Hlavní obsah

Demonstrace na Letné. Když se kácí les, létají třísky a syn jel na internát

Foto: AI Gemini, PROMPT Jiří May

V neděli jel syn na internát. Sedmnáctiletý kluk, velká khaki vojenská taška a obvyklá nedělní cesta do Trutnova. Jenže tentokrát si Praha připravila trochu jiné cestovní podmínky.

Článek

Na Letné se demonstrovalo.

Milion chvilek pro demokracii svolal velké shromáždění na podporu nezávislosti České televize a Českého rozhlasu. Demonstranti se obávají, že plánované převedení financování veřejnoprávních médií na státní rozpočet může ohrozit jejich nezávislost. Chtějí, aby vláda svůj záměr přehodnotila. Došlo i na další politické požadavky. Zkrátka demokracie, občanská společnost, svoboda médií a další důležité věci, bez kterých bychom se asi měli začít bát chodit i do samoobsluhy.

Sešlo se opravdu hodně lidí. Praha se tomu musela přizpůsobit. A tak se přizpůsobovala i městská doprava. A můj syn.

Nedemonstroval. Nejel zachraňovat demokracii, podporovat nezávislost médií ani vyjadřovat nesouhlas s vládou. Chtěl se jen dostat na vlak. Sedmnáctiletý kluk s velkou khaki vojenskou taškou se ale v záplavě demonstrantů trochu ztrácel. Tedy obrazně. Fyzicky se nakonec dostal, kam potřeboval. Jen byl poněkud vykulený.

Možná jsem trochu zblblý z televizních záběrů demonstrací ve Francii, Itálii a Německu. Člověk tam občas vidí létající dlažební kostky, hořící popelnice, policejní kordony a další doprovodný program občanské angažovanosti. Tak nějak jsem se obával, že podobně může vypadat i česká demonstrace. Očividně zbytečně.

Podle synova vyprávění Češi demonstrovali spořádaně a kulturně. Žádné pouliční války, žádné hořící popelnice. Lidé přišli vyjádřit svůj názor a zase odešli. Skoro bych řekl, že jsem na své spoluobčany pyšný.

Rád jsem jedním z nich. Tedy jedním z těch, kteří dokážou demonstrovat spořádaně a kulturně. I když tentokrát jsem zůstal doma. Člověk nemusí být pokaždé osobně u všeho. Navíc mám doma vlastní demokracii a někdy je její ochrana docela náročná.

Neříkám, že s demonstranty nesouhlasím. Jen přiznávám, že zatím ne natolik, abych se vypravil na Letnou. Zatím. Člověk nikdy neví.

Vlastně mě ale zajímá něco jiného. Existuje takové přísloví: Když se kácí les, létají třísky.

Jenže co když tou třískou není kus dřeva? Co když má sedmnáct let, velkou vojenskou tašku a potřebuje se dostat na vlak? Můj syn se ocitl uprostřed téhle lidské záplavy. Prošel jí bez následků. Tedy kromě toho, že byl vykulený. Vlak stihl, na internát dorazil a demokracie snad také přežila.

Demokracie je mimo jiné právo demonstrovat. Ale také právo nedemonstrovat a jít si po svém.

„Takže díky, Letná.“

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz