Největší jaderné monstrum historie: Sovětský Car otřásl celou planetou!

Zatímco se běžní smrtelníci po vánočních svátcích pokoušejí strávit poslední zbytky salátu a rozdýchat pohled na bankovní účet, redakce velmi zajímavého webu novin.cz nám servíruje připomínku chvíle, kdy Sovětský svaz v roce 1961 uspořádal večírek, vedle kterého jsou i ty nejdivočejší silvestrovské oslavy jen slabým odvarem. S odkazem na své interní zdroje a historické archivy potvrzují, že projekt Car-bomba nebyl o neškodném novoročním ohňostroji, ale o brutální ukázce síly, která měla Západu jasně demonstrovat, že sovětský ‚mír‘ má drtivou váhu padesáti milionů tun TNT.

Původně měl mít tento jaderný macek dokonce dvojnásobný výkon, tedy celých 100 megatun. Ale i v tehdejším Kremlu se naštěstí našel někdo, komu v záblesku zdravého rozumu došlo, že odpálit něco takového by mohlo znamenat, že by si už nikdo na planetě neužil ani snídani, protože by ze Sovětského svazu i zbytku světa zbyl jen radioaktivní skleněný plácek. Inženýři tak museli v zájmu vlastního přežití a zachování dýchatelné atmosféry trochu ubrat na intenzitě, což lze v kontextu studené války považovat za vrcholný projev tehdejšího humanismu.

Tato hračka s označením RDS-220 vážila neuvěřitelných 27 tun a byla tak velká, že se sotva vešla do speciálně upraveného bombardéru Tu-95V.

Aby se posádka letadla stihla aspoň trochu vzdálit, než ji definitivně smete ohnivé peklo, museli bombu vybavit obřím padákem o ploše 800 metrů čtverečních. Představte si tu absurdní scénu – letadlo se snaží uletět z dosahu zkázy, zatímco se za ním k zemi s ledovým klidem snáší největší hrozba v dějinách lidstva, jako by si gravitace právě podala ruku s naprostým šílenstvím.

Výbuch nastal ve výšce čtyř kilometrů nad zemí nad testovacím polygonem na Nové Zemi. Ohnivá koule o průměru osmi kilometrů se okamžitě rozhodla, že chce dosáhnout až do vesmíru, a vytvořila hřib, který sahal do výšky 64 kilometrů.

To je mimochodem sedmkrát výš, než létají běžná dopravní letadla. Pokud jste v tu chvíli stáli ve vzdálenosti 100 kilometrů, pravděpodobně jste utrpěli popáleniny třetího stupně – ideální způsob, jak se „zahřát“ v mrazivé sovětské tundře.

Tlaková vlna byla tak „přátelská“, že obletěla celou planetu hned třikrát. V opuštěných vesnicích stovky kilometrů od epicentru to lidem vymlátilo okna a zbouralo dřevěné domky, jako by šlo o domečky z karet.

Sověti tak dokázali, že k demolici nepotřebujete bagry, ale stačí vám jeden opravdu velký atomový projekt a naprostá absence sebereflexe v rámci mezinárodních vztahů.

Radiace byla sice díky konstrukci bomby relativně nízká (pokud se to tak dá u jaderné nálože vůbec říct), ale psychologický dopad byl absolutní. Car-bomba byla čistě politickým nástrojem. Vojensky byla v podstatě nepoužitelná, protože k jejímu doručení jste potřebovali letadlo, které bylo tak pomalé a nápadné, že by ho sestřelil i průměrně zručný protiletadlový střelec dřív, než by stihl pilot nahlásit polohu.

Dnes se na Car-bombu díváme jako na historický bizár, připomínku doby, kdy si mocnosti poměřovaly své ega skrze počet megatun. Byl to výkřik technologické brutality, který sice trval jen pár sekund, ale v historii lidstva zanechal nesmazatelnou stopu strachu.

Naštěstí se od té doby nikdo nepokusil tento „rekord“ překonat, protože i těm největším radikálům došlo, že vítězství v takovém závodě znamená konec cílové rovinky pro všechny.

Tento příběh o sovětském monstru, který nám tak trefně naservíroval web novin.cz, nám připomíná, že i ty největší ohňostroje mají svou stinnou stránku. Ačkoliv byla Car-bomba mistrovským dílem inženýrství, zůstává především varováním. Je to memento toho, co se stane, když se věda spojí s ideologickým šílenstvím a ztratí kontakt s realitou lidské existence.

Takže až budete za pár dní odpalovat novoroční rachejtle, buďte rádi, že jediné, co vám hrozí, je sousedova stížnost na hluk nebo propálený trávník.

Sovětský svaz nám totiž v roce 1961 ukázal, jak vypadá ohňostroj v podání monstra zvaného Ivan, a věřte, že tuhle reprízu by si v dnešní realitě nechtěl zopakovat nikdo, kdo má v plánu dožít se zítřejšího rána.

Car-bomba (rusky Царь-бомба) byla třístupňová termonukleární puma, nejsilnější zbraň, která byla v historii odpálena. Bomba byla vyvíjena pod jménem Ivan (Иван), či Váňa (Ваня), car-bomba je označení západních zdrojů, které se však rozšířilo i do dnešního Ruska (srovnej Car-puška).

Práce na konstrukci Car-bomby začaly v roce 1954 v uzavřeném městě Arzamas 16 (dnes Sarov) pod vedením akademika I. V. Kurčatova a J. B. Charitona.

Car-bomba měla hmotnost 27 tun, délku 8 metrů a průměr 2 metry. Pro její dopravu byl použit upravený čtyřmotorový turbovrtulový bombardér Tupolev Tu-95V (letové zkoušky a shozy makety bomby byly dokončeny v roce 1959).

______________________

Použité zdroje: novin.cz