Parkovací socialismus nebo kapitalismus?

V Praze se čas od času rozvíří otázka, zda je parkování v ulicích pozůstatek socialistického smýšlení, jak moc je dotované ze strany města a zda by se nemělo pro obyvatele zdražit. V poslední době tuto otázku zvedl stávající náměstek primátora pro dopravu a bývalý primátor MUDr. Zdeně Hřib a následně se tato otázka projevila i v hlasování občanů Prahy 7, které se uskutečnilo současně s volbami do Evropského parlamentu. Zde je vhodné podotknout, že Praze 7 dlouhodobě vládne hnutí Praha Sobě, jejíž představitele lze označit z hlediska dopravy za progresivní aktivisty a odpůrce osobní automobilové dopravy. Z hlediska politických názorů na dopravu si tak byli velice blízcí právě s bývalým primátorem Zdeňkem Hřibem.

Pokud jde o první uvedený případ, tak Zdeněk Hřib prezentoval na svém twitterovém účtu grafiku, kde srovnával náklady na parkovací stání ve výši 9800,- Kč s nedotovanou cenou ročního kupónu pro pražskou MHD ve výši 22800,- Kč a dále pak cenou pro občany, která v případě parkovacího stání činí 1200 Kč a v případě ročního kupónu 3650 Kč. Prozatím ponechme stranou zda lze takové srovnání vůbec činit a zaměřme se na uváděné náklady. Pan náměstek dále uvádí, že náklady na jedno parkovací místo vycházejí ze studie renomované společnosti Deloitte z roku 2020, kterou aktualizovali o čerstvá data poskytnutá Technickou správou komunikací hl. m. Prahy a.s. (TSK).

Jaké jsou tedy náklady hlavního města na parkování automobilů jeho obyvatel? A jaké jsou na druhé straně výnosy z různých poplatků?

Studie Deloitte, na kterou se odkazuje náměstek Hřib koluje již delší dobu po internetu a častokrát se o ni opírají i různé spolky a sdružení zaměřená na boj s negativními dopady automobilismu a samozřejmě také politici jako jsou právě náměstci primátora pro dopravu. Nejedná se jen o toho dnešního, stejný zdroj používal a používá i ten bývalý, Adam Scheinherr nominovaný za Praha Sobě. Není to nic neobvyklého, neboť Adam Scheinherr byl náměstkem pro dopravu v době, kdy byl primátorem právě Zdeněk Hřib. Pro ty, kteří by si ji chtěli prostudovat celou, tak její celé označení je Závěrečná zpráva projektu Analýza uvažovaných změn v nastavení Zón placeného stání v hl. m. Praze.

Tato studie vznikla na objednávku Magistrátu hl. m. Prahy (MHMP) právě jako podklad pro politickou, odbornou i laickou veřejnou diskuzi o cenách parkování na veřejných prostranstvích, o jeho nákladovosti a o spravedlivém určení ceny za tuto službu poskytovanou obyvatelům Prahy a dalším osobám. Ve studii se uvádí, že v roce 2020 činily náklady přibližně 4 mld. Kč Autoři vycházejí z toho, že částka 4 mld. Kč je využita výhradně na opravy vozovek, jejichž součástí jsou i parkovací stání a odhadem stanovili poměr plochy zabrané zónami placeného stání. Vzniklou částku podělili tehdejším počtem parkovacích míst, který byl dle jejich tvrzení v rozsahu 105 až 110 tisíc. Na základě toho stanovili vzorec pro výpočet nákladů, kde jim ve výsledku vyšly výdaje v rozsahu 5 200 až 5 700 Kč na opravy a údržbu parkovacích míst. K tomu ještě připočetly výdaje na provoz a správu zón placeného stání, s výslednou částkou 6 800 až 7 400 Kč za jedno místo.

