Článek
Myšlenka spoutat divokou řeku Svratku a zkrotit její ničivé průtoky se zrodila už v roce 1911. Smělé plány na stavbu obří nádrže sice zbrzdila druhá světová válka, ale březnová povodeň v roce 1941 dala věcem nový impuls. Skupina odvážných inženýrů v čele s Františkem Tomanem pokračovala v přípravách tajně, navzdory přísným zákazům nacistických okupantů. Díky jejich odhodlání se mohlo začít stavět hned po osvobození.
Daň za pokrok: Své domovy opustily stovky lidí
Vybudování takto monumentálního vodního díla si však vybralo svou daň. Než se údolí nad obcí Vír zalilo vodou až k samotnému Dalečínu, muselo se odsud nedobrovolně odstěhovat 143 obyvatel zatopeného Chudobína a dalších 105 lidí z části obce Korouhvice. Malebné vesničky zmizely pod hladinou a na celá desetiletí se staly minulostí.
letošní sucho je opravdu extrémní
Srdcem celého inženýrského unikátu se stala masivní betonová gravitační hráz, vyklenutá do elegantního oblouku o poloměru 305,7 metru. Nad dnem údolí se tyčí do výšky úctyhodných 66,2 metru a její koruna je široká devět metrů. Těleso přehrady tvoří 26 samostatných betonových bloků oddělených dilatačními spárami, které eliminují tlaky způsobené roztahováním materiálu. O dokonalé utěsnění se dodnes stará precizní kombinace železobetonových trámců, měděných plechů a přírodního jílu.
Vírská přehrada zadržuje vodu řeky Svratky
V útrobách betonového masivu se ve čtyřech úrovních skrývá labyrint revizních chodeb. Zdejší přístroje neustále bdí nad bezpečností celého díla – měří tlaky vody, hlídají průsaky i ty nejmenší pohyby obří stavby. O běžnou regulaci vody se stará dvojice spodních výpustí, zatímco při extrémních deštích chrání přehradu pětipolový bezpečnostní přeliv. Voda přepadající přes korunu padá do takzvaného vývaru pod hrází, kde se její ničivá energie bezpečně utlumí.
Svědectví ze dna nádrže
Současné extrémní sucho však tvář vodního díla dramaticky proměnilo. Ustupující voda obnažila břehy a odhalila dlouho ukryté relikty minulosti. Z bahna se po letech opět vynořují staré základy chudobínských a korouhvických stavení. Pohled na zapomenutý svět pod hladinou dnes láká řady zvědavců a turistů. Nad hladinu vyčnívají sloupy bývalé betonárky, která sloužila k výrobě betonu pro výstavbu hráze, ale z důvodu vysokých nákladů nebyla odstřelena.
pozůstatky někdejší betonárky, která sloužila k výstavbě vodního díla
Pro vodohospodáře má však tento pohled hořkou příchuť. Přestože Vír I nadále spolehlivě zásobuje pitnou vodou široké okolí od Brněnska až po Vysočinu, úbytek zásob je nepřehlédnutelný. Správci povodí proto bedlivě sledují oblohu, apelují na šetření s vodou a doufají v příchod vydatných srážek, které by hladinu vrátily zpět do bezpečných hodnot.
hladina se propadla o několik metrů a je extrémně nízko
Zdroj:
místní informační cedule
