Článek
Vážení adresáti,
Posíláme Vám několik skeptických otázek. Vycházejí ze sledování průběhu povodně v září 2024 i úprav řek prováděných v povodí Odry v období 1997-2024. Jde především o nepochopitelné nadužívání nákladných tvrdých regulací řek v těch místech, kde není žádná infrastruktura, kterou by měly chránit. Takové regulace mají kromě enormních finančních nákladů i závažné externality na přírodě i na jiné infrastruktuře. Předem děkujeme za konstruktivní odpovědi z vaší strany.
Úvod
Část věnovaná otázkám má formu dialogu. Odpovídající protistrana je v kurzívě a uváděná zkratkou„Ony“. „OBVYKLÉ NÁMITKy“. „ONy“ reprezentují argumenty té části veřejnosti, která má tendenci obhajovat jistékontroverzní činnosti vodohospodářů. Tyto kontroverzejsou níže v textu podrobovány kritice a podpůrné „ONy“ jsou analyzovány jako nerelevantní. Ponecháváme Vám prostor k případnému obhájení relevance těchto námitek i Vaší činnosti a tím de factok libovolnému zapojení do této formy dialogu. Srdečně Vás zveme k diskusi! A nyní postupně k otázkám..
0. Proč mají koryta nepřirozený lichoběžníkový profil?
Běžné říční koryto bývá podobně hluboké po celé šířce. Regulovaná koryta v povodí Odry mají nejhlubší oblast uprostřed vodního toku. Proč nelze bagrovat na (přírodě bližší) obdélníkový profil?
Tolik k nulté zahřívací otázce. Než přejdeme k první a zároveň nejdůležitější otázce, dovolte několik vět k hlavnímu tématu.
Tvrdá regulační opatření se snaží zcela zamezit, aby řeka či potok při povodni opustil své koryto. Pokud jsou v těsné blízkosti vodního toku jakékoliv stavby nebo infrastruktura, potom je i malý rozliv do okolí nežádoucí a tvrdá regulace jednoznačně výhodná. K tvrdým regulacím patří prohlubování řek, zpevňování břehů (např. osazení břehu kameny) i protipovodňové hráze – konkrétně tedy jen takové hráze, které lemují břeh v těsné blízkosti vodního toku.
Naopak hráze odsazené daleko od břehu mají spíše charakter měkké regulace, protože dovolují řízený rozliv řeky za povodně. Lze je použít, jestliže v daném úseku jsou domy nebo silnice až v určité vzdálenosti od řeky. V takové situaci leckdy musí být rozumné používat těsně přiléhající hráze. Hráze by totiž při obrovské povodní mohly následkem jimi vymezeného úzkého průtokového profilu snadno přetéci a voda by se pak dostala až do domů a na silnici. Při daleko odsazené hrázi by sice došlo k zatopení louky zahrady nebo kůlničky nacházející se mezi domem a řekou, ale samotné domy a silnice by zůstaly netknuty i při mimořádně velké povodni.
Forma měkké regulace v tomto případě znamená značnou výhodu oproti tvrdé regulaci, která by tady při velké povodni vůbec nepomohla a má i jiné nevýhody. Ukažme si je..
Škodlivé vedlejší efekty tvrdé regulace: (externality )
ext1.) Tvrdé regulace zrychlují průtok a tím mohou zhoršit povodňovou vlnu níže po proudu. Povodňová vlna tam může přijít tak nečekaně rychle, že s tím nebude počítat scénář evakuace. Proto vypadá plošné nasazování tvrdých opatření jako nevhodné.
A naopak. Pokud je na vhodných místech horních toků ponechán přirozený tvar koryta umožňující rozliv řeky na břeh, potom koryto níže po proudu čelí o něco menšímu náporu. Navíc:
ext2.)Úprava koryta na kanál eliminuje samočistící schopnosti vodního toku, navíc omezuje jeho kontakt s okolní krajinou, což vysušuje okolní nivu a snižuje schopnost této krajiny vstřebávat vodu při povodni.
ext3.) Čím delší úseky mají tvrdou regulaci, tím tvrdší a nákladnější regulace je nutné vytvářet níže po proudu až do mořského ústí.
ext4.) Regulace bývá po velké povodni poničená a to vyžaduje nákladné opravy a další peníze padnou na likvidaci čerstvého přírodního řečiště, které si povodeň obnovila. Pokud se toto provozuje v lesích, loukách a polích, působí to jako plýtvání penězmi.
ext5.) Degradace rekreační funkce řeky: Zmizely široké štěrkové lavice a břehy s příhodným přístupem do vody a možností slunění. Zůstal pohledově nezajímavý hluboký sevřený kanál.
ext6.) Takto zregulovaná řeka vyvolávala v okolí přehnaný pocit bezpečí. Následkem toho se může zanedbat prevence i včasná evakuace. Takže Ext6 může být pro včasnost evakuace velmi nebezpečná v kombinaci s ext1, ext2 a ext3.
K těmto závažným externalitám ještě odkážeme níže v textu.
Otázky
1. Proč tedy chráníte tvrdými regulacemi i pusté oblasti?
ONy: na opatřeních se nesmí šetřit, neboť na prvním místě nejsou úspory eráru nebo příroda, ale ochrana životů a majetku obyvatel. Tedy neexistuje řešení win-win pro všechny .
- Jenže výsledky této práce vodohospodářů tou svou nepřiměřenou plošností opatření vyvolávají dokonce dojem „lose-lose pro všechny“. Jsou negativní pro erár, přírodu životy občanů i jejich majetek.
ONy: vhodná místa na přirozený rozliv téměř neexistují. Sídel u řek je prý mnoho a rozlitá voda by se prý do nich mohla vrátit i proti proudu..
- Jenže předmětem diskuse jsou především úpravy na horních tocích a ty zpravidla mají dostatečný spád. A například na přítocích horní Opavy jsou dokonce standardem neobydlené úseky. Přesto jsou zde současně standardem i tvrdé regulace podél většiny délky vodních toků. Jaký to má zde konkrétně význam? (1.1.)
ONy: Řeka by mohla trvale změnit koryto a proto je nutné ho zpevňovat
- Levnější (a k přírodě šetrnější ) než bagrování je oprava mapy. Řeky mění koryta přirozeně. Jaký má význam tomu bránit v místech bez infrastruktury?(1.2.)
ONy: Při menší povodni jsou tvrdá regulační opatření spolehlivá.
- Ano. V této situaci mají ochranný potenciál. Avšak: Porovnáváte, zda relativně malé škody, kterým se zabránilo zamalé povodně, nejsou zanedbatelné oproti externalitám plošných tvrdých regulací? (1.3.)
- Navíc v některých oblastech Jeseníků bývají malé a střední povodně jen přechodovou fází v rámci obrovské povodně. Tuto vlastnost má např. Opava a její hlavní přítoky. Svědčí o tom povodňový klid na řece Opavě mezi lety 1997 až 2024. Takže tvrdá regulace udrží řeky v korytě v den jedna velké povodňové události. Jenže současně dá proudu řek větší razanci a ten pak bude mít posléze za většího průtoku o to nebezpečnější potenciál.
Malé a případně rychlé povodňové události z lokální bouřky mívají v povodí Opavy spíše jen menší přítoky. Naopak v Beskydech může rychlá nebo malá povodeň přijít snadno na téměř jakémkoliv vodním toku kvůli karpatskému flyši. Podobně se umí chovat i říčka Bělá na Jesenicku. Souvisí to se specifickými podmínkami v povodí Bělé.
Malé povodně obecně způsobují relativně malé škody a nemohou být důvodem, aby se tvrdá regulace používala plošně, tedy i v pustinách. (Tedy za podmínky, že externalita je vážnější než přímá povodňová škoda ) Takže opakujeme otázku 1 3. v jiné formě: Opravdu porovnáváte nákladné externality se zisky z úspěšné ochrany polí, lesů a luk před zatopením?
ONy: Majitelé všech pozemků si zasluhují ochranu.
- Proč mají tvrdé regulace draze chránit každý ar lesa luk a polí?(1.4.)
Moderní zemědělství si vystačí s menší plochou půdy. Nepotřebuje intenzivně využívat každý luh, natož v horách a podhůří. Pro udržitelnou společnost je mnohem výhodnější, když majitelé těchto pozemků dostanou slušné odškodné za „neochranu“ před povodní. Vyjde to levněji než cena tvrdých regulací a externalit. U nejhůře umístěných domů lze dokonce obyvatelům nabídnout několikanásobnou cenu nákladů na pořízení nového bydlení. Jednak to ušetří náklady na lokální ochranu ahlavně tato ochrana znamená přivelké povodni častojen falešnou naději.
ONy: na některých řekách je osídlení kolem celého toku, a proto nikde nelze umožnit řece rozliv. Například na Bělé..
- Ve skutečnosti se i na Bělé vyskytují neobydlené úseky a někde začínají domy až dál řeky. V těchto místech by stačilo postavit odsazené hráze až poblíž těchto domů, řeka se mohla rozlít do šířky, aniž by to v těchto místech způsobilo významné škody.
Proč je tedy Bělá tvrdě zregulovaná podobným způsobem v celé délce? (1.5.)
Navíc přítoky Bělé nejsou tak obydlené. Přesto některé mají tvrdou regulaci i v pustých místech. Například říčka Olešnice.
ONy: Olešnice tvoří státní hranici, a proto musí zůstat neměnná.
- Zafixovat polohu čáry na mapě vyžaduje bagrování maginotovy linie?!(1.6.)
ONy:odborníci uvádějí, že tato tvrdá opatření budou fungovat až spolu s přehradou.
- To by znamenalo, že nyní tato tvrdá opatření vůbec v plošné podobě nebudovat. Dotyčná přehrada zatím nestojí. Jenže v Jeseníkách a Beskydech se především v období mezi 1997 až 2024 mnoho kilometrů řek i v pustých oblastech přebudovalo v regulované kanály.
Povodeň v září 2024 mnohde tyto umělé regulace zničila a vodní toky si nově vytvořily široká mělka přírodní koryta. Tedy místa vhodná pro rozliv, který by v budoucnu zpomalil případnou povodňovou vlnu. Jenže hned po povodních vyrazily vodohospodářské bagry, zrušily přírodní koryta a obnovily kanály. Děje se to i na místech bez infrastruktury!
Proč se opět nákladně rušily přírodní koryta i v „pustině“? (1.7.)
Přitom na stránkách podniku píšou o přírodě blízkých postupech.
ONy: Vodohospodáři používají přírodě blízké postupy. Např. obnovují meandry, které byly vminulosti narovnány.
- Ovšem dosud bylo obnoveno jen zanedbatelné množství meandrů a hlavně velmi nevhodným způsobem. Obnovené meandry totiž vykazují nešvary tvrdé regulace: velká hloubka a břehy zpevněné kameny. Tedy zase jen zdroj negativních externalit.
Bylo by možné zanechat tvrdých regulací všude, kde je to zbytečné, a ušetřený čas a peníze věnovat skutečným neregulovaným revitalizacím meandrů? (1.8.)
Místo toho vidíme málo účinná, zato nákladná opatření, jejichž externality jakoby stavěly smysl této práce zcela na hlavu, takže..
2. Není smyslem aktivit podniku rozfofrovat co nejvíce veřejných peněz?
ONy: Motivace čerpat více veřejných peněz neexistuje, neboť by je vodohospodáři stejně museli všechny prokazatelně použít v souladu s účelem činnosti podniku.
- Větší rozpočet znamená větší důležitost podniku i větší odměny a také to tedy znamená neudržitelnost předchozí námitky.
ONy: Rozpočtová skromnost by mohla připravit mnoho zaměstnanců podniku o práci.
- Viz otázka (1.8.). Mohou dělat práci na skutečných přírodě blízkých opatřeních.
3. Proč se důsledně odklízí všechny stromy v korytech vodních toků?
ONy: Nahromaděním tohoto materiálu může vzniknout hráz, která se posléze protrhne a způsobí „tzv vlnu tsunami“.
- Pokud se i vodohospodáři staví za tento argument, potom prosíme o uvedení příkladů, kdy k takovému tsunami v našich podmínkách k historii došlo. (případy v úzkých alpských soutěskách se nepočítají, protože takové soutězky jsou u nás vzácné)
ONy: Jsou známé situace kdy dřevěné klády napáchaly za povodně velké škody.
- Tyto situace opakovaně nastaly, jenže nešlo o stromy ale o zpracovaný materiál. Pocházel z vyplavené pily nebo skládky stavebního dříví. Přirozeně spadlý strom má totiž i korunu a tou se brzo zachytí třeba o další podobný strom.
Je samozřejmě potřeba odklízet napadané stromy v přiměřené blízkosti mostů a jiné infrastruktury. Plošné odklízení však vede k vyhladovění a zahlubování vodních toků. Ve vodním toku jsou ponechané spadané stromy důležitou součást biotopu a umožňují též usazování sedimentů na dně. Dokonce by bylo možné používat napadané stromy k regulaci dna. V místech, kde je dno příliš vysoko, tak lze stromy spíše odklízet a tam kde dno příliš hluboké, tak dokonce další padlé stromy vkládat do řeky.
ONy: Pro účel sedimentace se budují příčné prahy.
-V řekách nic takového přirozeně nebývá. Tyto příčné prahy mohou dokonce představovat při určitých průtocích smrtelné riziko pro vodáky nebo pro koupající se.
4. Neposíláme nazdařbůh Polákům mrtvou vodu a prudší povodně? (Tvrdé regulace omezují samočistící schopnosti řek a zrychlují povodňovou vlnu )
ONy: jde o nutnou ochranu našeho území před povodní…
- Pokud se bavíme o tvrdých regulacích v pustině, působí to jak infrastrukturní projekt k umrtvení řeky i přilehlé krajiny. Jak by toto mělo chránit naši civilizaci před povodní? Nevhodně užité peníze mohly být místo toho směřovány do skutečných infrastrukturních projektů jako údržba a rozvoj silnic a železnic. Místo toho vzniklými externalitami zatěžují životní prostředí. Přitom rozpad infrastruktury spolu s úpadkem životního prostředí může v součtu naší civilizaci definitivně podkopat .
Doslov
Mezi kritiky činnosti vodohospodářů jsou mimo jiné i vědečtí pracovníci v oblasti životního prostředí. Od vodohospodářů na svou adresu slyšeli spíše jen prohlášení ve stylu: „My máme na rozdíl od vás zodpovědnost, takže jsme to právě takto udělali“. Ve vlatním zájmu by vodohospodáři měli na jasné otázky dávat jasné odpovědi. Takováto nekonkrétní odpověď jen vyvolá dojem, že právě tím co udělali, tak to zcela podělali. Formální zodpovědnost ani odbornost beztak není dostačující podmínkou zodpovědného jednání. A to je zde ještě riziko konfliktu zájmů!
Pokud je v současné době činnost vodohospodářů dozorována, zřejmě se tak děje málo účinným způsobem. Výsledkem je i ono nadužívání tvrdých regulací. Dozor by po neformální ale i formální stránce měli řídit odborníci z oblasti ekologie tak, aby z toho vzešel konstruktivní dialog a nikoliv zákopová válka.
