Článek
Píšu „relativního“ blahobytu, protože záleží na úhlu pohledu. Podle počtu věcí, které si můžeme koupit, žijeme v nejlepší době, jaká kdy vůbec byla. To že se většina těch věcí vyrábí v Číně, v otřesných podmínkách a je to tak nekvalitní, že to po pár měsících užívání můžeme vyhodit, je jedna ze stinných stránek.
Dokáže nám konzum nahradit náboženství? Já tvrdím, že nedokáže. Chybí nám tzv. opium lidstva, jak říkal Marx. Opium lidstva v podobě náboženství bylo pro planetu ohromně ekologické, protože dávalo lidem to, co jim nedokáže dát konzum. Lidé byli spokojení s málem a měli pocit naplnění. Jejich hodnoty byly někde jinde. Neříkám, že musí přijít nějaké nové náboženství. Ono tady už je, jen si to všichni neumíme uvědomit. Ale musí přijít změna v nastavení naší mysli. Protože bez této změny to bude kdo z koho. Planeta Země a nebo my. Tím novým univerzálním náboženstvím je ekologie. Která s sebou přináší potřebu udržitelnosti a vztah k Zemi. Protože si začínáme uvědomovat fakt, že bez Země nebudeme ani my. Můžeme mít desítky luxusních aut v garáži, vily, miliardy na účtech, nejlepší antidepresiva a medicínu, která všem zajistí věk dožití do 100 a více let. Ale k čemu to bude, když se toho nedožije planeta Země?
Nemáme opium lidstva, tak máme antidepresiva a pokud je nemáme, tak k nim nejspíš směřujeme. Narážíme na prostý fakt, že prostě každý nemůže mít aspoň dvě luxusní SUV a jednu obrovskou vilu a miliony na účtech, abychom mohli být rentiéři. Pro některé toto zjištění bude bolestivé, ale taková je realita. Jako lidé jsme stvořeni k tomu, abychom vytvářeli hodnoty. Ať už nás stvořil nějaký Bůh, nebo vyšší princip v podobě nějaké náhodné tvůrčí energie a nebo nějaká energie z Darwinovy evoluce a nebo něco jako Velký třesk. Pak je tu možnost mimozemšťanů. Když my si vyrábíme zatím ještě primitivní roboty, tak proč by si nějací mimozemšťané nemohli vyrobit lidi? Jak píše Čapek ve své hře R.U.R., udělají se roboti a u těch se nějakou záhadou objeví city.
Čím víc se uzavíráme do měst, tím víc ztrácíme kontakt s našimi kořeny v přírodě a ztrácíme energii. Stejně jako řezaná květina po nějaké době uschne, tak i my po nějaké době bez pobytu v přírodě usycháme.
Nové univerzální náboženství má skutečně znaky společné pro každé náboženství. Má několik proudů a myslitelů. Umírněné a radikály. Uvedu konkrétní příklad. Ekologičtí aktivisté a šetrný člověk. Jedni se lepí k silnicím a fanaticky se dožadují návratu do pravěku. Druzí prostě jen pokorně omezují svůj konzum a nikomu tím neškodí. Za mě je rozhodně cesta v šetrnosti. Naučit se mít radost z maličkostí a učit se být skromný. Ocení to naše okolí, příroda i naše peněženka.
Nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné věci. Proč si kupovat třeba desatery boty, které se mi rozpadnou během dvou let, když mohu mít jen dvoje a ještě k tomu kvalitní a pohodlné? Navíc mě to vyjde ještě levněji? Ano, chce to větší investici ze začátku, ale vyplatí se to. V době konzumu, kdy nás neustále masírovaly reklamy úvěrových společností, ať si půjčíme na to a tamto, se mnozí lidé zadlužili. Není to nic nového, už ve starověkém Řecku vykupoval Solón lidi z dlužnictví. Protože si spočítal, že se mu to vyplatí. Byli by jinak dál zadlužení, demotivovaní, frustrovaní a hlavně nesvobodní.
Dluhy jsou past. Člověk se zdravými financemi lépe spí a má lepší náladu. Proč tedy stát nezasáhl proti úvěrovým společnostem? Protože mnozí politici buď ve své malosti celý problém nedohlédli a nebo se prostě nechali zkorumpovat. Jedním z takových byl třeba Kalousek se svojí obhajobou hazardu. Ne že by nevěděl, co to všechno způsobuje. To on věděl moc dobře. Dokonce mu ani nevadilo, že jako křesťan má lidem pomáhat a ne škodit. On i přesto prosazoval hazard a tím mnoha lidem uškodil. Když pak byl vyhlášen jako jeden z nejlepších světových ministrů financí, tak to byla jen velmi hořká pachuť celého jeho působení. Proč se neomezovaly společnosti, které poskytovaly úvěry na hranici lichvy? Protože tady byla osoba jako Petr Kellner. Někteří ho mají za velkého podnikatele, ale uvědomme si, že jeho podnikání vyrostlo do velké míry na poskytování půjček s velmi vysokým úvěrem. Kellner nebyl žádný podnikatel, byl to jen obyčejný lichvář s aurou světového podnikatele.
Jako John Viclef, Jan Hus a Martin Luther musí být ve společnosti lidé, kteří se nebojí říct pravdu a otevřou spící společnosti oči. Čili vstávejte a požadujte po svých politicích, aby se na školách začalo vyučovat kritické myšlení, finanční gramotnost a úcta k přírodě. Čím dříve začneme, tím méně nás bude bolet budoucnost. Ke kritickému myšlení patří i svoboda slova a já vám tímto děkuji, že jste dočetli až sem a jako odměnu si můžete zahlasovat v kvízové otázce.
