Hlavní obsah
Lidé a společnost

Currahee! se slovenským přízvukem. Slovenský výsadkář v Bratrstvu neohrožených

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: neznámy autor / Wikimedia Commons / CC-BY-SA-4.0

Easy Company po válce v Rakousku

Příběh výsadkáře se slovenským původem Johna Anthony Janovce, který sloužil u slavné roty E - Easy Company, co je známá především z televizní minisérie Bratrstvo neohrožených.

Článek

„Curahee!“ je slavný pokřik vzniklý ve výcvikovém táboře výsadkářů Toccoa, který proslavil seriál Bratrstvo neohrožených z produkce Toma Hanksa a Stevena Spielberga. Jeden z nejpopulárnějších seriálů všech dob, který sleduje osudy výsadkářské jednotky tzv. Easy Company (rota E, 2. prapor 506. vzdušné výsadkového pluku 101. výsadkové divize) byl inspirován zejména knihou Stephena E. Ambrose Bratrstvo neohrožených (Band of Brtohers). Příslušníci Easy Company se tak díky němu stali jedni z nejznámějších hrdinů druhé světového války. Z této série se však divák nedozví, že jeden z těchto výsadkářů měl kořeny na dnešním Slovensku. Jednalo se o svobodníka Johna Anthony Janovce. V seriálu ho ztvárnil ve dvou posledních epizodách tehdy debutující britský herec Tom Hardy.

Slovenský původ

John Anthony Janovec se narodil dne 9. července 1925 v Cook County v Chicagu.

Jeho otec Anton Janovec byl švecem, který dle přistěhovaleckých záznamu na Elis Islandu doplul do New Yorku dne 3. března 1906 na lodi Chemnitz z německých Brém. Pocházel z jihoslovenské malé vesničky Svatý Michal (maďarsky Szentmihályfa), tedy dnešní Michal na Ostrove v okrese Dunajská Streda.

Matka Zuzana Figurová připlula do Spojených států o tři roky dříve dne 20. května 1903 na lodi Barbarossa taktéž z německých Brém. Pocházela z města Vrútky (maďarsky Ruttka) v dnešním okrese Martin.

Oba se přestěhovali do Chicaga, kde se zřejmě seznámili a kde se také vzali v květnu roku 1911. 

Otec pracoval nějaké období jako mechanik u Western Electric Co. než narukoval do armády Spojených států v září 1918. Bojů Velké války se tedy zřejmě již nestihl zúčastnit. Postupem času se oba rodiče plnohodnotně naturalizovali jako američtí občané. Bohužel není známo, jaký měli Janovcovi rodiče a on sám vztah ke své původní vlasti a k nově vzniklé Československé republice. Ve městě u Michiganského jezera žije dodnes velice početná slovenská komunita, která se ke své původní domovině hrdě hlásí.

Mladý Janovec pravděpodobně rovněž slovenský jazyk ovládal, o čemž nepřímo svědčí v Ambrosově knize část o dobýváni Německa spojeneckými vojsky. Kdy někteří výsadkáři Bratrstva neohrožených s polskými a československými kořeny měli nadbíhat v jazycích svých rodičů dívkám, které byly v Říši zřejmě totálně nasazeny právě z Československa a Polska. Pokud tedy nebyli v rotě E další Slováci či Češi. Janovcovi tedy na svou rodnou domovinu při pobytu v Americe zřejmě úplně nezanevřeli.

Působení v armádě

John A. Janovec se přidal k rotě E až během operace Market Garden v září 1944 v Nizozemsku. Neprošel tedy s původním osazenstvem jednotky výcvikem v táboře Toccoa. Bohužel dle odpovědi amerického National Personnel Records Center v St. Louis Janovcovy personální záznamy z období jeho vojenské služby shořely spolu s dalšími v roce 1973. Takže o jeho anabázi v řadách amerického armády se nedochovaly relevantní prameny z vojenské provenience.

Naštěstí se však stal Janovec během své služby dobrým kamarádem Davida K. Webstera, který studoval na Harvardu obor anglické literatury a podal ve svých pamětech svědectví o nasazení roty E při osvobozování Evropy. V seriálu hrál Davida Webstera americký herec Eion Bailey.

Boj s větrnými mlýny

Webster ve své knize Parachute Infantry poprvé zmiňuje Janovce právě při popisu událostí operace Market Garden po jejich seskoku v Holandsku.

