Článek
Mezi výjimečné slovenské herce v rámci své generace patřil Štefan Kvietik. Neměl jsem příležitost sledovat jeho herecké mistrovství na prknech Slovenského národního divadla. Ale ve slovenských pondělcích, v inscenacích, které byly uváděny jako původní tvorba Slovenské televize každé pondělí, byl velmi často.
Věřím, že Česká televize, která se dnes utápí, pokud jde o vlastní tvorbu v průměrnosti, a pokud jde o publicistiku tak v jednostrannosti, najde v sobě sílu a uvede několik původních slovenských inscenací s tímto mimořádným hercem.
Kvietik byl nepřehlédnutelný už svým mužným zjevem. Byl to chlap, jak má být. A tak působil rovněž na slovenské, ale také české divačky a diváky.
Těch televizních inscenací byla celá řada. Já si dodneška vzpomínám na jednu z nich, ve které mel roli španělského krále Filipa II., intrikujícího v rámci svého dvora i vůči své příbuzné, princezně z Eboli, kterou hrála velmi přesvědčivě Božidara Turzonovová. Obětí dvorské intriky byla nejen princezna z Eboli, ale nakonec také dvorní našeptávač krále Filipa II., který zničil intrikami princeznu z Eboli, jehož sehrál úžasně Martin Huba. Byl to herecký koncert, na který nezapomínám ani po letech.
Když je příležitost, na četných televizních kanálech se rád podívám také na Jakubiskovu Tisícročnou včelu. V tomto filmu hrálo souhvězdí vynikajících slovenských herců. Jako otec Pichanda zářil Jozef Kroner. Jeho staršího syna hrál právě nezapomenutelný Štefan Kvietik. A mladšího syna další výjimečný herec, Michal Dočolomanský. Byl to skvělý zážitek a úžasně vystižená atmosféra života na ryze slovenské vesnici, počínaje obdobím před První světovou válkou.
Vzpomínám si, možná trochu matně, na jinou skvělou roli Kvietikovu, ve filmu Sám voják v poli, kde hrál barona von Goldringa.
Zkrátka, byl to skvělý herec, jehož velké divadelní umění českým divákům bylo až na výjimky utajeno. Ale jeho velké role v řadě filmů a zejména v televizních inscenacích jej postavily po zásluze do řady největších slovenských a československých herců své doby.
Nepochopil jsem příliš Kvietikovo politické angažmá po roce 1989 ve Slovenské národní straně (SNS). Byl poslancem Slovenské národní rady, i když nejprve za SNS a později za Demokratickou unii, když se rozešel se SNS. Obdivuhodné na Kvietikovo životním příběhu je nejen jeho úžasné herectví, ale také jeho 66 let trvající manželství s manželkou Evou. Z jeho potomků se pouze vnuk Matúš vydal v Kvietikových stopách, když se stal hercem.
Štefan Kvietik se byl členem činohry Slovenského národního divadla již v roce 1959 jako mladý muž, jehož mimořádný talent se nedal přehlédnout. A skončil s herectvím z vlastní vůle, podle mne velmi předčasně v roce 1994.
