Krajský soud zrušil rozhodnutí povolující rozsáhlou fotovoltaickou elektrárnu u Slaného

Věc se nyní vrací Ministerstvu průmyslu a obchodu k dalšímu řízení. Proti rozsudku je možné podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Rozsudek je významný nejen pro samotný záměr u Slaného, ale i pro obecnější ochranu územních plánů obcí. Soud potvrdil, že územní plán není jen formální dokument, který lze při výstavbě výroben elektrické energie z obnovitelných zdrojů obejít obecným odkazem na veřejný zájem nebo na technickou infrastrukturu.

Záměr společnosti PureTech Energy s.r.o. ze skupiny DECCI a. s. začal ve Slaném výrazně rezonovat na podzim roku 2023. Investor plánoval vybudovat rozsáhlou fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 44 MW na 60 hektarech orné půdy v nezastavěném území mezi Slaným a jeho místními částmi Dolín, Želevčice a Otruby. Investor argumentoval změnou přístupu státu i Evropské unie a nutností urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů energie.

Podle odpůrců záměru však od počátku nešlo pouze o otázku podpory obnovitelných zdrojů. Jádrem sporu bylo, zda lze takto rozsáhlý energetický areál umístit na orné půdě v rozporu s regulativy platného územního plánu města Slaný. Na záměr investora reagovala občanská petice, kterou sepsali Jiří Baňka a Miroslav Zelenka ze Slaného a Michaela Wallisová a Vendula Kučerová z Dolína. Pod její texty se připojilo více než 700 občanů.

Petice upozorňovala na rozsah záměru, zásah do krajiny, dopad na místní části a především na otázku souladu projektu s územním plánem. Podle odpůrců nešlo o spor proti obnovitelným zdrojům jako takovým, ale o spor o pravidla, podle kterých má být území města využíváno. Odpůrci záměru dále argumentovali, že město Slaný aktivně nevystupuje proti možnému porušení vlastního Územního plánu.

V průběhu roku 2024 se záměr dostal také na jednání zastupitelstva města Slaný. Pozice města přitom byla složitě čitelná. Město vystupovalo jednak jako vlastník části pozemků dotčených záměrem, jednak jako účastník řízení a zároveň skrze svůj stavební úřad a úsek územního plánování také v roli orgánů veřejné správy posuzujících záměr.

„Město v projektu vystupovalo v několika odlišných rolích. Jednak jako vlastník části pozemků, dále jako účastník řízení, jeho stavební úřad vedl řízení po jeho zahájení a zároveň samospráva je odpovědná za územní plán a budoucí podobu města. Tyto role byly často zaměňovány a zastupitelům i veřejnosti bylo skrze stanoviska právních kanceláří opakovaně tvrzeno, že projekt nelze zastavit a že výklad platného územního plánu stavbu připouští. Rozsudek krajského soudu ukazuje, že tato argumentace byla přinejmenším velmi problematická,“ uvedla Dana Zmátlíková, zastupitelka města Slaný, která se společně s další zastupitelkou Editou Zárubovou občanů zastala a proti projektu dlouhodobě vystupovala.

Na jednání zastupitelstva města Slaný 26. června 2024 byl projednáván návrh plánovací smlouvy se společností PureTech Energy. Po vlně výrazné kritiky ze strany veřejnosti i části zastupitelů hlasování o plánovací smlouvě skončilo patovou situací a řízení o projektu přes léto 2024 pokračovalo bez účasti města a části vlastníků pozemků. Po vydání společného povolení k zmenšenému záměru Dopravním a energetickým stavebním úřadem v říjnu 2024 a následném potvrzení společného povolení v odvolacím řízení Ministerstvem průmyslu a obchodu v září 2025 zastupitelstvo města Slaný otočilo a 19. listopadu 2025 se rozhodlo plánovací smlouvu s investorem schválit a k projektu se připojit.

Dopravní a energetický stavební úřad v říjnu 2024 vydal společné povolení záměru. Proti povolení bylo podáno odvolání k Ministerstvu průmyslu a obchodu, které v září 2025 argumentaci odpůrců nepřijalo a rozhodnutí v podstatné části potvrdilo. Odpůrci záměru se následně obrátili na Krajský soud v Ostravě správní žalobou. Soudního řízení se spolu se žalobcem Josefem Zárubou účastnilo také 60 osob zúčastněných na řízení ze Slaného, Dolína a okolí. Odpůrce zastupovala právní kancelář Mgr. Davida Záhumenského z Brna. Krajský soud nyní rozhodnutí ministerstva zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Jádrem sporu bylo, zda lze rozsáhlou fotovoltaickou elektrárnu umístit na orné půdě v nezastavěném území města Slaný, pokud územní plán v této ploše připouští pouze omezený okruh využití. Investor i správní orgány argumentovali tím, že fotovoltaická elektrárna je veřejnou technickou infrastrukturou, protože jde o výrobnu elektřiny z obnovitelných zdrojů ve veřejném zájmu. Podle tohoto výkladu ji bylo možné povolit, pokud ji územní plán výslovně nevylučoval.

Odpůrci záměru naopak namítali, že platný územní plán města Slaný obsahuje tzv. zbytkovou klauzuli. Ta stanoví, že jiné než hlavní, přípustné nebo podmíněně přípustné využití je v dané ploše nepřípustné. V ploše orné půdy je přitom podmíněně přípustná pouze nezbytná technická a dopravní infrastruktura, nikoliv jakákoliv technická infrastruktura bez dalšího.

Krajský soud se postavil na stranu odpůrců. Konstatoval, že zbytková klauzule může představovat výslovné vyloučení podle stavebního zákona. Současně uvedl, že metodika Ministerstva pro místní rozvoj, podle níž samotná zbytková klauzule nemá být považována za výslovné vyloučení, je v tomto rozsahu v rozporu s výkladem Nejvyššího správního soudu.

Rozsudek je významný i z hlediska ochrany práva obcí rozhodovat o svém území prostřednictvím územního plánu. Potvrzuje, že veřejný zájem na rozvoji obnovitelných zdrojů energie nemůže automaticky vyprázdnit konkrétní regulativy územního plánu.

„Nejsme proti obnovitelným zdrojům. Dva roky bojujeme proti tomu, aby developeři a úřady extenzivním výkladem testovali hranice pravidel, která mají chránit město, krajinu a lidi, kteří v ní žijí. Nyní máme konečně dokument, který nám dává za pravdu. Tento rozsudek je vítězstvím pro právní stát, pro územní plán a pro občany, kteří se odmítli smířit s tím, že o budoucnosti jejich okolí se rozhodne pomocí právních kliček bez skutečného respektu ke stanoveným pravidlům,“ uvedl Jiří Baňka, spoluautor petice proti fotovoltaické elektrárně.

Rozhodnutí krajského soudu vrací věc zpět Ministerstvu průmyslu a obchodu. To bude v dalším řízení vázáno právním názorem soudu. Ministerstvo se proto bude muset znovu zabývat tím, zda je záměr skutečně přípustný podle územního plánu města Slaný, a zároveň posoudit jeho soulad s charakterem území.

Rozsudek zatím není pravomocný. Proti rozhodnutí lze do 14 dnů podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.