Sýrový kartel odhalen: Vědci potvrdili, že eidam funguje v mozku jako pervitin

Pokud jste si dosud mysleli, že vaše neovladatelná touha po nočním nájezdu na zbylý kousek čedaru je jen projev obžerství, věda pro vás má mnohem dramatičtější vysvětlení.

Nejste nenažraní, jste prostě jen sýroví feťáci. Tématu návykovosti potravin se totiž do hloubky věnoval výzkumný tým z University of Michigan a výsledky jejich práce, publikované v prestižním vědeckém časopise PLOS ONE pod názvem Which Foods May Be Addictive? The Roles of Processing and Fat Content, způsobily v gastronomickém světě podobné pozdvižení, jako kdyby v mateřské školce našli pěstírnu konopí.

Podstata problému tkví v látce zvané kasein. Ten je v sýru přítomen v obrovských koncentracích, protože na výrobu jednoho kila sýra spotřebujete zhruba deset kilo mléka. Během trávení se tento kasein rozkládá a uvolňuje takzvané casomorfiny, což jsou, jak už název napovídá, látky se strukturou velmi podobnou morfiu.

Tyto molekuly putují přímo do vašeho mozku, kde se s nadšením přisají na stejné opoidní receptory jako tvrdé drogy. Takže zatímco si vy myslíte, že si jen dáváte nevinnou sýrovou mísu k vínu, váš mozek v tu chvíli prožívá malý sýrový trip.

Je to v podstatě legální sýrový pervitin, za který vás policie nezavře, ale vaše váha vám ho dříve či později spočítá i s úroky.

Fascinující na celém sýrovém kartelu je evoluční záměr. Casomorfiny totiž v mléce nejsou proto, aby z vás udělaly sýrového maniaka, ale proto, aby tele mělo neustálou potřebu sát od matky a zajistilo si tak přežití.

My lidé jsme tento geniální přírodní mechanismus jen drze „hackli“, zkoncentrovali do podoby goudy nebo nivy a teď se divíme, že se u sýrového talíře chováme jako vyhladovělý vlk v masně.

Výzkum University of Michigan jasně ukázal, že sýr (spolu s pizzou, kde sýr tvoří hlavní návykovou složku) obsazuje přední příčky žebříčku potravin, u kterých lidé vykazují klasické symptomy závislosti – od ztráty kontroly nad konzumací až po abstinenční příznaky v podobě smutného zírání do prázdného regálu v supermarketu.

Tato realita dává úplně nový rozměr rčení „všeho s mírou“. U sýra totiž žádná míra neexistuje, stejně jako neexistuje „trocha heroinu“. Jakmile se první casomorfiny dotknou vašich receptorů, spustí se biochemická kaskáda, která vám nedovolí přestat, dokud na talíři nezbydou jen drobky a pocit hluboké viny. Místo „Sýrařství u tří kozlů“ by se tak prodejny měly jmenovat spíše „Výdejna mléčných opiátů“. Pokud vám tedy někdo příště řekne, že je „závislý na sýru“, neberte to jako nadsázku. Dotyčný volá o pomoc v zajetí mléčných derivátů, které jsou podle vědy mnohem blíže k farmakologii než ke klasické výživě.

Co z toho vyplývá pro budoucnost vašeho jídelníčku? Především fakt, že žijeme v největším legalizovaném experimentu s drogami v historii lidstva. Každý regál s mléčnými výrobky je v podstatě lékárna bez předpisu, kde si můžete legálně koupit svou denní dávku casomorfinů.

Satira stranou, vědecké důkazy jsou neúprosné: sýr je biologicky navržen tak, abyste ho milovali víc, než je zdrávo. Stimulace dopaminového systému je tak silná, že pro mozek je téměř nemožné říct „ne“ dalšímu plátku ementálu, pokud je v dosahu.

Až tedy budete příště stát v obchodě před sýrovým pultem, dívejte se na prodavače jako na dealery v bílých pláštích. Každá cihla eidamu je v podstatě slisovaná dávka štěstí, která vás sice nepošle do léčebny, ale spolehlivě vás udrží v nekonečném cyklu návyku a uspokojení. Realita je prostě „hustá“ – vaše závislost na pizze není selhání charakteru, ale vítězství evoluční chemie nad vaším rozumem.

Příroda chtěla, aby tele přežilo, a výsledkem je, že vy nejste schopni dohlédnout konec večerního filmu bez toho, aniž byste okousali kůrku z parmazánu. Je to sýrový svět a my v něm jen všichni společně „jíždíme“.

__________________

Pozžité zdroje: