Článek
Vážení adresáti,
Sledovali jsme úpravy vodních toků prováděné v povodí Odry od roku 1997 a potom viděli ty samé úpravy znovu po loňské povodni. Až do těchto úprav (v 1997 až 2024) mívala jejich koryta často poměrně přírodní charakter širokých mělkých řečišť. Překvapivě ani komunisté toto nestihli zničit. V této souvislosti Vám posíláme pár skeptických otázek. Předem děkujeme za konstruktivní odpovědi z vaší strany.
Jde především o nadužívání tvrdých regulací řek v těch místech, kde není žádná infrastruktura, kterou by měly chránit. Takové regulace a jejich vedlejší efekty mohou hrozit rozpočtovým, ekologickým i morálním hazardem. Jistě chápete, že je nutné takový hazard eliminovat.
Praktický úvod
Otázky jsou rošířeny do formy dialogu. Text v kurzívě je uváděn zkratkou „ONy“. „OBVYKLÉ NÁMITKy“. „ONy“ jsou argumenty těch diskutérů, kteří souhlasí se spornými činy vodohospodářů. I tyto námitky níže v textu dokládáme jako nerelevantní. Ponecháváme Vám prostor k případnému obhájení relevance těchto námitek i Vaší činnosti a tím de facto k libovolnému zapojení do této formy dialogu. Srdečně Vás zveme k diskusi!
Tvrdá regulační opatření se snaží zcela zamezit, aby řeka či potok při povodni opustil své koryto. Pokud jsou v těsné blízkosti vodního toku stavby nebo infrastruktura, potom je i malý rozliv do okolí nežádoucí a tvrdá regulace výhodná. K tvrdým regulacím patří prohlubování řek, zpevňování břehů (např. osazení břehu kameny) i protipovodňové hráze lemující břeh v těsné blízkosti vodního toku.
Naopak hráze odsazené dál od břehu mají charakter měkké regulace, protože dovolují řízený rozliv řeky za povodně. Lze je použít, jestliže v daném úseku jsou domy nebo silnice až v určité vzdálenosti od řeky. V takové situaci leckdy může být rozumné používat těsně přiléhající hráze. Hráze by totiž při obrovské povodni mohly následkem jimi vymezeného úzkého průtokového profilu snadno přetéci a voda by se pak dostala až do domů a na silnici. Při daleko odsazených hrázích by sice došlo k zatopení louky, zahrady nebo kůlny nacházející se mezi domem a řekou, ale samotné domy a silnice by zůstaly netknuty i při mimořádně velké povodni. Forma měkké regulace v tomto případě znamená značnou výhodu oproti tvrdé regulaci. Ta by tady při velké povodni vůbec nepomohla. Navíc má i jiné nevýhody. Ukažme si je..
Škodlivé vedlejší efekty tvrdé regulace: (externality)
ext1.) Tvrdé regulace zrychlují průtok a tím mohou zhoršit povodňovou vlnu níže po proudu. Povodňová vlna tam může přijít tak nečekaně rychle, že s tím nebude počítat scénář evakuace. Proto se jeví plošné nasazování tvrdých opatření jako nevhodné.
A naopak. Pokud je na vhodných místech horních toků ponechán přirozený tvar koryta umožňující rozliv řeky do okolí, potom koryto níže po proudu čelí o něco menšímu náporu. Navíc:
ext2.) Úprava koryta na kanál eliminuje samočistící schopnosti vodního toku, navíc omezuje jeho kontakt s okolní krajinou, což vysušuje okolní nivu a snižuje schopnost této krajiny vstřebávat vodu při povodni.
ext3.) Čím delší úseky mají tvrdou regulaci, tím tvrdší a nákladnější regulace je nutné vytvářet níže po proudu až do mořského ústí.
ext4.) Regulace bývá po velké povodni poničená, a to vyžaduje nákladné opravy a další peníze padnou na likvidaci čerstvého přírodního řečiště, které si povodeň obnovila. Pokud se toto provozuje v lesích, loukách a polích, působí to jako plýtvání penězi.
ext5.) Degradace rekreační funkce řeky: Zmizely široké štěrkové lavice a břehy s příhodným přístupem do vody a možností slunění. Zůstal pohledově nezajímavý hluboký sevřený kanál.
ext6.) Takto zregulovaná řeka vyvolávala v okolí přehnaný pocit bezpečí. Následkem toho se může zanedbat prevence i včasná evakuace. Takže Ext6 může být pro včasnost evakuace velmi nebezpečná v kombinaci s ext1, ext2 a ext3. K těmto závažným externalitám ještě odkážeme níže v textu. Následují otázky.
1. Proč tedy chráníte tvrdými regulacemi i pusté oblasti?
ONy: na opatřeních se nesmí šetřit, neboť na prvním místě nejsou úspory eráru nebo příroda, ale ochrana životů a majetku obyvatel. Tedy neexistuje řešení win-win pro všechny.
- Výsledky této práce vodohospodářů následkem nepřiměřené plošnosti opatření vyvolávají dojem „lose-lose pro všechny“. Jsou negativní pro erár, přírodu, životy občanů i jejich majetek.
ONy: vhodná místa na přirozený rozliv téměř neexistují. Sídel u řek je prý mnoho a rozlitá voda by se prý do nich mohla vrátit i proti proudu..
- Předmětem diskuse jsou především úpravy na horních tocích a ty zpravidla mají dostatečný spád. A například na přítocích horní Opavy jsou dokonce standardem neobydlené úseky. Přesto jsou zde současně standardem i tvrdé regulace podél většiny délky vodních toků. Jaký to má zde konkrétně význam? (1.1.)
ONy: Řeka by mohla trvale změnit koryto, a proto je nutné ho zpevňovat.
- Levnější (a k přírodě šetrnější) než bagrování je úprava mapy. Řeky mění koryta přirozeně. Jaký má význam tomu bránit v místech bez infrastruktury? (1.2.)
ONy: Při menší povodni jsou tvrdá regulační opatření spolehlivá.
- Ano. Toto platí právě při menší povodni. Avšak: tvrdou regulací se za malé povodně zabrání jen relativně malým škodám škodám. Porovnáváte, zda nejsou tyto menší škody zanedbatelné oproti externalitám plošných tvrdých regulací? (1.3.)
- Navíc například na Opavě a jejích hlavních přítocích bývají malé a střední povodně jen přechodovou fází do obrovské povodně. Svědčí o tom povodňový klid na řece Opavě mezi lety 1997 až 2024. Takže tvrdá regulace udrží řeky v korytě na počátku velké povodňové události. Bohužel současně dá proudu řek větší razanci a ten pak bude mít posléze za většího průtoku o to nebezpečnější potenciál.
Malé nebo rychlé povodňové události z bouřek mívají v povodí Opavy spíše jen menší přítoky. Naopak v Beskydech může rychlá nebo malá povodeň přijít snadno na téměř jakémkoliv vodním toku kvůli karpatskému flyši. Kvůli specifickým podmínkám se podobně umí chovat i říčka Bělá na Jesenicku.
Malé povodně obecně způsobují relativně malé škody a nemohou být důvodem, aby se tvrdá regulace používala plošně, tedy i v pustinách. (Zejména za podmínky, že její povodňová externalita je vážnější než přirozená povodňová škoda) Takže opakujeme otázku 1.3. v jiné formě: Opravdu před výstavbou porovnáváte externality se zisky z úspěšné ochrany polí, lesů a luk před zatopením?
ONy: Majitelé všech pozemků si zasluhují ochranu.
- Proč mají tvrdé regulace draze chránit každý ar lesa, luk a polí? (1.4.)
Modernímu zemědělství stačí menší plocha půdy. Nepotřebuje využívat říční nivu. Pokud majitelé těchto pozemků dostanou třeba i velké odškodné za „neochranu“ před povodní, vyjde to levněji než cena tvrdých regulací a externalit. Obyvatelům nejhůře umístěných domů lze dokonce nabídnout několikanásobnou cenu nákladů na pořízení nového bydlení. Ušetří to náklady na lokální ochranu, a hlavně tato ochrana znamená při velké povodni často jen falešnou naději.
ONy: na některých řekách je osídlení kolem celého toku, a proto nikde nelze umožnit rozliv. Například na Bělé..
- Ve skutečnosti se i na Bělé vyskytují neobydlené úseky, případně někde začínají domy až dál řeky. V těchto místech by stačilo postavit odsazené hráze až poblíž těchto domů. Řeka by se mohla rozlít do šířky, aniž by to v těchto místech způsobilo významné škody. Proč je tedy Bělá tvrdě zregulovaná podobným způsobem v celé délce? (1.5.)
Navíc přítoky Bělé nejsou tak obydlené. Přesto některé mají tvrdou regulaci i v pustých místech. Například říčka Olešnice.
ONy: Olešnice tvoří státní hranici, a proto musí zůstat neměnná.
- Zafixovat polohu čáry na mapě vyžaduje bagrování maginotovy linie? (1.6.)
ONy: Odborníci (prý) uvádějí, že tvrdá opatření budou fungovat až spolu s přehradou.
- To by znamenalo, že nyní se tato tvrdá opatření nemají vůbec budovat v plošném rozsahu! Dotyčná přehrada zatím nestojí. Jenže v Jeseníkách a Beskydech se přesto mnoho kilometrů řek i v pustých oblastech přebudovalo v regulované kanály. A šlo především o období mezi 1997 až 2024.
Povodeň v září 2024 mnohde tyto umělé regulace zničila a vodní toky se vrátily k širokým mělkým přírodním korytům vhodným pro rozliv. To by v budoucnu zpomalilo případnou povodňovou vlnu. Jenže hned po povodních vyrazily vodohospodářské bagry, zrušily přírodní koryta a obnovily kanály. Děje se to i na místech bez infrastruktury! Proč se po povodni opět nákladně rušila přírodní koryta i v „pustině“? (1.7.)Přitom na stránkách podniku píšou o přírodě blízkých postupech.
ONy: Vodohospodáři skutečně používají přírodě blízké postupy. Např. obnovují meandry, které byly v minulosti narovnány.
- Ovšem dosud bylo obnoveno jen zanedbatelné množství meandrů, a hlavně nevhodným způsobem. Nové meandry totiž vykazují nešvary tvrdé regulace: velká hloubka a břehy zpevněné kameny. To je jen klikatý kanál.
2. Znáte „modely obnovení krajiny“? Jak je využíváte ve vhodných úsecích vodních toků?
Tyto modely pomáhají zadržovat vodu v krajině, obnovovat malý hydrologický cyklus.Tím lokálně zmírňují dopady změny klimatu a umožňují adaptaci. Tvrdé regulace toto naopak narušují a jdou zcela proti adaptaci na klimatickou změnu. Tato adaptace se přitom stává evropskou strategií.
Bylo by možné vzdát se budování tvrdých regulací všude, kde je to zbytečné, a ušetřený čas a prostředky dát na skutečné neregulované revitalizace meandrů? (2.1.) Prozatím plošně převažují málo účinná zato nákladná opatření, jejichž externality jakoby stavěly smysl této práce zcela na hlavu. Mimo jiné vedou s nápadnou spolehlivostí (zejména prostřednictvím ext3 a ext4) k ještě větším zbytečným investicím, takže..
3. Není smyslem aktivit podniku rozfofrovat co nejvíce veřejných peněz?
ONy: Motivace čerpat více veřejných peněz neexistuje, neboť by je vodohospodáři stejně museli prokazatelně použít v souladu s účelem činnosti podniku. - Větší rozpočet znamená větší důležitost podniku i větší odměny a také to tedy znamená neudržitelnost předchozí námitky.
ONy: Rozpočtová skromnost by mohla připravit mnohé zaměstnance podniku o práci. - Viz ot. (2.1.). Mohou pro podnik pracovat na skutečných přírodě blízkých opatřeních.
4. Proč se důsledně odklízí všechny stromy v korytech vodních toků?
ONy: Nahromaděním dřeva může vzniknout hráz, která se posléze protrhne a způsobí tzv. vlnu tsunami.
- Pokud i vodohospodáři souhlasí s tímto argumentem, potom je prosíme o uvedení příkladů, kdy k takovému tsunami v našich podmínkách k historii došlo. (případy v úzkých alpských soutěskách neuvádět, protože takové soutězky jsou u nás vzácné.)
ONy: Jsou známé situace, kdy dřevěné klády napáchaly za povodně velké škody.
- V těchto situacích nešlo o stromy, ale o zpracovaný materiál z vyplavené pily nebo skládky stavebního dříví. Přirozeně spadlý strom má nadále i korunu a tou se brzo zachytí třeba o další podobný strom.
Je potřebné odklízet stromy v přiměřené blízkosti mostů a jiné infrastruktury. Pokud se však odklízení děje plošně, vede to k vyhladovění a zahlubování vodních toků. Spadané stromy jsou nezbytně důležité pro biotop vodního toku a umožňují též usazování sedimentů na dně. Dokonce by bylo možné používat tyto stromy k regulaci dna. V místech, kde je dno příliš vysoko, lze stromy spíše odklízet a tam kde dno příliš hluboké, tak dokonce další spadlé stromy vkládat do řeky.
ONy: Pro účel sedimentace se budují příčné prahy.
-V řekách nic takového přirozeně nebývá. Tyto příčné prahy mohou dokonce představovat při určitých průtocích smrtelné riziko pro vodáky nebo pro koupající se.
5. Proč mají koryta nepřirozený lichoběžníkový profil?
Běžné říční koryto bývá podobně hluboké po celé šířce. Regulovaná koryta v povodí Odry mají nejhlubší zónu uprostřed vodního toku. Proč nelze bagrovat na (přírodě bližší) obdélníkový profil?
6. Neposíláte nazdařbůh Polákům mrtvou vodu a prudší povodně? (Tvrdé regulace omezují samočistící schopnosti řek a zrychlují povodňovou vlnu)
ONy: jde o nutnou ochranu našeho území před povodní…
- Pokud se bavíme o tvrdých regulacích v pustině, působí to jako drahá luxusní infrastruktura sloužící k umrtvení řeky i přilehlé krajiny. Jak má toto chránit naši civilizaci před povodní? (Rekapitulace otázky č. 1: )
Nevhodně užité peníze znamenají pro náš stát zbytečný vnější i vnitřní dluh. Vnitřní dluh se pak obykle negativně projevuje na té skutečně užitečné infrastruktuře: například zanedbáním údržby a rozvoje silnic a železnic. I ten výčet zbytečně vytvořených externalit zatěžujících životní prostředí je formou vnitřního dluhu. Nemůže takto způsobený úpadek životního prostředí spolu s podfinacováním infrastruktury naši civilizaci definitivně podkopat?
Doslov
I na kritiku od vědeckých pracovníků odpovídají vodohospodáři spíše úsečně ve stylu: „My máme na rozdíl od vás zodpovědnost, takže jsme to právě takto udělali“. Takto nekonkrétní odpověď vypadá jako výmluva a jen posílí dojem, že právě tím co udělali, tak to zcela podělali. Proto by ve vlastním zájmu měli vodohospodáři na jasné otázky poskytovat jasné odpovědi. Ostatně formální zodpovědnost ani odbornost není dostačující podmínkou zodpovědného jednání. Zvláště když existuje riziko konfliktu zájmů!
Činnost vodohospodářů je zřejmě dozorována málo účinným způsobem. Výsledkem je i ono nadužívání tvrdých regulací. Dozor by neformálně i formálně měli řídit i odborníci z oblasti životního prostředí tak, aby z toho vzešel konstruktivní dialog a nikoliv zákopová válka.
