Článek
1. Základní princip
Každý má právo hrát hokej. Bez ohledu na národnost, politickou situaci, původ či dosavadní vztahy s ostatními účastníky. Cílem projektu je umožnit ruské reprezentaci účast na mistrovství světa a současně zajistit, aby se ostatní účastníci cítili bezpečně, respektovaně a nebyli vystaveni nepřiměřenému stresu z její přítomnosti.
2. Složení inkluzivního mužstva
Ruské reprezentaci doporučujeme sestavit mužstvo podle následujícího modelu:
- 50 % hráčů s ruskou sportovní způsobilostí,
- 25 % hráčů s evropským občanstvím a vazbou na ruský hokej,
- 25 % hráčů s evropským občanstvím, kteří mají zkušenost s mezinárodním hokejem a jsou ochotni podílet se na integračním procesu.
Uvedené podíly jsou doporučeným cílovým modelem. V zájmu odstraňování bariér doporučujeme rigidní a zastaralá byrokratická pravidla IIHF ohledně změny občanství zcela pominout a nahradit je čestným prohlášením hráče o jeho vnitřním pocitu hokejové sounáležitosti.
3. Individuální reprezentační plán
Každý hráč obdrží individuální plán rozvoje a začlenění. Ruští hráči se budou postupně seznamovat s evropskými sportovními hodnotami. Evropští hráči naopak získají možnost poznat ruskou hokejovou školu.
V případě vzájemných názorových neshod bude k dispozici kvalifikovaný integrační pracovník. Doporučujeme také zřízení speciální místnosti pro uklidnění emocí po obzvlášť vypjatých zápasech.
4. Jazyková podpora
Tréninky budou probíhat v mezinárodním jazyce hokeje. V případě nejasností bude k dispozici simultánní tlumočení. Zvláštní pozornost doporučujeme věnovat pokynům rozhodčích, zejména při vyloučení na dvě minuty.
5. Úprava soutěžního prostředí
Aby se žádný účastník necítil diskriminován, doporučujeme:
- neutrální vlajku bez politických symbolů,
- hymnu nahrazenou společnou instrumentální skladbou,
- zákaz politických transparentů,
- zákaz demonstrativního odmítání podání ruky,
- povinné společné fotografování po každém utkání,
- osobní souboje a bodyčeky povolit pouze po předchozím informovaném souhlasu přijímajícího hráče.
V případě odmítnutí soupeře nastoupit bude nejprve nabídnuto mediační setkání. Teprve poté bude přistoupeno k případnému kontumačnímu výsledku.
6. Podpůrná opatření pro soupeře
Inkluze není jednosměrný proces. Proto doporučujeme poskytnout podporu také zemím, které mají s účastí ruského mužstva problém. Jejich hráči mohou využít individuální psychologickou přípravu, možnost konzultace s odborníkem a v odůvodněných případech také přestávku na zpracování emocí.
Pokud některá reprezentace nebude schopna utkání odehrát, doporučujeme individuální posouzení její situace.
7. Hodnocení úspěšnosti projektu
Úspěšnost inkluze nebude posuzována pouze podle sportovních výsledků. Hlavními ukazateli budou:
- počet odehraných utkání,
- počet podaných stížností,
- počet odmítnutých podání rukou,
- počet incidentů v šatnách,
- spokojenost sponzorů,
- celková míra integrace.
Po skončení turnaje bude vypracována závěrečná zpráva.
Projekt samozřejmě může narazit na několik drobných problémů. Například na skutečnost, že ruští hráči nemusí chtít hrát v mužstvu s evropskými spoluhráči, evropští hráči zase nemusí chtít reprezentovat Rusko a některé národní svazy by mohly mít výhrady k tomu, že se jejich hráči účastní takového experimentu.
Ale od toho máme inkluzi. Problémy se přece neřeší tím, že se jim vyhneme. Řeší se vytvořením vhodných podmínek. A kdyby se ani potom nepodařilo všechny přesvědčit, můžeme přistoupit k dalšímu stupni podpory. Například rozdělit ruský tým na menší skupiny a každé přidělit evropského mentora.
Jakmile se nám podaří inkluzivně začlenit Rusko do hokeje, můžeme tento stejný metodický pokyn konečně odeslat i do OSN.
„A pak, že to nejde.“
