Brusel přitvrzuje: Nad 73 tisíc bez občanky nezaplatíte

Magazín Poznatsvet.cz upozornil na změnu, která může výrazně proměnit způsob, jakým Evropané nakládají s hotovostí. Evropská unie totiž od léta 2027 zavádí povinnost prokazovat totožnost při hotovostních platbách nad 3 tisíce eur, tedy přibližně 73 tisíc korun.

To, co bylo dosud vnímáno jako samozřejmá součást finanční svobody, tak dostává jasně vymezené hranice.

Hotovost sice nezmizí, ale její anonymita už nebude bezbřehá. Nová pravidla se dotknou všech členských států bez výjimky.

Platba bankovkami a mincemi byla po dlouhá léta symbolem určité diskrétnosti. Když zákazník zaplatil v obchodě hotově, nezanechal po sobě digitální stopu, která by šla zpětně dohledat v bankovních systémech. Nikde se neobjevilo jeho jméno ani číslo účtu, běžný nákup proběhl bez jakékoli administrativní zátěže. Právě tato jednoduchost a pocit soukromí stály za oblibou hotovosti i v době rychlého rozvoje bezkontaktních plateb. Jenže právě u vyšších částek začíná být podle Bruselu anonymita problémem.

Od 10. července 2027 bude ve všech státech Evropské unie platit jednotné pravidlo: jakmile hotovostní transakce dosáhne nebo překročí hranici 3 tisíc eur, zákazník bude muset předložit doklad totožnosti. Obchodník následně jeho identitu ověří a zaznamená potřebné údaje. Změna vychází z nařízení EU 2024/1624, které je součástí širšího balíku opatření zaměřených na boj proti praní špinavých peněz. Ten schválila Rada Evropské unie už v květnu 2024 s cílem sjednotit pravidla napříč členskými státy a omezit prostor pro legalizaci výnosů z trestné činnosti.

Nové opatření cílí především na takzvané povinné osoby, tedy podnikatele a firmy přijímající hotovost za zboží nebo služby.

Právě oni ponesou odpovědnost za to, že při překročení stanoveného limitu zákazníka identifikují. Týká se to například prodejců automobilů, obchodníků s luxusním zbožím, galerií, starožitníků či vybraných poskytovatelů služeb, kde jsou vyšší hotovostní částky běžné. Smyslem je vytvořit kontrolní mechanismus, který umožní státu zpětně prověřit podezřelé transakce a ztížit praní nelegálních peněz.

Součástí povinnosti bude i archivace získaných údajů. Obchodníci je budou muset uchovávat po dobu pěti let od uskutečnění transakce nebo od ukončení obchodního vztahu. V odůvodněných případech mohou úřady požadovat i delší dobu archivace, vždy však za přesně stanovených podmínek. Administrativní zátěž tak poroste nejen na straně zákazníků, ale i podnikatelů, kteří budou muset své interní procesy přizpůsobit novému režimu.

Balík opatření však nekončí pouze u identifikace nad 3 tisíce eur. Evropská unie zároveň stanovuje maximální limit pro hotovostní platby ve výši 10 tisíc eur, což podle aktuálního kurzu představuje zhruba 242 tisíc korun.

Jakmile částka tuto hranici překročí, nebude už možné ji v hotovosti uhradit. V takovém případě bude nutné využít bezhotovostní převod nebo jiný dohledatelný platební nástroj.

V některých zemích podobná omezení fungují už delší dobu. Francie či Itálie mají vlastní, často přísnější limity pro hotovostní transakce. V České republice je aktuálně stanoven strop na 270 tisíc korun. Nová evropská úprava tak přináší sjednocení pravidel, aby jednotlivé státy nemohly postupovat rozdílně a vytvářet slabá místa v systému.

Evropská unie navíc zřizuje nový orgán s názvem Evropský úřad pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu, známý pod zkratkou AMLA. Tento úřad má fungovat jako centrální dohledová autorita, která bude kontrolovat, jak členské státy nová pravidla uplatňují. Zároveň získá přímé i nepřímé pravomoci vůči rizikovým subjektům a bude koordinovat spolupráci mezi národními dozorovými orgány a finančními zpravodajskými jednotkami. Cílem je zrychlit výměnu informací a posílit kontrolu nad podezřelými finančními toky.

