Článek
Kancelářský chaos jako líheň pro Nobelovy ceny
Zatímco vaše matka a uklízečka v práci pravděpodobně považují váš pracovní stůl za místo činu nebo černou díru na dokumenty, moderní psychologie má pro vaši neschopnost uklidit hrnek od kávy mnohem lichotivější vysvětlení.
Tématu kreativního chaosu se totiž do hloubky věnovala psycholožka Kathleen Vohs z University of Minnesota, jejíž výzkum publikovaný v prestižním vědeckém časopise Psychological Science pod názvem Tidy Desk or Messy Desk? Order and Disorder Differentially Predict Conformity and Adaptability zbořil mýtus o tom, že pořádek dělá přátele. Ve skutečnosti pořádek dělá jen nudné lidi bez nápadů.
Karikatura — „Prokletí chytrých lidí: Špína a ponocování“. Jiří Berec, vytvořeno pomocí AI Gemini / Google
Dr. Vohsová ve svých experimentech prokázala, že lidé pracující v prostředí, které připomíná skladiště po výbuchu, vykazují mnohem vyšší míru kreativity a ochoty zkoušet nové věci. Sterilní, uklizené kanceláře sice podporují konvenční chování a „správné“ rozhodování, jako je konzumace jablek místo čokolády, ale absolutně zabíjejí inovaci. Pokud tedy váš stůl vypadá tak, že na něm lze nalézt zkamenělou svačinu z minulého kvartálu, neomlouvejte se. Vy prostě jen „inkubujete nápady“ v prostředí, které stimuluje rozbití zajetých struktur.
Inteligentní lidé totiž neztrácejí čas srovnáváním tužek podle barev, protože jejich mozek už dávno řeší kolonizaci Marsu nebo to, jak obejít frontu v závodní jídelně.
Sprostonárodní mluva jako znak bohaté slovní zásoby
Další rána pro zastánce slušného vychování přichází z oblasti lingvistiky.
Pokud občas (nebo neustále) proložíte větu slovem, které by vyvolalo infarkt u učitelky češtiny, věda je na vaší straně. Studie publikovaná v časopise Language Sciences, jejímiž autory jsou psychologové Kristin a Timothy Jayovi, vyvrací mýtus, že lidé mluví sprostě proto, že jim chybí jiná slova. Opak je pravdou. Testy, o kterých informoval i odborný server Scientific American, prokázaly, že jedinci, kteří dokázali v časovém limitu vychrlit nejvíc vulgarismů, měli zároveň nejširší celkovou slovní zásobu a vyšší verbální inteligenci.
Takže až příště omylem (nebo s rozmyslem) použijete jadrnější výraz pro popis neschopnosti vašeho operátora, pamatujte: vaše „dlaždičské“ projevy jsou jen důkazem toho, že váš procesor v hlavě běží na plné obrátky.
Inteligentní mozek totiž potřebuje silné výrazové prostředky k vyjádření silných myšlenek. Eufemismy jsou pro lidi s nízkým výkonem. My, co víme, jak věci nazvat pravým jménem, jsme prostě jen jazykově zdatnější. Je to vědecky potvrzená „hustá“ pravda, která se špatně poslouchá jen těm, co mají slovní zásobu o velikosti návodu na sestavení policového dílu z Ikey.
Proč civilizaci drží nad vodou noční sovy
Do svaté trojice intelektuálních prokletí patří i ponocování. Pokud se do největší pracovní formy dostáváte kolem jedenácté večer a ráno vás budík probouzí v agónii srovnatelné s koncem světa, nejste líní. Jste jen evolučně pokročilí. Kanonická studie publikovaná v časopise Personality and Individual Differences, za kterou stojí psycholog Satoshi Kanazawa, naznačuje, že inteligentnější děti vyrůstají v dospělé, kteří chodí spát později a později se i budí. Naši předkové museli spát se sluncem, aby je nesežral tygr, ale inteligentní jedinec si vytvořil umělé světlo a noční klid pro své hluboké analýzy.
Být „noční sovou“ je v podstatě rebelský akt proti přírodnímu zákonu průměrnosti. Zatímco zbytek světa tupě zírá do peřin, vy ve dvě ráno s pizzou na břiše (v tom kreativním nepořádku, pamatujete?) přicházíte na to, proč vesmír expanduje. Fakt, že pak v devět ráno na poradě vypadáte jako postava ze seriálu Živí mrtví, je jen malá daň za vaši kognitivní nadřazenost.
Svět je postaven pro ranní ptáčata, což jsou ti lidé, kteří s úsměvem běhají v 6 hodin ráno v parku a pravděpodobně nikdy nevymysleli nic složitějšího než recept na smoothie.
My, elita nocí a nepořádku, držíme civilizaci v pohybu.
Přijměte svůj chaos jako důkaz geniality
Co z toho všeho vyplývá pro průměrného čtenáře? Především to, že sebedestrukční sociální návyky mohou být ve skutečnosti vedlejším produktem vysoce výkonného procesoru pod vaší lebkou. Pokud žijete v chaosu, mluvíte jako po pěti pivech v páté cenové a ráno se neprobudíte dřív než v poledne, nejste společenský odpad. Jste jen obětí své vlastní vysoké inteligence, která nemá čas na takové banality, jako je vysávání nebo slušné chování.
Věda nám jasně říká: pořádek je pro lidi bez fantazie a ticho je pro ty, co nemají co říct. Takže příště, až vám někdo bude vyčítat špinavé ponožky na lustru, prostě mu citujte výše uvedené výzkumy. A pokud to nepochopí, pošlete ho do patřičných míst – vždyť už teď víte, že je to jen důkaz vaší bohaté slovní zásoby.
Realita je prostě „hustá“ a někdy vypadá jako vybuchlá popelnice v noci. Ale je to naše inteligentní realita a nikdo nám ji nevezme.
______________
Použité zdroje:
- Kreativní nepořádek: Studie Tidy Desk or Messy Desk? Order and Disorder Differentially Predict Conformity and Adaptability od psycholožky Kathleen Vohs (University of Minnesota), publikovaná v časopise Psychological Science.c
- Vulgarismy a inteligence: Výzkum psychologů Kristin a Timothyho Jayových (Massachusetts College of Liberal Arts), o kterém detailně referuje odborný portál Scientific American a který vyšel v žurnálu Language Sciences. (Tištěná verze)
- Ponocování u inteligentních lidí: Studie Why Night Owls Are More Intelligent od evolučního psychologa Satoshiho Kanazawy (London School of Economics), publikovaná v časopise Personality and Individual Differences.
