správních pravomocí. S nástupem habsburského absolutismu (od r.1629) se postupně výrazně umenší zbytky jejich dosavadní moci.
Areál Nové radnice stojí z většiny na pozemcích bývalého středověkého dominikánského kláštera; základy nejstarších budov byly položeny počátkem 13. století. Samotná budova radnice byla postavena v renesančním slohu, ale ani ona se nevyhnula barokní přestavbě, kterou v 18. stol. realizoval stavitel Mořic Grimm. Poslední větší rekonstrukci zaznamenal areál na počátku 20. stol. podle projektu J. Poláška, a krátce na to se stal sídlem hlavních městských činitelů.
Součástí komplexu jsou dvě nádvoří, kterými lze projít z Dominikánského náměstí na Husovu ulici. Na větším z nich, do kterého se z Dominikánského náměstí vchází levou z dvojice bran (pravá je většinou uzavřena a vztahuje se k ní tato brněnská pověst), se nalézá u schodů vedoucích k obřadní svatební síni busta Karla staršího ze Žerotína, a uprostřed pak alegorická kašna z r. 1928; pod krovy budov úhlopříčně přes nádvoří je umístěn zajímavý barokní chrlič dešťové vody, který má podobu mohutného okřídleného draka.
Kromě nádherně provedených slunečních hodin z r. 1728, doplněných na fasádě domů obrázky dobových pohledů na Brno jsou tu k vidění i portály z let 1589 až 1733, přenesených sem jak z původní budovy zemského domu, tak z některých již zbořených domů z centra města.
Za zmínku ještě stojí reprezentativní Rytířský sál a nebo Křížová chodba, (ta je ale pro veřejnost běžně uzavřena), ve které jsou uloženy fragmenty bývalé Královské kaple, která stávala na rohu ulic Veselé a Zámečnické. Dnes je Křížová chodba místem nejrůznějších výstav a vernisáží. Neméně zajímavý je refektář bývalého dominikánského kláštera.
Jednou z mnoha zajímavostí je, že budova Nové radnice byla od roku 1904 sídlem prvního Městského muzea, které zde působilo až do 30. let 20. století.
Smutnou kuriozitou je pak událost ze 17. března 1939, kdy dva dny po podepsání výnosu o zřízení protektorátu Čechy a Morava navštívil A. Hitler Brno. Do Brna přijel zvláštním vlakem v 11.00 dopoledne a o něco později mu na Nové radnici servilní a loajální brněnští radní předávali velice vzácnou knihu radničního písaře, která se stala právním vzorem mnoha měst (nejstarší exemplář „Konšelského soudu“ z roku 1305). Naštěstí pro Brno Adolf Hitler knihu vzápětí vrátil.
Zdroj: Youtube.com
Nová radnice je jednou z kulturních památek na území města Brna. Sály Nové radnice jsou veřejnosti zpřístupněny jednou ročně v rámci tzv. „muzejních nocí“. O historii města Brna pojednává tento článek.
Anketa
Zdroje:
pamatkovykatalog.cz https://www.pamatkovykatalog.cz/areal-nove-radnice-19075096
encyklopedie.brna.cz https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=1055
Markrabství Moravské https://mojebrno.jecool.net/inka–morava-markrabstvi-moravske.html
Věrnosti a zrady Moravanů https://mojebrno.jecool.net/inka–morava-vernosti-a-zrady.html