Článek
A cesta do finále? To byl příběh sám pro sebe. Bayern Mnichov, hnaný nezastavitelným Arjenem Robbenem, ničil jednoho soupeře za druhým.
Ale Inter? Ten v semifinále předvedl největší defenzivní mistrovství v historii, když v deseti lidech ubránil a vyřadil nejlepší tým světa, Guardiolovu Barcelonu.
Učitel proti žákovi
Hele, tohle finále mělo neuvěřitelný náboj. Na lavičce Bayernu stál Louis van Gaal, trenérský guru. A proti němu jeho bývalý žák a asistent z Barcelony, José Mourinho. Byl to souboj dvou filozofií, dvou generací, dvou fotbalových mozků.
Bayern chtěl hrát fotbal, útočit, dominovat. Ale Mourinho měl jiný plán. Věděl přesně, jak na svého učitele vyzrát. A měl k tomu dokonalou zbraň.
Princ, který se stal králem
Tou zbraní byl Diego Milito. Argentinský útočník, přezdívaný „Princ“, prožíval životní sezónu. A v tomhle finále se stal králem. V 35. minutě si narazil se Sneijderem a s ledovým klidem poslal Inter do vedení.
A v 70. minutě přišel moment, který se zapsal do historie. Milito dostal míč, rozběhl se proti obránci Van Buytenovi, udělal kličku, po které by si jiný obránce zlomil nohy, a nekompromisně poslal míč na zadní tyč. 2:0. Bylo hotovo. Byl to večer jednoho muže.
Stopa, která nikdy nezmizí
A odkaz? Ten je obrovský. Inter Milán se stal prvním a dosud jediným italským týmem, který získal historický „treble“ – vyhrál ligu, pohár i Ligu mistrů. Pro legendárního kapitána Javiera Zanettiho to byla konečně ta nejcennější trofej.
A pro Josého Mourinha? To byla korunovace. Na stadionu svého budoucího zaměstnavatele, Realu Madrid, dokázal, že je „The Special One“. Byl to jeho poslední zápas na lavičce Interu a lepší rozlučku si nemohl přát. Ten večer v Madridu patřil jemu a jeho argentinskému princi.
Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/wiki/2010_UEFA_Champions_League_final
