Článek
Jsme nad Brnem. Z výšky několik set metrů je krásně vidět dispozice historického středu města. Tuším, kudy vedly středověké hradby a hradební příkopy. Stranou vidím hrad Špilberk - červené střechy, světlé stěny budov…
„Neletěli jsme už někdy spolu? Jste mi povědomý…“ obrací se na mě instruktor.
„Ne, ne… Zlínem 142 letím poprvé.“
Zlín je dvojmístné motorové letadlo, dolnoplošník. Dnes jde o let „piloťák“ - instruktor se zájemcem o létání provede předletovou přípravu. Odstartuje a ve výšce kolem čtyři sta metrů předá řízení. Mám za sebou několik vyhlídkových letů jako cestující, ale knipl držím v ruce poprvé.
Let probíhá klidně, motor letounu pracuje pravidelně, vrtule je nastavena na režim vodorovného letu. Udržuji severozápadní kurz. Přelétám okrajová brněnská předměstí, po pravé ruce vidím přehradu. Hladina má modrošedou barvu, lodě vypadají jako dětské hračky. Neustále probíhá komunikace mezi námi a řídícím letového provozu Brno-Tuřany.
„Dnes jsou ve vzdušném prostoru specifická omezení ohledně výsadků parašutistů a těm se musíme přizpůsobit,“ informuje mě instruktor. Hlásí na řídící věž naše identifikační znaky se žádostí o vymezení prostoru pro nácvik letových úkonů.
Máme vymezen pohyb jen v určeném prostoru. Trénuji kroužení o větším poloměru, zatáčky do náklonu 30° a tzv. osmičky. Poté jdeme na ostřejší manévry. Instruktor má perfektně zvládnutý vzdušný prostor, ve kterém se pohybujeme. Přesně mě navádí, popisem úkonů, do nádherné fotografické pozice hradu Veveří. Několikrát jsem zde byl, ale takto z výšky vnímám vše poprvé. Chci si užít pilotáž a tak jsem nechal foťák doma. Potom přelétám řeku Svratku ústící do brněnské přehrady.
Tišnov, Předklášteří - národní kulturní památka Porta coeli. Kroužím nad klášterem…, ale čas běží.
„Točíme to zpátky na letiště,“… dostávám do sluchátek informaci.
Vracím se jinou trasou, přelétám dálnici D1, nekonečný proud vozidel v obou směrech. Potom je pod námi poklidná jižní Morava. Vesnice nepravidelně rozmístěné po krajině, pole zrajícího obilí, zelené lesy a v odpoledním slunci se občas zaleskne hladina rybníka. Možná, že o takovém létání snili průkopníci letectví na začátku dvacátého století.
Vlakové nádraží, náměstí Svobody, Petrov, Špilberk - můj poslední okruh nad Brnem a vracím se zpět přes Tuřany. Instruktor si v blízkosti letiště přebírá řízení a měkce přistává.
Hrad Veveří (ilustrační foto) - foto Petr Kvapil
