Článek
Každý den se totiž řeší něco. Jestli opravit cestu po rekonstrukci kanalizace, zrekonstruovat chodníky, nebo radši udělat nové hřiště. Jestli dát peníze do veřejného osvětlení, nebo konečně pořídit novou sekačku, auto nebo traktor pro technické služby.
A pozor – peníze nejsou nafukovací, a žádná kouzelná truhla se zlaťáky na chodbě úřadu zatím nalezena nebyla. A jakmile se rozhodne, třeba že se zrekonstruuje zdravotní středisko, protože bude lépe dostupné, nebo se postaví nová hasičárna, protože ta stará už padá hasičům na hlavu, okamžitě se objeví hlasy:
„Tohle jste dělat neměli.“
„To je úplná zbytečnost.“
„Ty peníze šly použít líp.“
A víte co? To je vlastně v pořádku. Kritika k veřejné funkci patří. Ale co už je trošku horší – když se člověk zeptá a dělám to často: „A kam byste ty peníze dali vy?“ většinou nastane ticho. Občas někdo něco nadhodí, ale zpravidla bez rozpočtu, bez souvislostí a hlavně – bez odpovědnosti.
Je totiž rozdíl říct „to bych dělal jinak“ a opravdu vymyslet jiný plán, co bude dávat smysl pro celou obec. Nejen pro souseda, kterému vadí, že teď nemůže projet kolečkovým křeslem skrz staveniště.
Starosta musí myslet na všechny – na děti, seniory, pejskaře, cyklisty, zahrádkáře, sportovce i ty, co nikdy nic nechtějí, ale zároveň chtějí všechno. A mezi tím se snaží udržet obec v chodu, chytat dotace dřív, než utečou jinam, a nezbláznit se z výběrových řízení, tabulek a toho, že uprostřed všeho přestanou spolupracovat státní úřady, firmy, mající pod sebou páteřní infrastrukturu a další instituce.
Takže když někdy vidíte, že se něco opravuje, buduje, mění – zkuste se nejdřív zeptat: Co byste na místě starosty dělali vy? Máte lepší nápad? Má to hlavu a patu? Pokud ano – super! Dejte vědět.
A pokud ne – nezlobte se, ale možná zrovna opravujeme děravý chodník, přes který se včera málem rozplácnul někdo z vás. Nebo kanalizaci, která právě neodtéká. Nebo komunikaci, která se právě propadla. Nebo údržbu zeleně. Nebo… :)
