Článek
K obsahu článku, respektive k argumentům, které jsou v něm používány, nemá smysl se vyjadřovat, neboť vše podstatné z argumentace je již v jeho názvu.
Prostě, Slavii se zápas nepovedl a také já jsem byl zklamán výsledkem utkání. Ale zas na druhé straně jsem byl rád, že díky brankáři Staňkovi a dobře postaveným tyčím Slavia zápas neprohrála.
Tento článek píšu v odstupu dvou dnů, které uplynuly od zápasu. Takže mohu věci hodnotit zcela střízlivě. Základem úspěšné hry Slavie v celé sezóně je skvělá práce obrany a brankářů. Na podzim to byl Kinský, na jaře je to Staněk. Obrana Slávie s Ogbuem, Holešem, Zimou i alternujícím Chaloupkem je skvělým štítem. V podmínkách Slavie tihle hráči nejsou jen skvělými defenzivními hráči, ale každý z nich je schopen vytvořit konstruktivní přihrávkou, často kolmým pasem přenášejícím střed hřiště, vynikající podmínky pro úspěšný útok. Slavii se ovšem zcela rozpadla obrana. Její opory až na Zimu jsou zraněné. Obranná řada hrála ve velmi improvizovaném složení, ve kterém si obránci příliš nerozuměli. Tolik zkažených přihrávek od obránců, z nichž profitoval soupeř, jsem už od Slávie dlouho neviděl. A tak slabý výkon Zimy, jaký podal právě v zápase s Duklou, jsem ve Slavii od tohoto hráče také ještě neviděl. Prostě, stane se.
Někdo řekne, nevymlouvejte se na reprezentační sraz, ale tentokrát prakticky všichni hráči, kteří prošli reprezentačními srazy, samozřejmě s výjimkou Staňka a také Oscara, nehráli dobře. Prostě, všechno se vyhrát nedá.
Dukla hrála „systém Prešov“. Tedy systémem, který za mých mladých let byl považován za něco fotbalově nepřijatelného. A vlastně nechutného. I tehdy ovšem byl Prešov schopen nejen důsledně bránit v bloku a eliminovat kreativitu prakticky téměř každého soupeře, ale byl také schopen, díky rychlým a technickým útočníkům (např. Štibrányi anebo o generaci později Ternenyi) tu a tam dát nějakou branku, kterou rozhodl utkání. Já takovému fotbalu nefandím, protože z toho bolí oči. Kreativní hráči Slavie, počínaje Zafeirisem a Provodem, si s tím tentokrát nevěděli rady. A hráči Dukly hráli účelně a dobře.
Svádět ale tuto „ostudu“ na trenéra Trpišovského je nespravedlivé. I trenér má právo na omyly, ale s výjimkou Zmrzlého, žádný jeho personální omyl nevidím.
Za osm let, co je ve Slavii, pozvedl toto do té doby - až na skvělé sezóny s K. Jarolímem, F. Ciprem a J. Šilhavým - spíše průměrné mužstvo na špičku české ligy. Před jedenácti lety jsme se jako fanoušci Slávie klepali do posledního kola, zda se klub udrží v lize. Za éry J. Trpišovského, tedy od roku 2017 byla Slavia v lize vždy první anebo druhá. A její účast v evropských pohárech neskončila v této době nikdy žádnou ostudou, přímo naopak. Řeknu to krátce, nechme Trpišovského pracovat. Není to ostatně jenom o něm, je to o práci celého týmu lidí, kteří pracují ve Slávii profesionálně. Počínaje majitelem či předsedou představenstva a konče maséry. Spíš by mne zajímalo, zda realizační tým Slávie je v kontaktu např. s bývalými hráči Slávie, jako jsou Jurečka v Turecku, anebo Jurásek v Anglii. Ti mluvili v rozhovorech, které poskytli českému tisku, o vynikajících rehabilitačních či jiných možnostech v klubech, do kterých po odchodu ze Slavie přišli. Konec konců realizační tým Slavie má sám značný přehled o tom, jak velké evropské kluby, na jejichž stadionu Slávie v posledních letech hrála, řeší zdravotně-rehabilitační péči o hráče.
Fandové Slávie teď musí mít trpělivost. Ogbu s Holešem a také Diouf, budou nějakou dobu chybět. A bude to bez nich těžké. Tohle byli hráči, kteří jsou opravdu pilíři mužstva. A pokud bude chybět Chorý, tak minimálně v jednom zápase bude muset na hrotu útoku nastoupit nějaký mladík, třeba Pikolon z rezervy Slávie. Každopádně, dvanáctibodový náskok v čele ligy je luxusní, ale to neznamená, že je všechno vyhráno. Tedy, že Slávie má titul úplně jistý. A konec konců alternující hráči místo opor získají aspoň potřebné zkušenosti pro příští sezónu.
Krásný zápas Sparty s Plzní
Kdo hledal skvělou podívanou na úrovni evropského fotbalu, ten si určitě neměl nechat ujít zápas Sparty s Plzní. Hra plzeňské obrany byla příkladná, jako v každém zapase, který letos Plzeň odehrála v pohárových střetnutích. Co mne ovšem překvapilo, byla příkladná souhra plzeňských. S jakou lehkostí se dostávali přes Sparťany až k trestnému území domácích. Sparta rozhodně nehrála svůj nejhorší zápas, byla Plzni prakticky hodinu zcela vyrovnaným soupeřem. Plzeň má ale ve svých řadách hráče, schopné dávat rozhodující góly: Durosinmiho a Šulce. Trenérský tým Plzně dokázal své hráče nejen skvěle připravit k zápasu, ale také je příkladně motivovat. Byl to opravdu mimořádně hezký fotbal a pro Spartu velmi nepříjemná prohra v situaci, kdy v příštím kole jede bojovat o druhé místo v lize, které umožňuje nahlédnout i do Ligy šampiónů, do Ostravy. Tam odehraje zápas se stále se lepšícím Baníkem. Sparta ale v těžkých zápasech často pozitivně překvapí. Myslím, že to může být i tentokrát. Pokud prohraje v Ostravě, bude muset sáhnout k trenérské výměně, a v letním termínu i k velkým zásahům do složení svého týmu.