Pro část veřejnosti jde o citlivou záležitost. Hotovost vnímají jako jednu z posledních možností, jak platit bez digitální stopy a bez neustálého monitoringu. Kritici proto mluví o zásahu do soukromí a varují před postupným oslabováním role bankovek a mincí. Obávají se, že další omezení mohou v budoucnu otevřít cestu k postupnému vytlačování hotovosti z běžného života.

Zastánci nových pravidel naopak argumentují, že hotovost nikdo nezakazuje. Podle nich jde pouze o nastavení jasných mantinelů pro vysoké částky, u nichž je riziko zneužití největší. Připomínají, že cílem je ochrana finančního systému a boj proti organizovanému zločinu, nikoli sledování běžných občanů při každodenních nákupech.

Ať už však debata probíhá jakkoli vyhroceně, jedno je jisté: od roku 2027 budou nová pravidla platit ve všech státech Evropské unie bez ohledu na to, jaké emoce vyvolávají.

Zavedení jednotného limitu a povinné identifikace u vyšších hotovostních plateb nebude jen otázkou předložení občanského průkazu u pokladny, ale také rozsáhlé technologické a procesní změny v zákulisí. Podnikatelé, kteří dosud pracovali s hotovostí bez složité evidence, budou muset upravit své interní směrnice v oblasti AML a proškolit zaměstnance.

Identifikace klienta totiž nespočívá pouze v nahlédnutí do dokladu, ale i v zaznamenání konkrétních údajů v souladu s požadavky na ochranu osobních dat. Firmy budou muset nastavit bezpečné ukládání těchto informací tak, aby nedošlo k jejich zneužití nebo úniku.

V praxi to znamená investice do softwaru, archivních systémů a někdy i do externích poradenských služeb. Malé a střední podniky upozorňují, že právě pro ně může být administrativní dopad citelnější než pro velké korporace. Současně se zvýší tlak na interní kontroly a auditní mechanismy. Národní dozorové orgány budou provádět tematické kontroly zaměřené na dodržování nových povinností. Nedodržení pravidel může vést k výrazným sankcím, které se v oblasti praní špinavých peněz běžně pohybují v řádech milionů korun.

Pro podnikatele a živnostníky tak nepůjde o formální změnu, ale o reálné regulatorní riziko. Zároveň se očekává, že část transakcí se přesune do bezhotovostní sféry ještě před dosažením limitu. Banky a platební instituce už nyní připravují úpravy svých compliance systémů.

Nová pravidla budou muset být sladěna i s evropským rámcem ochrany osobních údajů podle GDPR.

Právě souběh přísnější kontroly a ochrany dat bude jedním z nejcitlivějších bodů celé reformy. Výsledkem tak nebude jen omezení anonymity, ale i výrazné posílení regulatorního dohledu nad finančními toky v celé Unii.

Z pohledu finanční kriminality vychází opatření z dlouhodobých analýz Europolu a národních finančních zpravodajských jednotek, které upozorňují na roli hotovosti při legalizaci výnosů z trestné činnosti. Hotovost je totiž obtížně dohledatelná a snadno přenositelná přes hranice. Vyšší hotovostní transakce se v minulosti objevovaly například v případech daňových úniků, korupce nebo obchodování s nelegálním zbožím. Evropská komise při přípravě balíku argumentovala tím, že rozdílné národní limity vytvářely slabá místa, která bylo možné zneužít. Jednotný strop a povinná identifikace mají podle regulatorů zamezit přesouvání rizikových transakcí do států s mírnější úpravou. Opatření navazuje i na doporučení mezinárodní organizace FATF, která stanovuje globální standardy v boji proti praní peněz. Evropská unie tak sladila svou legislativu s širším mezinárodním rámcem. Data z vyšetřovaných případů podle dostupných zpráv ukazují, že kombinace hotovosti a složitých obchodních struktur bývá častým nástrojem zakrývání původu peněz. Přísnější evidence má usnadnit zpětné dohledání finančních toků. Orgány činné v trestním řízení získají díky archivaci údajů delší časový prostor pro analýzu podezřelých operací. Kritici sice upozorňují, že organizovaný zločin se dokáže přizpůsobit, avšak regulátoři argumentují, že bez jednotných pravidel by byl boj ještě obtížnější. V některých členských státech už dříve zavedené limity vedly ke zvýšení podílu bezhotovostních transakcí ve vysoce hodnotných obchodech. Studie Evropské komise poukazují na to, že transparentnější platební prostředí usnadňuje mezinárodní spolupráci při vyšetřování. Nová úprava tak zapadá do širší strategie digitalizace a kontroly finančních toků. Její efektivita však bude záviset na důsledném vymáhání a kvalitní koordinaci mezi státy.

