Článek
Ruský server Vzgljad přišel s čerstvým žebříčkem tzv. nepřátelských vlád a Novinky.cz o něm s patřičnou vervou informovaly – protože když se Kreml pustí do dalšího výlevu o zlém Západu, je to pro satiru asi taková inspirace, jako pro ruskou televizi další nekonečný maraton o „obklíčené pevnosti“.
Tabulka hněvu aneb svět podle Vzgljadu
Podle Vzgljadu šlo o seriózní vědecké dílo: vznikla „tabulka politického napětí“, která má názorně ukázat rozdíl mezi těmi vládami, jež Rusku vědomě oponují, a těmi, které se prý ocitly „na druhé straně barikády“ jen kvůli nepříznivým okolnostem. Tedy něco mezi geopolitickou studií a třídní knihou pro nezbedné státy.
Do hodnocení se ovšem nedostal celý svět, nýbrž jen země, které Moskva už dříve zapsala na seznam „nikoli přátelských“ – ten vznikl v roce 2021 a jako první na něm přistály USA a Česká republika.
Symbolické prvenství, které by si leckterý domácí rusofobní pamětník nejraději vytiskl na tričko.
Z hlediska metody se Rusové dušují, že odložili emoce a vzali si na pomoc fakta: body se udělovaly za vojenské dodávky na Ukrajinu, za tlak na sankce, za blokování ruských médií a diplomatické „vzkazy“ Moskvy. Šéf projektu Alexej Nečajev tvrdí, že tak vznikl ucelený obrázek prostředí, v němž Rusko působí, a přehled hrozeb pro jeho bezpečnost, ekonomiku i turistiku – jako kdyby největší hrozbou pro ruský cestovní ruch nebyla samotná ruská politika.
Česko, USA a Lotyšsko: sdílená brambora v lize nepřátel
Žebříček běží od nuly do stovky a čím více bodů, tím nepřátelštější vláda. Česká republika si vysloužila 55 bodů a společně s USA a Lotyšskem obsadila čtvrté místo – čili tzv. bramborovou medaili.
Vítězem se stalo Spojené království, hned za ním Francie s Německem a na pomyslném bronzu skončily Estonsko a Nizozemsko. Jako by šlo o výsledkovou listinu ze sjezdu Západní fronty.
Do první desítky se vměstnilo i Maďarsko, které dostalo 25 bodů a dělí se o devátou příčku s Lucemburskem. Ironií osudu právě Budapešť v EU pravidelně blokuje ruské sankce, neposílá Ukrajině zbraně a premiér Viktor Orbán létá na schůzky s Vladimirem Putinem častěji než leckterý ruský satelit. Proč tedy tak málo bodů? To už ruský algoritmus nepřátelství nevykládá – zřejmě příliš složitá rovnice i pro kremelský kalkulátor. Aby to bylo spravedlivé, Vzgljad připomíná, že podobnou vstřícnou politiku vůči Moskvě razí i Slovensko pod vedením Roberta Fica. Bratislava se ale do čela žebříčku neprobojovala, což naznačuje, že v ruské bodovací soutěži se kromě geopolitiky hodnotí i dramaturgický potenciál do vnitřní propagandy.
Babiš jako potenciální snížení trestu
K českému umístění si Vzgljad přizval komentář profesora Stanislava Tkačenka z Petrohradské univerzity.
Ten se domnívá, že v prosinci by Česko mohlo pár bodíků ztratit – a to díky Andreji Babišovi. Podle ruského akademika totiž v nedávných volbách zvítězilo Babišovo hnutí ANO a jeho šéf se staví proti pokračování pomoci Ukrajině. V ruské logice tedy potenciální plus, v naší debatě spíš námět na další kolo politického ping-pongu.
Profesor ovšem vzápětí přibržďuje nadšení: pro Prahu bude podle něj velmi těžké přehodnotit dosavadní kurz a přiblížit se „neutralitě“ ve vztahu k Moskvě.
V porovnání s Maďarskem a jeho premiérem Orbánem je česká startovní pozice prý daleko slabší. Jinými slovy: v ruském sešitě známek má Orbán vystřílenou řadu jedniček s hvězdičkou, zatímco Česko je stále spíš ten žák, co trucuje v poslední lavici.
Jak se stát nepřítelem na sto bodů
Redakce Vzgljadu vysvětluje, že maximální hodnocení činí sto bodů a posuzuje se podle šesti kritérií. Nejdůležitější je vojensko-politická činnost proti Rusku až do výše třiceti bodů, tlak na sankce může přidat dvacet, diplomatické „nepřátelství“ a informační válka dalších patnáct. Diskriminace ruského byznysu a podpora „nepřátelských“ neziskovek jsou za deset. Zbytek obstarává podrobná interní stupnice, kterou si redaktoři pečlivě střeží – patrně stejně jako recept na ideální propagandistický mix.
Autoři žebříčku zároveň slibují, že tabulku budou každý měsíc aktualizovat. Pokud některý stát omezí dodávky zbraní Ukrajině nebo zablokuje nové protiruské sankce, jeho skóre se sníží. Jako by šlo o věrnostní program pro geopolitiku: nasbírej méně bodů, získáš větší šanci na laskavější reportáž v ruské televizi.
Na konci tak vzniká obraz světa přesně podle potřeb Kremlu: kdo podporuje Ukrajinu, je nepřítel, kdo brzdí sankce, zaslouží mínus pár bodů v tabulce hněvu.
Pro evropské vlády jde o další propagandistickou kuriozitu, pro satiriky o připomínku, že někde mezi bodovým ohodnocením „nepřátel“ a realitou zůstává pořád totéž: Rusko vede agresivní válku, a ještě si o tom vede vlastní soutěž krásy.
__________________
Použité zdroje: Novinky.cz, Vz.ru
