Článek
Zamiloval jsem se. Zamiloval na první pohled. Byla stejně stará jako já. Bylo nám ještě patnáct. Měla ženské tvary, dlouhé blonďaté vlasy až na zadek. Ten měl nádherný tvar, její prsa byly trojky (tehdy holky v jejich letech měly vyrážku nebo maximálně jedničky, výjimečně dvojky), byla milá, nádherné modré velké oči. Jarmilka byla andělem na mé cestě za poznáním.
Byla na tom stejně, vlastně hůř, protože já jsem už věděl, kde co děvčata mají, teoreticky (co jsem se dozvěděl od kamarádek) jsem i něco věděl o milování, souložení i ostatním sexu. Vždyť většina mých kamarádek byla ode mě starší o rok až tři roky. Byly to už ženské, které měly svou vrbu a Sally v kalhotách. Žádnou z nich by ani ve snu nenapadlo, že je mi tak málo a navíc, že nemám vůbec žádné zkušenosti, že jim intuitivně radím, většinou, k čemu samy došly.
Začalo to chozením, až jsme byli k sobě na dotek, lehké doteky, rozklepanýma rukama jsme si prohlíželi jeden druhého, až jsme o sobě všechno znali. V obou případech to bylo něco jiného, zajímavé, vzrušující.
Hlazení, laskání, hledání to, co se druhému líbí nebo nelíbí. Trvalo to dost dlouho. Zjistili jsme, že nám stačí hodně málo, abychom toho druhého trochu „zašpinili“. Poznali jsme něco jiného. Pak jsme se vždy těšili až se dostaneme tam dolu, tam, odkud se pak linula ta nádherná slast, něco nepopsatelné, co jsme doposud oba neznali.
Blížily se mi šestnácté narozeniny, ona byla ještě o měsíc mladší. Tentokrát mě šla ona vyprovodit. Skončili jsme v prádelně (to bývalo v každém domě – velké kamenná vany, pračka a ždímačka). Tam bylo čisto. My jsme se neudrželi. Jeden doslova šel po druhém. Vášnivé polibky, hlazení, laskání až jsme ani nevěděli jak se to stalo. Já byl uvnitř. Jarmilka mi ještě špitla do ucha: „Lááásko, prosím tě, dej si pozor…“ Oba jsme byli rudí. Milovali jsme se! Oba rozpačití, oba doslova nadržení, chtiví toho druhého. Vůbec jsem nevěděl, kdy to přijde, aby včas opustil, bez následků, nádhernou jeskyňku, kde jsem byl poprvé v životě a cítil jsem nádherné nepopsatelné teplo, stahování… Nádherně voněla, náš pot splýval v jeden, rytmus srdíček nešel už vůbec zaznamenat, protože to byl maratón. Doslova jsme nevěděli o světě. Náhle — rychle ven! Oba jsme byli v šoku. Celí rozklepaní. Bylo to nádherné, protože ona byla ještě o něco dříve než já. Bylo to prý hodně slyšet (to mi až za dva roky přiznal mladší bráška, který byl ve svých čtrnácti teoreticky na tom o mnoho lépe než my, ale asi i prakticky…). Byly to chvíle, když jsme byli jedno tělo, které mělo mnoho práce tuto slast přerušit. Zastavit to, co se nám v tu chvíli zdálo jako něco nespravedlivého. Vy mladší děkujte době, že už od patnácti vám lékař předepíše, téměř bez řečí antikoncepci. Tehdy ji dostaly pouze zasloužilé matky a ještě k tomu měla spoustu nežádoucích vedlejších dopadů.
Kondom bylo jediné, co bylo uznáváno za antikoncepci.