Dalším méně diskutovaným aspektem je dopad na přeshraniční obchod a pohyb osob v rámci Schengenu. Turisté nebo zahraniční zákazníci, kteří jsou zvyklí platit vyšší částky v hotovosti, budou muset počítat s povinností identifikace bez ohledu na to, ve kterém členském státě se nacházejí. Pro obchodníky v příhraničních regionech to znamená sjednocení pravidel, ale také nutnost komunikovat nové povinnosti cizojazyčným klientům. V praxi může docházet k situacím, kdy zákazník od transakce ustoupí právě kvůli požadavku na předložení dokladu. Některé profesní svazy už upozornily, že bude nutné jasně vymezit, jakým způsobem se bude ověřovat totožnost u zahraničních dokladů. Do hry vstupuje i otázka elektronické identifikace a možného využití digitálních nástrojů pro ověřování identity. Evropská legislativa dlouhodobě podporuje interoperabilitu národních systémů elektronické identity, což může v budoucnu celý proces zjednodušit. Současná úprava je však primárně postavena na fyzickém ověření dokladu. Pro cestovní ruch a luxusní segment může jít o citelnou změnu obchodní praxe. Ekonomové zároveň upozorňují, že omezení hotovosti může urychlit trend digitalizace plateb napříč Evropou. Statistiky Evropské centrální banky už nyní ukazují rostoucí podíl bezhotovostních transakcí, zejména ve městech. Nová pravidla mohou tento vývoj dále akcelerovat. Z hlediska tzv. jednotného trhu jde o další krok k harmonizaci finanční regulace. Zákazníci i firmy tak budou čelit stejné úpravě bez ohledu na hranice. To snižuje právní nejistotu, ale zároveň rozšiřuje dosah evropské regulace do každodenní praxe.

Významnou roli proto sehraje informovanost veřejnosti a jasná metodika ze strany národních úřadů.

Diskuse se vede také o rovnováze mezi prevencí kriminality a ochranou základních práv. Evropská legislativa musí být v souladu s Listinou základních práv EU, která chrání soukromí a osobní údaje. Každé shromažďování dat proto musí být přiměřené a odůvodněné legitimním cílem.

Povinnost uchovávat identifikační údaje po dobu pěti let je nastavena jako kompromis mezi potřebami vyšetřování a ochranou občanů. Dozorové orgány pro ochranu osobních údajů budou mít pravomoc kontrolovat, zda nedochází k nadměrnému shromažďování informací. Právní experti upozorňují, že klíčová bude praxe, nikoli jen text zákona. Pokud by docházelo k plošnému nebo nepřiměřenému využívání archivovaných dat, mohlo by to vyvolat soudní přezkum. Evropský soudní dvůr v minulosti opakovaně zdůraznil nutnost proporcionality při zásazích do soukromí. Nová úprava tak bude muset obstát i z hlediska judikatury. Veřejná debata se proto nevede jen o limitech, ale i o kontrolních mechanismech. Transparentnost a jasná pravidla přístupu k archivovaným údajům budou zásadní pro udržení důvěry. Zároveň je třeba zdůraznit, že hotovost jako taková zůstává legálním platebním prostředkem.

Regulace se zaměřuje na vysoké částky, nikoli na běžné každodenní nákupy. Přesto jde o významný posun ve vnímání finanční anonymity v evropském prostoru.

Otázka, kde končí legitimní kontrola a začíná nepřiměřený dohled, tak zůstane předmětem další odborné i politické diskuse.

Otázka, kterou si dnes klade řada lidí, zní naprosto přímočaře: chce Evropská unie hotovost úplně zrušit? A nutí občany k on-line platbám jen proto, aby o nich měla detailnější přehled?

Odpověď podle aktuálně platné legislativy zní: ne, úplné zrušení hotovosti na údajně stole není. Bankovky a mince zůstávají zákonným platidlem a nové nařízení jejich používání nezakazuje.

Zavádí pouze povinnost identifikace u hotovostních plateb nad 3 tisíce eur a stanovuje maximální strop 10 tisíc eur pro jednu hotovostní transakci. To je podstatný rozdíl mezi regulací a zákazem.

Evropská unie oficiálně argumentuje tím, že cílem je boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Vysoké hotovostní částky jsou z pohledu vyšetřovacích orgánů rizikovější, protože se hůře dohledává jejich původ. Právě proto se povinnost identifikace týká jen vyšších transakcí mezi podnikatelem a zákazníkem. Běžné každodenní nákupy, výplata drobných služeb nebo menší obchody zůstávají beze změny. Nejde tedy o plošné sledování všech plateb, ale o nastavení kontrolního mechanismu u konkrétní hranice.

Zároveň je pravda, že bezhotovostní platby jsou z principu dohledatelné a zanechávají digitální stopu. Bankovní převody, platby kartou i on-line transakce procházejí finančním systémem, který je regulovaný a monitorovaný. To ale není novinka posledních let, nýbrž dlouhodobý standard moderního bankovnictví. Evropská legislativa v této oblasti spíše sjednocuje pravidla napříč členskými státy, než aby vytvářela zcela nový model kontroly. Povinnost identifikace u vyšší hotovosti má podle oficiálního výkladu vyrovnat rozdíl mezi anonymní hotovostí a transparentními elektronickými platbami.

Obavy části veřejnosti, že jde o krok k postupnému vytlačení hotovosti, vycházejí spíše z širšího trendu digitalizace ekonomiky než z konkrétního textu nařízení. V řadě zemí už dnes podíl hotovostních plateb dlouhodobě klesá, a to především z důvodu pohodlí a rychlosti elektronických nástrojů.

Regulace vyšších částek tento trend může nepřímo posílit, protože některé obchody se přesunou do bezhotovostní sféry. To ale samo o sobě neznamená, že by fyzické peníze měly přestat existovat.

V současné právní realitě Evropské unie zůstává hotovost legálním a uznávaným platebním prostředkem, jen s jasněji vymezenými mantinely pro vyšší objemy peněz.

Evropská unie tedy hotovost nezakazuje, ale nastavuje jí přísnější rámec tam, kde se podle regulátorů láme hranice mezi běžným obchodem a potenciálním rizikem. Pro část veřejnosti je to logický krok v boji proti finanční kriminalitě, pro jinou symbol dalšího posunu směrem k větší kontrole. Realita se pohybuje mezi těmito póly. Bankovky a mince zůstávají v oběhu, avšak u vyšších částek už nebudou zcela anonymní. Zásadní otázkou tak není jen samotný limit, ale to, jak budou pravidla v praxi uplatňována a kontrolována. Právě zde se rozhodne, zda opatření zůstane technickým nástrojem proti zneužívání systému, nebo se stane předmětem dlouhodobé společenské nedůvěry.

Debata o hotovosti tak ve skutečnosti odráží širší téma: jak vyvážit bezpečnost finančního systému a ochranu soukromí jednotlivce.

Evropská legislativa míří k větší transparentnosti velkých finančních toků, zatímco běžný každodenní platební styk zůstává beze změny. Přesto jde o moment, který může změnit způsob, jakým lidé přemýšlejí o svých penězích a o roli státu v jejich kontrole.

Od roku 2027 budou pravidla jasně daná a jednotná napříč Unií.

Otázkou zůstává, zda veřejnost přijme tento krok jako nutnou obranu proti zločinu, nebo jako další signál, že i svět hotovosti přestává být zcela soukromým prostorem.

___________________

Použité zdroje: Poznatsvet.cz