Článek
Na Letné se demonstrovalo.
Milion chvilek pro demokracii svolal velké shromáždění na podporu nezávislosti České televize a Českého rozhlasu. Demonstranti se obávají, že plánované převedení financování veřejnoprávních médií na státní rozpočet může ohrozit jejich nezávislost. Chtějí, aby vláda svůj záměr přehodnotila. Došlo i na další politické požadavky. Zkrátka demokracie, občanská společnost, svoboda médií a další důležité věci, bez kterých bychom se asi měli začít bát chodit i do samoobsluhy.
Sešlo se opravdu hodně lidí. Praha se tomu musela přizpůsobit. A tak se přizpůsobovala i městská doprava. A můj syn.
Nedemonstroval. Nejel zachraňovat demokracii, podporovat nezávislost médií ani vyjadřovat nesouhlas s vládou. Chtěl se jen dostat na vlak. Sedmnáctiletý kluk s velkou khaki vojenskou taškou se ale v záplavě demonstrantů trochu ztrácel. Tedy obrazně. Fyzicky se nakonec dostal, kam potřeboval. Jen byl poněkud vykulený.
Možná jsem trochu zblblý z televizních záběrů demonstrací ve Francii, Itálii a Německu. Člověk tam občas vidí létající dlažební kostky, hořící popelnice, policejní kordony a další doprovodný program občanské angažovanosti. Tak nějak jsem se obával, že podobně může vypadat i česká demonstrace. Očividně zbytečně.
Podle synova vyprávění Češi demonstrovali spořádaně a kulturně. Žádné pouliční války, žádné hořící popelnice. Lidé přišli vyjádřit svůj názor a zase odešli. Skoro bych řekl, že jsem na své spoluobčany pyšný.
Rád jsem jedním z nich. Tedy jedním z těch, kteří dokážou demonstrovat spořádaně a kulturně. I když tentokrát jsem zůstal doma. Člověk nemusí být pokaždé osobně u všeho. Navíc mám doma vlastní demokracii a někdy je její ochrana docela náročná.
Neříkám, že s demonstranty nesouhlasím. Jen přiznávám, že zatím ne natolik, abych se vypravil na Letnou. Zatím. Člověk nikdy neví.
Vlastně mě ale zajímá něco jiného. Existuje takové přísloví: Když se kácí les, létají třísky.
Jenže co když tou třískou není kus dřeva? Co když má sedmnáct let, velkou vojenskou tašku a potřebuje se dostat na vlak? Můj syn se ocitl uprostřed téhle lidské záplavy. Prošel jí bez následků. Tedy kromě toho, že byl vykulený. Vlak stihl, na internát dorazil a demokracie snad také přežila.
Demokracie je mimo jiné právo demonstrovat. Ale také právo nedemonstrovat a jít si po svém.
„Takže díky, Letná.“





