Článek
V Česku žije téměř 600 tisíc Ukrajinců a z toho téměř dvě třetiny z nich zde našly útočiště až po zahájení invaze Ruska na Ukrajinu.
Nesdílím názory předsedy SPD T. Okamury, že by bylo potřeba po ukončení války na Ukrajině revidovat povolení k pobytu všech Ukrajinců u nás. Myslím, že ti, kdo řádně pracují, by tady měli zůstat, naopak ti, kdo se neživí prací, by měli odejít. Ale právě s nimi to bude nejsložitější, jak je odsud vypudit.
Samozřejmě jsou některá odvětví, zj. oblast sociálních služeb, kde se řada zařízení bez práce Ukrajinek, které často pracují za mzdu blížící se či totožnou s minimální mzdou, neobejdou.
Podobné je to také ve stavebnictví, kde zj. menší a středně velké firmy jsou na Ukrajincích značně závislé. Totéž platí pro oblast restauračního stravování.
Faktem je, že po prosazení mírového uspořádání na Ukrajině, k němuž dříve či později dojde, budou české stavební firmy čelit značné platové konkurenci ve stavebnictví, které se bude zabývat rekonstrukcí Ukrajiny. Práce tam bude dost a dost. Tedy, pokud dnes tvoří Ukrajinci zhruba desetinu všech zaměstnanců, především v dělnických profesích, byla by to pro stavaře velká rána, kdyby od nás odešli. Většina Ukrajinců, kteří pracují u nás na stavbách, ovšem přišla již před rokem 2022 a bude mít zájem zde zůstat. Samozřejmě, že zajímavou skupinou mezi Ukrajinci jsou děti, mládež a obecně mladí lidé, kteří se učí český jazyk, navštěvují české školy a mají zájem zde dlouhodobě zůstat. Podle odhadů jsou to zhruba dvě třetiny všech Ukrajinců, kteří k nám přišli po zahájení války ve své zemi. Věkový průměr Ukrajinců u nás je 28 let, což je o 15 let méně, nežli je věkový průměr Čechů. Je tedy velká šance, že mladí Ukrajinci budou do budoucna přínosem pro penzijní systém státu. Je trochu nepochopitelné, že z těch téměř 400 tisíc Ukrajinců, kteří k nám utekli před válku, pracuje podle Úřadu práce v Česku jen 158 tisíc. To je opravdu méně, než bych očekával.
Ekonom Kovanda, který v jiných otázkách většinou hovoří dost rozumně, nás přesvědčuje o tom, jaký negativní dopad by znamenal odchod Ukrajinců pro hrubý domácí produkt země. Já osobně si nemyslím, že by to byla taková tragédie, především proto, že zcela nepochybně neodejde většina z nich. Maximálně by byly ve hře jen desetiny procenta poklesu HDP.
Kromě toho, všichni, kdo problém Ukrajinců v Česku nyní komentují v mainstreamových médiích, se vůbec nezabývají tím, co pro nás znamenala válka na Ukrajině.
Nechci mluvit o tom, jaký dopad pro nás měly sankce uvalené na Rusko a růst cen komodit po zahájení války na Ukrajině (energetických surovin, průmyslových kovů i zemědělských produktů). V letech 2022, 2023 a 2024 došlo k růstu cen základních druhů potravin v souhrnu nejméně o třetinu.
Kromě toho, a to nelze pominout, nás válka na Ukrajině a řešení této problematiky stálo podle Kielského Institutu pro hospodářství do konce února tohoto roku 232 miliard korun. Z toho necelou desetinu tvořila hodnota zbraní, které byly dodány na Ukrajinu naší armádou. Vyprázdnění armádních skladů žádný velký problém nepřináší. Je spíš otázkou, z čeho se skládalo oněch cca 210 mld. ostatních výdajů. To je třeba všem fanouškům ukrajinské války stále připomínat. A předpokládám, že se tento účet bude ještě dále zvyšovat, tedy za současné Fialovy vlády zcela nepochybně.
Kromě toho, komentátoři decentně mlčí o tom, že ve velkých českých a moravských městech si utečenci z Ukrajiny, tedy jejich majetnější část, pořídili desítky tisíc nájemních bytů. V Praze je to až 24 tisíc bytů, v Brně až 5 tisíc bytů. Samozřejmě, že v některých bytech nebydlí jenom rodiny, ale sídlí tam širší společenství lidí. Ale pochopitelně pronájmy těchto bytů Ukrajincům zvyšují výši nájmů pro české rezidenty. A bláboly provládních publicistů před třemi lety, jak se budou stavět četné nájemní byty pro Čechy i Ukrajince, zůstávají vládním politikům jen v tornistře věčně neplněných předvolebních slibů.
Mám-li shrnout „ukrajinskou“ matérii, pak nevidím celou věc s pobytem Ukrajinců u nás tak jednoznačně pozitivně jako ti, co to tak chtějí vidět. Je potřeba spočítat všechny položky, které to přináší. Tedy příjmy i výdaje státu. A zatím si myslím, pokud jde o čistě finanční stránku, že bláboly Jurečků a dalších vládních politiků a analytiků, pokud jde o ukrajinské zaměstnance, jsou nedůstojné rozumných bytostí, kterým jsou sdělovány.
Je potřeba ovšem také vidět lidskou stránku věci. Lidi prchající před válečným konfliktem, za který nemohou. Solidarita mezi lidmi přeci má být normální věcí.
Z čistě dlouhodobého hlediska ovšem můžou stovky tisíc Ukrajinců, vesměs mladých a kvalifikovaných lidí českému státu ekonomicky pomoci.