Webster o setkání s Janovcem vypráví: „Byli tam dva nosiči munice, Janovec a Miller, kteří byli v rotě také noví. Janovec, který si pořád broukal nebo zpíval „Racing with the Moon“ (pozn. od zpěváka Vaughna Monroea), byl zarputilý, tvrdohlavý a sarkastický, ale obecně spolehlivý – pokud vás měl rád a myslel si, že vaše nápady dávají smysl. Z nějakého důvodu jsme si spolu dobře rozuměli a raději jsem ho měl nablízku než téměř kohokoli jiného v týmu. Jak bude reagovat pod palbou, se teprve uvidí. Žádný muž nemohl předvídat, jak by se kterýkoli jiný muž choval v boji.“

Při holandském tažení Janovec s Webstrem zažili například osvobození Eindhovenu při kterém mimo jiné poznali pohostinnost obyvatel tohoto města. Zatímco hned za jeho branami v městečku Nuenen okusili kulometnou a minometnou palbu z německých tanků a skrytých pozic Němců, když čekali na britskou podporu obrněnců a letadel.

Webster k tomu poznamenal: „Britské tanky nebyly nikde blízko a nebyli tu žádní důstojníci, kteří by nám říkali, co máme dělat. Wiseman, Janovec a já jsme šli nahoru a začali střílet do všech oken, příkopů a živých plotů před námi. Wiseman odešel a já jsem vyšel na dvorek. Přiběhl holohlavý mladý Holanďan v černém obleku. ‚Dej mi ruční granát,‘ prosil. ‚Vím, kde jsou Němci. Nech mě je zabít.‘ ‚Dobře,‘ řekl jsem. ‚Tady máš. Hodně štěstí. […] Německá palba dále sílila. ‚Střílejte, Střílejte!‘ křičel jsem do prostoru přede mnou. ‚Nevidím je!‘ odpověděl Janovec. ‚Nikdy je neuvidíš, střílej tam, kde myslíš, že jsou! KuBLAM! Minometný granát vybuchl ve vedlejším dvorku. ‚Minomety!‘ křičel jsem ‚Pojďme pryč!‘“

Cílem operace Market Garden probíhající v září 1944 bylo prolomení německých linií spojeneckými vojsky k nizozemskému městu Arnhem přes Rýn až na území Německa. Operace se účastnilo na 35 tisíc výsadkářů. Vzdušnou podporu mimo jiné zajištovaly také československé stíhací perutě RAF číslo 310. a 312. Více o tom si můžete přečíst na webu Vojenského historického ústavu. V seriálu se operaci Market Garden věnovaly epizody číslo čtyři (Nováčkové) a pět (Křižovatky).

Ke konci neúspěšné operace Market Garden se charakter bojů v Nizozemsku přiblížil více zákopovým bojům první světové války. Janovec v holandských zákopech prožil s rotou E ne jednu útrapu. Bránil pozice u města Uden před německými útoky a rovněž s Easy Company čelil německé přesile a výpadům Waffen SS na tzv. ostrově na území mezi řekami Waal a Rýn. Mimochodem při přesunu na tyto pozice se přiotrávil britským proviantem (např. hovězími konzervami yorkshirského pudinku apod.), i když ho Webster varoval: „Zatraceně, Janovec, nechystáš se sežrat všechno, že ne?“ Ovšem marně. Druhý den chytly Janovce křeče a musel si zavolat zdravotníka.

V obklíčení v lese Bois Jacques

Po bojích v holandské nížině se rota E dočkala odpočinku, když 26. listopadu 1944 dorazila do francouzského táboru Mourmelon. Ovšem 16. prosince započala poslední velká německá ofenzíva a to v belgických Ardenách, kam se narychlo a bez dostatečného vybavení (např. zimní výstroje apod.) přesunula spojenecká vojska včetně Easy Company.

Rota E měla za úkol bránit město Bastogne v lesích u vesnice Foy. Bitva u tohoto belgického města je vyobrazena v seriálu v dílech číslo šest (Bastogne) a sedm (Bod zlomu). Obranné operace Bastogne se pro zranění neúčastnil David Webster. Janovec se bojů v Bastogne zřejmě účastnil.

Svědčí o tom rozhovor Webstera se Jamesem Sholtym. Webster, který se zrovna vrátil z léčení, se sháněl po svých kamarádech. Ti byli buď mrtví nebo zranění právě ze zákopů defenzivní operace v Bastogne. Při dotazu na Janovce Sholty odpověděl, že ho postihla zákopová noha a že se brzy vrátí. Tato rovněž skutečnost dokládá, v jakých podmínkách vojáci Bratrstva museli přežívat v zimním počasí bez adekvátní výstroje a v obklíčení německých formací.

Smrt si dobu nevybírá

Otázkou zůstává, kdy se po své indispozici s nohou opravdu Janovec k jednotce vrátil. Pravděpodobně se účastnil také operací v Německu, o čemž může svědčit již výše zmíněná příhoda s dívkami v Československa v německém táboře odsunutých osob u Dormagenu. Kdy to byl nejspíš právě Janovec, kdo chtěl československá děvčata ohromit ve slovenštině.

Rota E se před vstupem na německé území účastnila bojů v alsaském městě Haguenau (epizoda seriálu číslo 8, Poslední hlídka). V samotném Německu působila Rota E spíše jako okupační armáda a velkých bitev se už neúčastnila. Byla také vyslána, aby obsadila Hitlerovo horské sídlo v Berchtesgadenu (epizoda číslo 10, Body), když po cestě narazila na koncentrační tábor z dachauského komplexu u města Buchloe (epizoda číslo 9, Proč bojujeme?).

Webster však Janovce ve své knize zmiňuje až při jejich službě v rakouských Alpách, kde rota E plnila spíše bezpečnostní úkoly. Například obstarávala hlídkování u komunikací, kontrolu vozidel či osob apod. Službu vykonával Webster často právě s Janovcem, protože ho mimo jiné bral jako spolehlivou osobu zejména při volnějším režimu v Rakousku, kdy se často pil alkohol a oslavoval konec války.

Rakouskou pohodu však narušila Janovcova nehoda, když se těžce zranil při pádu z nákladního vozidla při odjezdu ze služby. Janovec zraněním podlehl v Zell am See osm dní po konci druhé světové války v Evropě. Tato smolná událost Webstera velice zasáhla. Janovec byl jeho nejbližším kamarádem v jednotce. Janovec s Websterem sdíleli podobně kritické názory k armádě. Zároveň však o něm Webster napsal, že byl dobrým vojákem, který ho dokázal s porozuměním povzbudit a na kterého se už od Holandska mohl spolehnout.

O Websterově silném poutu k jeho příteli vypovídá fakt, že když se dozvěděl o nehodě Janovce, tak všeho nechal a doslova se za svým druhem rozběhl. Když však na místo dorazil bylo již pozdě. Webstera ve zdravotním středisku vytvořeném ve velkém soukromém domě v Zell am See přijal doktor mjr. Kent. Lékař si myslel, že Webster o smrti svého druha již věděl a vzal ho do místnosti, kde ležel Janovec. O to víc to byl pro Webstera šok, když uviděl nehybné tělo jeho nejlepšího přítele pod plachtou na podlaze: „Můj bože, je mrtvý! Moje oči se naplnily slzami.“

Webster se neodkázal podívat na tvář svého mrtvého kamaráda a prohlásil, že už nikdy se nechce dívat na obličeje mrtvých. Vzal Janovcovy osobní věci a měl je poslat jeho slovenské rodině v Chicagu.

John Anthony Janovec během své služby u roty E obdržel Purpurové srdce a Medaili za evropsko-africko-středovýchodní tažení. Zemřel dne 16. května 1945, když podlehl zraněním na hlavě způsobené pádem z nákladního auta. Jeho jméno lze nalézt v seznamech ztrát v americkém Národním archivu pro okres Cook v Chicagu v Ilinois pod příjmením Janovech. Je pohřben na hřbitově Woodlawn ve svém rodišti v Chicagu v okrese Cook. Na jeho hrob se můžete podívat na webu Find a Grave.

Čest jeho památce.

Zdroje:

The Statue of Liberty - Ellis Island Foundation. Dostupné na: https://heritage.statueofliberty.org/

Find a Grave. Dostupné na: https://www.findagrave.com/

AMBROSE, Stephen E. Bratrstvo neohrožených: rota E 506. pluku 101. vzdušné výsadkové divize: z Normandie až do Hitlerova Orlího hnízda. 2. vyd. V Brně: Jota, 2010.

Webster, David. Parachute Infantry. Ebury Press, 2014.

Příliš vzdálený most. Sedmdesát let od zahájení operace Market-Garden. Dostupné na: https://www.vhu.cz/prilis-vzdaleny-most-sedmdesat-let-u-od-zahajeni-operace-market-garden/

Oběti armády a armádního letectva za druhé světové války v National Archives, dostupné na: https://www.archives.gov/research/military/ww2/army-casualties

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám