Článek
Mám rád nástěnné kalendáře. Zvláště ty s hezkou krajinou – je to pěkný ozdobný prvek do pokoje i na onu místnost s novým obrázkem každý měsíc. Pomalu nastává čas shánět kalendáře na příští rok. Protože bych chtěl, aby kalendář byl nejen hezký, ale i praktický, není pro mě snadné správný kalendář sehnat.
Rád bych při zběžném pohledu na kalendář viděl, kdy je pracovní den a kdy víkend, případně kdy nás čeká víkend prodloužený. Jenže kalendářů, které mají červeně zvýrazněnou i sobotu, není moc. Na trhu odhaduji tak nanejvýš 10 %.
Je to zřejmě pozůstatek myšlení z dob dávno minulých, kdy svátečním dnem byla jen neděle. V sobotu se, aspoň dopoledne, pracovalo (nebo za socializmu spíše nepracovalo, ale chodilo do práce), trampové mohli vyrážet na vandry a ostatní na chaty až v sobotu odpoledne. Od roku 1968 máme soboty volné (vlastně už v roce 1967 byla volná každá druhá sobota), i když v 70. a 80. letech bylo ještě pár pracovních sobot vyhlašováno. Bylo by tedy pěkné v kalendáři vidět, kdy čeká volno naprostou většinu lidí, která má pravidelný pětidenní pracovní (či školní) týden. Ale bohužel tomu tak není.
Mimochodem – u nás považují sobotu za pracovní den jen výrobci kalendářů. Ale v takovém Německu je to horší – tam když v sobotu zaparkujete u dopravní značky „zákaz stání v pracovní dny“, dostanete pokutu. V sobotu se v Německu sice nepracuje, ale podle zákona je to pracovní den stále.
Ještě složitější je, když v kalendáři vidíme červené dny ob jeden den. Zejména jsou-li všechny dny v měsíci v jedné řadě, není hned na první pohled patrné, zda půjde o prodloužený víkend (svátek je v pátek) nebo jen o jednodenní volno (svátek je v úterý). Kdyby byla červená i sobota, bylo by to ihned jasné.
No jo – ale svátky, to je další problém. V poslední době totiž přibývá kalendářů, v nichž vůbec svátky vyznačeny nejsou. Takový kalendář je, jak se říká, na dvě věci. Výrobci a prodejci kalendářů se hájí, že to jsou kalendáře mezinárodní, ale podle mě je to jen výmluva a lenost. Některé kalendáře mají uvedeny názvy měsíců česky slovy (jako ten na úvodním obrázku) a přesto v nich svátky nejsou. Myslím, že cizince by slovní označení „květen“ zmátlo mnohem víc, než červená jednička a osmička.
Jak tedy sehnat kalendář, v němž budou červeně alespoň ty svátky? Nejhorší to bývá ve velkých knihkupectvích, tam mívají prakticky všechny kalendáře bez svátků. Navíc mají kalendáře často zatavené v igelitu, takže není ani možno se podívat, zda jsou svátky vyznačené. Lepší to bývá v menších knihkupectvích nebo kupodivu v obchodem s levnými knihami, tam většinou něco se svátky objevím. V Praze býval před Vánoci stánek s velkým výběrem kalendářů v podchodu metra u I. P. Pavlova, tam mívali možná třetinu kalendářů se svátky. Ale pár let tam už stánek není. (Nevíte, kam se přesunuli?). Další možností je nechat si vytisknout kalendář z vlastních fotek. Zkoušel jsem to, ale zase jsem měl problém sehnat na webu nabídku, kde bych mohl vložit vlastní šablonu s čísly dnů, a ne tu přednastavenou, která byla pochopitelně bez červených sobot. Není to tedy jednoduché.
A závěrem bych měl pro výrobce kalendářů jednu kacířskou myšlenku: Většinou dávají k zimním měsícům zimní fotky zasněžené krajiny, v létě je tam plno slunce, květů, zeleně. Jenže v zimě mám dost chladu a sněhu (pokud napadne) kolem sebe a potěšil by mě pohled na nějakou teplou letní krajinku. Naopak v letních vedrech by pohled na zasněženou krajinu byl velmi příjemný. Co to někdy zkusit obráceně? Možná by se dal někde sehnat kalendář odněkud z Nového Zélandu, kde by to tak bylo. Jenže tam by zas nebyly české svátky…