Na první pohled je to srozumitelné a vcelku jednoduché, autoři studie však opomněli jednu zásadní skutečnost, že rozpočet TSK není určen pouze na údržbu pozemních komunikací, ale z velké části jde i na celou řadu dalších oblastí. TSK se v Praze stará kromě jiného o opravy a údržbu mostů, lávek a chodníků, o letní i zimní údržbu veřejných prostranství, tedy např. pravidelné zametání, kropení a úklid sněhu. Dále pak má TSK na starosti údržbu velkého množství zeleně, provádění opatření BESIP, budování infrastruktury pro cyklisty a řadu dalších činností. Je tedy velké množství položek a nákladů, které jsou uvedeny v rozpočtu TSK, ale přitom nijak nesouvisí s parkováním a zónami placeného stání. Z parkovacích míst na ulici v zimě nikdo neuklízí sníh, naopak je tam nahrnut v rámci jeho odklízení z vozovek a chodníků. Stejně tak se jarní a podzimní blokové čistění a úklid odpadků a listí provádí kvůli jiným vlivům než z důvodu stání automobilů.

V Ročence dopravy 2019, na kterou se autoři studie odkazují je jen o dvě strany podrobnější rozpis uvedený ze strany TSK, kde jsou rozepsány jednotlivé kapitoly výdajů. Jde o následující text na straně 71: „Běžné výdaje v oblasti dopravy byly na rok 2019 naplánovány ve výši 21,0 mld. Kč. Kromě dotace PID (16,7 mld. Kč) bylo 3,5 mld. Kč běžných výdajů vyčleněno pro oblast správy komunikací (např. 0,85 mld. Kč určeno na zimní údržbu, tj. na posypový materiál, zařízení a výkony na všech komunikacích, 0,8 mld. Kč na běžnou údržbu, tj. údržbu telematických zařízení, SSZ, mostů, komunikací a chodníků, dopravního značení, provádění bezbariérových úprav, opatření BESIP a opravy zastávek PID a 0,6 mld. Kč rozpočtováno na letní údržbu, tj. strojní čištění, tlakové splachy, úklid, či snižování prašnosti kropením). Kapitálové výdaje v oblasti dopravy byly v návrhu rozpočtu na rok 2019 navrženy ve výši 1,0 mld. Kč. V rámci kapitálových výdajů bylo 0,44 mld. Kč určeno na dofinancování stavby MO Malovanka – Pelc-Tyrolka, 0,33 mld. Kč na předfinancování další části stavby nového Multifunkčního operačního střediska (MOS) Malovanka a 0,2 mld. Kč na náklady související se zkušebním provozem souboru staveb tunelového komplexu Blanka.“

Na dotaz ohledně rozpočtu pro rok 2024 poskytla TSK informaci, že rozpočet běžných výdajů na tento činí cca 5,5 mld. Kč, kde ze zdrojů MHMP je to cca 5,4 mld. Kč, zbytek je financován ze SFDI. Z toho na vlastní činnost TSK jde 738 mil. Kč, na letní údržbu 1127 mil. Kč, na zimní údržbu 825 mil. Kč a na údržbu a opravy komunikací 2282 mil. Kč. Pro výpočet nákladů na parkování je tak velká část výdajů TSK naprosto irelevantní a v rámci jakékoliv kvalitní studie musí být tyto výdaje vyloučeny. Pokud se podíváme podrobněji na poslední položku údržbu a opravy komunikací, tak ze soupisu investičních akcí poskytnutých TSK vyplývá, že největšími akcemi v plánu je oprava Libeňského mostu ve výši 400 mil. Kč, akce pro BESIP za 136 mil. Kč, infrastruktura pro chodce a cyklisty za 120 mil. Kč, zlepšení infrastruktury MHD za 100 mil. Kč atd. Opět tedy narážíme na to, že většina nákladů nespadá do kategorie souvisejících s parkováním a zónami placeného stání.

Proto jsem dle zákona o svobodném přístupu k informacím požádal jak TSK, tak MHMP o sdělení, jaké náklady v souvislosti s parkováním a zónami placeného stání evidují za poslední roky. Oba subjekty řádně odpověděly a srovnání jejich údajů jsou v tabulkách uvedených níže.

