Článek
Bylo 7. května 1915 dvě hodiny a deset minut odpoledne, když torpédo vystřelené z německé ponorky zasáhlo pravobok parníku RMS Lusitania těsně pod kapitánským můstkem. Krátce po nárazu zasáhl loď druhý, mnohem mohutnější výbuch. O jeho původu se dodnes spekuluje – mohl to být uhelný prach, prasklé kotle nebo tajně převážená munice. Po výbuších nastal nepředstavitelný chaos. Loď se začala rychle naklánět na pravobok, takže spouštění záchranných člunů po levé straně bylo velmi složité. Ve 14:28 se Lusitania definitivně potopila. Při katastrofě zemřelo 1 198 pasažérů, včetně 128 Američanů, což změnilo vnímání Německa ve světě, a výrazně přispělo ke vstupu USA do první světové války.
Zánik britského parníku RMS Lusitania byl neuvěřitelně rychlý a tragický. Na rozdíl od Titaniku, který se potápěl téměř tři hodiny, Lusitania klesla ke dnu za pouhých 18 minut, tedy zhruba devětkrát rychleji. Obrovská rychlost potopení byla způsobena kombinací druhé exploze a otevřených okének, kterými se cestující snažili větrat. Jakmile se loď naklonila, voda začala proudit okénky do trupu nekontrolovanou silou.
Lusitania, rok 1907
Na palubě Lusitanie byl minimálně jeden cestující s českými kořeny. V dobových seznamech byste ho ale pod národností „Čech“ hledali marně, protože tehdy jsme byli součástí Rakouska-Uherska. Tímto mužem byl Oscar Frederick Grab.
Grab se narodil v roce 1886 ve Vídni do židovské rodiny, která měla silné vazby na české země. V době plavby mu bylo 28 let a byl úspěšným módním manažerem žijícím v New Yorku, takže si mohl dovolit v I. třídě (Saloon Class). Grab byl přímým svědkem nárazu torpéda do boku lodi. Viděl, jak se lidé marně snaží spustit záchranné čluny na pravoboku, které se kvůli náklonu lodi nedařilo bezpečně spustit (často se převracely nebo padaly na lidi ve vodě). Místo aby riskoval místo v člunu, zachoval chladnou hlavu a skočil přímo do oceánu. Podařilo se mu doplavat k jednomu z převrácených člunů, kterého se držel, dokud ho nezachránila loď vyslaná na pomoc. Později se vrátil do USA, kde pokračoval ve své kariéře a dožil se 71 let. Zemřel v New Yorku v roce 1958.
Dobový tisk informující o námořní katastrofě
V žebříčku největších námořních katastrof se potopení Lusitanie pohybuje kolem 10. až 12. místa. Víte, že absolutní prvenství v počtu obětí drží německá loď Wilhelm Gustloff, kterou v lednu 1945 potopila sovětská ponorka? Odhaduje se, že na ni zahynulo přes 9 000 lidí, což je zdaleka největší tragédie v dějinách mořeplavby.
Zdroje:
