Článek
Proč lidé nechtějí do politiky?
Přátelé,
dovolte mi jednu obecnou úvahu.
Dlouho si kladu otázku, proč se tak málo lidí angažuje v politice. Je to snad málo placené povolání? Či je snad třeba k jeho výkonu nějaká až příliš vysoká kvalifikace? Jistě ne. Proč tedy mnoho lidí říká, že politika je špína a že stejně nejde nic změnit? Myslím, že klíč je možné hledat v samotném prostředí politiky a u těch, kteří se v ní angažují. Politika není prostředím statickým, naopak, je prostředím extrémně dynamickým a jedinou konstantou, která v ní platí je snad změna sama. Politik musí být neustále ve střehu. Musí, mnohdy bez přípravy, reagovat na nové skutečnosti a řešit problémy, které nešlo předem očekávat. Dalším rysem politiky je možnost, ba nutnost, být na výsluní, tedy před kamerami a mikrofony novinářů. Ne každý si to dokáže užít. Aspektem politiky je též nejistota. Politik nikdy neví dne ani hodiny. Nemůže si být jist, zda bude příště zvolen či zda, v případě průšvihu či pouhé neobratnosti, nebude nucen se své funkce či mandátu vzdát, aby nepoškozoval svou politickou stranu. To vše jsou specifika politiky, která jistě nebude TOP povoláním pro člověka toužícího po klidu a jistotách. Přesto si myslím, že hlavní důvod obecného nezájmu o politiku je jinde. Je v samotných politicích. V lidech, kteří se, z různých důvodů, na politiku dali a toto prostředí po léta utvářeli. Mnohdy bohužel tak, aby zájem druhým o politiku, vědomě či nevědomě, znechutili. Když normální, slušný člověk, který snad přemýšlel o účasti v politice, vidí, jak se politici k sobě navzájem chovají, jak často je ten či onen politik znectěn a s ostudou odchází, přejde ho na politiku chuť. Prostředí, které je mnohdy charakterizováno jako kalný rybník či rovnou špína, opravdu mnoho lidí neláká.
Mnozí politici, bohužel i v naší straně, systematicky brání tomu, aby do politiky přišli noví lidé. Jak to dělají? Třeba jen tím, že brzdí aktivitu řadových členů. Prostě nechtějí, aby řadoví členové do něčeho mohli mluvit.
Proč jim noví lidé vadí? Myslím, že proto, že je mohou ohrozit, přesněji řečeno ohrozit jejich pozice. Takže tito „ostřílení“ politici budou raději plavat s ostatními „kapry“ v politickém rybníku než aby tam pustili čistou vodu a nové ryby. Říkají: Dejte nám svůj hlas, my už si poradíme, my se vyznáme. Ne, nevyznají se, neporadí si. Mnohdy v průběhu času skostnatí a začne je zajímat jen to, aby byli příště zvoleni. Tedy, aby při výlovu rybníka přežili a mohli v něm po napuštění plavat dál.
Kdosi moudrý řekl, že politika, dělá-li ji člověk poctivě, je druh dobročinnosti. Nevím, zda tím chtěl říci, že dělat politiku poctivě je záslužné nebo spíše obtížné. Možná obojí. Já si myslím, že politika je taková, jací lidé ji dělají. Když ji necháme prospěchářům, křivákům a různým psychopatům, pak se o ní nepřestane říkat, že je to svinstvo. Když do ní půjdou slušní lidé s dobrými úmysly, může být službou. Je to na nás.