Počet parkovacích míst v zónách placeného stání v Praze se mírně liší dle jednotlivých zdrojů, MHMP uvádí na stránkách data.praha.eu celkem 164 892 míst v zónách placeného stání, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) uvádí v některých svých materiálech číslo 167 434.  Rozdíl není zásadní a pro výpočet bylo použita nižší hodnota.

Na základě údajů poskytnutých TSK a MHMP tak lze vcelku bez pochybností konstatovat, že výsledky prezentované ve studii Deloitte z roku 2020 jsou zcela zavádějící a je jen otázkou, zda se jedná jen o chybu nebo úmysl. Jak již bylo zmíněno, studie byla zpracována na politickou objednávku a její zpracovatelé tak mohli být vedeni snahou splnit zadání a dodat výsledky, jaké zadavatel požadoval. Dle registru smluv stála tato studie daňové poplatníky 500 000 Kč bez DPH a pod objednávkou je podepsaný dosavadní ředitel odboru dopravy MHMP, který je podřízený náměstkovi primátora pro dopravu.

Můžeme tedy konstatovat, že na základě údajů poskytnutých ze strany TSK a MHMP nejsou náklady na jedno parkovací místo ani ve výši 6 800 až 7 400 Kč jak je uvedeno v původní studii Deloitte z roku 2020, ani ve výši 9 800 Kč jak nyní uvádí náměstek Hřib. Náklady jsou mnohem nižší, podle TSK ve výši do tisíce korun za rok a jedno místo a podle MHMP okolo patnácti set korun. Tedy i pokud sečteme oba údaje, nedostaneme se nad 2 500 Kč za jedno místo a rok. Nejsou v tom samozřejmě zahrnuty tzv. náklady ztracené příležitosti, tedy to, co město jako vlastník pozemků ztrácí tím, že místo parkovacích míst neumístí zahrádku restaurace, ze kterou by na nájemném utržilo mnohem víc. Tyto náklady ale nejsou zahrnuty ani v nákladech na roční kupon MHD, kde opět na pozemcích dep, vozoven, tramvajových tratí a dalších ploch by město mohlo vybudovat třeba byty nebo je komerčně pronajmout. Z tohoto pohledu tak jsou oba údaje srovnatelné.

Stejně tak nejsou zahrnuty prvotní investiční výdaje na vznik potřebné infrastruktury. Pokud by se měly započítat i tyto náklady, tak investiční náklady na jedno asfaltové parkovací místo se pohybují do 50 000 Kč bez DPH. Při rozpočítání na dvacet let tak vychází částka zhruba 2 500 Kč/rok. Kromě toho, že parkovací místa mají většinou mnohem delší živostnost, tak je zároveň nutné podotknout, že v této částce samozřejmě nejsou zohledněny případné vedlejší náklady zapříčiněné způsobem zadávání stavebních prací, tedy veřejnou zakázkou. V běžných reáliích městských investic může způsob přípravy a vedení zadávacího řízení velmi ovlivnit výsledné náklady, a to nejčastěji směrem vzhůru. Pro objektivnost však počítáme pouze reálné náklady, které na trhu zaplatí za zhotovení parkovacího místa běžný komerční subjekt.

Další položkou k řešení v rámci problematiky pak je, jakou cenu občan zaplatí za poskytnutou službu, ať už za parkování nebo za přepravu MHD. Pan náměstek Hřib uvádí pouze velmi zjednodušená čísla, cenu ročního povolení do zóny parkovacího stání ve výši 1 200 Kč a roční kupón na MHD ve výši 3 650 Kč. Poměřením těchto cen s náklady pak v grafice uvede vypočtenou dotaci. Je tomu však skutečně tak a je uvedená dotace pravdivá? V obou případech je totiž nutné zohlednit skutečnost, že na provoz nepřispívají jen uživatelé platící roční předplatné, tedy roční parkovací oprávnění nebo roční kupón.

Parkovací oprávnění za zvýhodněnou cenu ve výši 1 200 Kč/rok můžete získat pouze v případě, že máte v dané oblasti trvalé bydliště. Pokud bydlíte jen o ulici dál, za hranicí příslušné městské části, tak máte lidově řečeno smůlu a musíte platit hodinovou pro nerezidenty, která se pohybuje od 40 Kč do 80 Kč za hodinu. Tuto cenu uživatelé hradí prostřednictvím parkovacích automatů nebo virtuálních parkovacích hodin přes mobilní aplikaci nebo webové stránky. V rámci dlouhodobých parkovacích oprávnění jsou pak dále speciální kategorií podnikatelé, kteří platí diametrálně odlišnou částku a roční oprávnění je stojí už 36 000 Kč za rok. Vlastníci parkovacích oprávnění pak také vědí, že jeho vlastnictví neznamená vyhrazení jednoho konkrétního parkovacího stání, které nikdo jiný nesmí využít. Naopak je běžnou praxí, že městské části vydávají větší počet parkovacích oprávnění, než kolik je v dané městské části parkovacích míst. Proto nelze pro výpočet výnosů, a tedy i skutečné dotace vycházet pouze ze základní ceny parkovacího oprávnění, jak velmi zjednodušeně uvádí náměstek Hřib. MHMP poskytlo na dotaz následující údaje o celkových výnosech za poslední roky, za rok 2023 bohužel zatím stále nemá finální údaje.

Jak je patrné, cena, kterou občané hradí za parkovací oprávnění se podílí na výnosech z parkování v zónách placeného stání ani ne ze dvou pětin. Mnohem vyšší částku město získává z krátkodobých uživatelů parkovacích míst. Za rok 2022 činily celkové výnosy ze zón parkovacích stání více než 1 mld. Kč, v přepočtu na jedno místo je to 6 235 Kč. Je to tedy mnohem více než kolik činily náklady na provoz a údržbu zón placeného stání bez ohledu na to, zda budeme počítat údaje TSK nebo MHMP. Prostým srovnáním těchto dvou částek se tak dostáváme k úplně opačnému závěru ohledně dotace, než jaký uvádí náměstek Hřib a jaký uváděl i jeho předchůdce Adam Scheinherr. Výnosy překračují náklady v řádu stovek miliónů a je zde tak prostor pro využití zisku pro zlepšování podmínek pro parkování.

V případě nákladů na MHD také nemůžeme jednoduše vypočítat dotaci na jeden roční kupón. Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost (DPP) eviduje tržby z jízdného, které jsou ve výši 4 345 987 000 Kč a další tržby ve výši 1 020 726 000 Kč (oba údaje jsou za rok 2022). Vedle toho je zde kompenzace za závazek veřejné služby, tedy jinými slovy dotace ve výši 16 167 042 000 Kč. DPP ve výroční zprávě uvádí i podrobnější údaje o tržbách za časové jízdenky a jednotlivé jízdné. Navíc roční kupón opravňuje využívat nejen linky MHD, které provozuje DPP ale i další prostředky hromadné dopravy, které provozují jiní dopravci. V Ročence dopravy 2022 jsou uvedeny náklady na celý systém Pražské Integrované Dopravy (PID), který zahrnuje nejen linky MHD provozované DPP, ale i další prostředky hromadné dopravy jako jsou např. příměstské vlaky. Provozní náklady za PID byly 23,6 mld. Kč a tržby 4,1 mld. Kč (opět údaje za rok 2022). Tržby z prodeje časových kupónů a jízdného tak činí 17,4 % celkových nákladů. Celková dotace z veřejných zdrojů tak v roce 2022 činila 81,6 %.

Jak vyplývá z textu výše, diskuze o cenách parkovacích oprávnění a výši dotací není založena na faktech, ale spíše na dojmech a ve výsledku vyvolává spíše celou řadu otázek. Proč MHMP zadává analýzy externím poradenským společnostem a nezpracuje si je sám? Proč když už je zadává externě, alespoň sám nepředloží relevantní podklady a údaje? A proč si úředníci MHMP neprovedou kontrolu při přebírání výsledků studií a nevrátí je autorovi k přepracování v případě chyb, které musí být pro odborníky do očí bijící.

Další otázkou pak je, na základě čeho vlastně probíhá rozhodování vedení města. Nejspíš to jsou stále spíše dojmy a politické přesvědčení než tvrdá data. Data a podklady jsou až následně uměle dotvářeny pro propagaci nepodložených myšlenek a postojů. Nehorší na tom je, že náklady na uměle vytvářené studie nesou daňoví poplatníci a ne politické strany, které chtějí podporovat své postoje a myšlenky. Automobilisté si tak sami platí politickou propagandu proti sobě a svým vlastním zájmům.

Závěrem je nutné zdůraznit, že veškeré uvedené údaje vycházejí z údajů poskytnutých povinnými subjekty (TSK a MHMP) na základě žádosti dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Požadavek, který byl na ně směřován byl formulován jednoduše a srozumitelně. V případě TSK:

Žádám o poskytnutí následujících informací:

1. Jaká data pro výpočet byla ze strany TSK poskytnuta panu náměstkovi nebo jeho úředníkům poskytnuta pro účely výpočtu údržby a opravy vozovek, parkovacích automatů nebo na provoz výdejen parkovacích oprávnění.

2. Dále pak v případě, že to v rámci výše uvedeného nebylo součástí předaných informací, tak žádám o soupis výdajů na údržbu a opravu vozovek v tzv. zónách placeného stání v rámci území hl. m. Prahy za roky 2020 až 2023 rozdělené po jednotlivých letech. Postačuje i celkový souhrn bez rozdělení na jednotlivé stavební akce.

3. Rozpočet TSK na rok 2024 dle jednotlivých položek ve formátu XLS nebo jiném obdobném formátu.

V případě MHMP:

Žádám o poskytnutí následujících informací:

1. Údaje na jejichž základě byl proveden výpočet dotace pro 1 parkovací stání a pro cenu ročního kupónu DPP.

2. Vzoreček výpočtu použitý společností Deloitte v roce 2020 a původní i aktualizovaná data. Tedy data použitá v roce 2020 a v roce 2024.

3. Soupis nákladů na provoz a údržbu tzv. zón placeného stání na území hl. m. Prahy v rozdělení za jednotlivé roky 2020 až 2023.

4. Příjmy z provozu tzv. zón placeného stání na území hl. m. Prahy v rozdělení za jednotlivé roky 2020 až 2023 rozdělené dle typu příjmů. Tedy rozdělené na příjmy za roční oprávnění pro obyvatele dané oblasti, příjmy za oprávnění pro podnikatele a příjmy za parkování pro návštěvníky hrazené v hodinových sazbách.

Na základě těchto žádostí poskytly oba subjekty údaje uvedené výše, a v případě pochybností o správnosti mnou uvedené analýzy je potřeba vznést doplňující dotazy a vyžádat si upřesňující údaje. Oba subjekty se výslovně odmítly vyjádřit k tomu, na základě čeho náměstek Hřib prezentoval své výpočty a vypočetl procenta dotací. Oba subjekty u těchto dotazů shodně uvedly, že se jedná o soukromou prezentaci pana náměstka na jeho účtu a nepřísluší jim se k tomu vyjadřovat. Je tedy nutné vždy dávat pozor na to, kdo údaje prezentuje a zda se jedná o oficiální údaje. Skutečnost, že někdo má na svém účtu na sociální síti uvedeno, že jde o náměstka primátora pro dopravu nemusí nutně znamenat, že prezentuje oficiální údaje. I zde se mohou nacházet informace, které nejsou ničím podloženy, nebo to mohou být i cílené dezinformace.

V následujících částech krátké série článků si projdeme i další související témata jako je hlasování o výši parkovacích poplatků v Praze 7, jak by mohlo být naloženo s výnosy z parkování, že jsou náklady na výstavbu parkovacích domů v Praze přemrštěné a také jaké informace i dezinformace můžete nalézt v médiích a na sociálních sítích v souvislosti s automobilismem a takzvanou dopravou v klidu, tedy parkováním.