Článek
Na okraji města Litovel se nachází místo, kudy doslova kráčela historie, o které se však nedá napsat, že by člověka nějak rozveselila. Až donedávna nebylo nijak označeno na mapách, jakoby se ně něj mělo úplně zapomenout. Před lety sem alespoň zamířili hráči geocachingu, ale pak odtud zmizela i skrytá schránka a lidé k železniční trati přestali chodit úplně. Situace se změnila, kdy sem byla instalována naučná tabule a místo bylo opět označeno na mapách.
Když lokálka vyjíždí z Litovle směrem na Mladeč, míjí v těsně blízkosti torzo kříže, který byl v devadesátých letech minulého století poničen. Právě zde byl době protestantské Litovle, když se nepřipouštělo pohřbívání katolíků ve městě, zřízen katolický hřbitov a později zde byla postavena hřbitovní kaple a tři kříže jako Kalvárie. Litovelští sem konali procesí ve svátek Nanebevstoupení Páně a cholinská farnost, pod jejichž správu hřbitov patřil, na tohle místo konala poutě.
Pohřbeni však jsou zde i oběti napoleonských válek. Po bitvě u Wagramu v roce 1809, se Karel Ludvík Jan, arcivévoda rakouský a vévoda těšínský, ve městě Litovli vzdal všech svých hodností. K tomu byl donucen pro uzavření ukvapeného příměří s Napoleonem po nerozhodné bitvě u Wagramu. Litovelští už pak jen sledovali kolony s desítkami raněných, které odváželi do lazaretu v zámku Nové Zámky. Řada jich zemřela už cestou a byli pochováni na tomhle pohřebišti a další pak u Černého kříže na Nových Zámcích. Po drtivé porážce Napoleona v bitvě u Lipska, v roce 1813, bylo v Litovli ubytováno mnoho francouzských zajatců, hlavně důstojníků. Po tyfové epidemii jich zde přes 40 zemřelo a byli rovněž pochováni v tomto místě.
Tohle památné místo zůstávalo po dlouhá desetiletí stranou zájmu, ale není zapomenuto. V průběhu let byla kaple zbořena a čas odvál i tři kříže. Dnes se zde nachází pouze torzo kříže, který byl v devadesátých letech minulého století poničen a lavička, sloužící k rozjímaní na tomto zajímavém místě.
